Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Einsteinův mozek pod lupou

Věda

  8:33
Dá se Einsteinova genialita vysvětlit strukturou jeho mozku? Nová studie naznačuje, že možná ano. O tom, že Albert Einstein byl nejvýznamnějším fyzikem dvacátého století, není třeba přesvědčovat ani člověka, který o obecné teorii relativity nic neví. Vědec veřejnost fascinoval za života a zájem vzbuzuje i po smrti.

á se Einsteinova genialita vysvětlit strukturou jeho mozku? Nová studie naznačuje, že možná ano. foto: Reprofoto

Fakt, že dokázal vyřešit problémy, které trápily celou generaci fyziků, vyvolává i otázku po příčinách jeho výjimečnosti.

 Poslední roky života Einstein strávil v Princetonu v americkém státě New Jersey. V tamní nemocnici také 18. dubna 1955 zemřel. Tělo nejslavnějšího vědce pitval patolog Thomas Harvey, který mozek vyňal, zvážil, přeměřil a důkladně fotograficky zdokumentoval. Zjistil, že vědcova genialita rozhodně nespočívala ve velikosti mozku. S váhou 1230 gramů ani nedosahoval průměru.

Čtyřicet let v zavařovací láhvi
Einstein v poslední vůli věnoval svůj mozek a další orgány vědě. Harvey proto mozek napustil desetiprocentním roztokem formaldehydu a spolu s kolegou rozřezal na 240 dílů. V dalších letech Harvey měnil působiště a dvě nádoby s šedou hmotou putovaly s ním. Fakt, že Einsteinův mozek má Harvey doma v zavařovacích sklenicích, nebyl veřejně znám. Nic netušili dokonce ani Einsteinovi příbuzní.

 Harvey některé části poskytl třem vědeckým týmům, ovšem výsledky nevešly v obecnou známost. V roce 1996 například Britt Anderson z Alabamské univerzity zjistil, že v tkáni Einsteinova mozku bylo více neuronů. Teprve roku 1998, devět let před svou smrtí, Harvey zbývající části mozku předal univerzitní nemocnici v Princetonu. Tato instituce jej uchovává dodnes.

 Nejnovější analýzu Einsteinova mozku provedla antropoložka Dean Falková z Floridské státní univerzity. Zkoumala Harveyho fotografie, které jako jediné dokumentují kompletní Einsteinův mozek. Falková ve studii v časopise Frontiers in Evolutionary Neuroscience tvrdí, že identifikovala několik dosud přehlížených rysů. Jedním z nich je výrazná struktura v té části šedé kůry, která řídí pohyb levé ruky. Ta bývá spojována s muzikálními vlohami, které Einstein, známý láskou k houslím, bezesporu měl.

 Dean Falková také potvrdila výsledky studie z roku 1999, podle které měl Einstein zvětšené parietální laloky. Této oblasti v temenní části hlavy se přisuzuje schopnost interpretovat symboly či prostorová představivost. Podle Falkové je kůra v této část mozku neobvykle zvrásněná. Možná že za schopnost podívat se na fyzikální problémy z nového úhlu vděčil Einstein právě tomuto rysu, domnívá se americká antropoložka.

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat