Pátek 14. června 2024, svátek má Roland
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Evropská sonda míří k Venuši

Věda

  9:45
Evropská kosmická agentura dnes vyslala svoji vůbec první sondu k Venuši. Start rakety byl stanoven na 4 hodiny a 33 minut středoevropského času. Celých patnáct let nevyrazila k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedu jediná sonda. Zatímco Mars prozkoumávaly vesmírné lodě téměř všech vesmírných velmocí, Venuše zůstávala na okraji zájmu.

Maketa modulu v blízkosti družice foto: AFP

Mise evropské sondy Venus Express má tuto situaci změnit a přinést poznatky, které pomohou vyřešit hlavní záhadu - jak je možné, že se z dvojčete Země stala planeta s doslova pekelnou atmosférou (více text Spletité dobývání...).

Sonda je dílem Evropské kosmické agentury (ESA). Projektanti využili mnoho dílů ze sondy Mars Express. To celý projekt výrazně zrychlilo a zlevnilo - agentura na Venus Express vyčlenila 200 milionů eur, což je v porovnání s náklady na jiné sondy nízká částka. Tento „úsporný“ přístup má i svá rizika. Sonda k Venuši je například vybavena stejným spektrometrem, jaký na Marsu Express vypověděl poslušnost. Technici ESA však tvrdí, že se tato závada opakovat nebude.

Vyluxovaná raketa
Nosná raketa se sondou měla původně odstartovat z kosmodromu Bajkonur už 26. října. Přípravy ke startu zkomplikovala nečekaná událost. Uvnitř „nákladního prostoru“ rakety zaznamenaly přístroje nečistoty, jejichž původ se nepodařilo objasnit. Odborníci Ruské kosmické agentury, v jejichž režii proběhne start Sojuzu, navíc narazili na problém s izolací horního stupně nosné rakety.

Proto musel být start odložen. Technici museli ze „čtvrtého“ stupně rakety, urychlovací části Fregat, sondu vyjmout a celý prostor vyčistit. Ke slovu přišly speciální vysavače a pinzety. Teprve poté se mohla sonda vrátit do nákladového prostoru. Dobu celé operace limitovala nutnost využít startovní okno, tedy období, kdy je k vyslání sondy potřeba nejméně paliva. Pokud by se start nepovedlo uskutečnit do konce listopadu, kdy startovní okno k Venuši končí, mohlo by ke startu dojít až za rok a půl.

K Venuši by vesmírná loď měla dorazit po 155denním putování vesmírem. Pak bude následovat pět dní trvající manévrování, během kterého se dostane na oběžnou dráhu velmi protáhlého tvaru. Sonda se na jedné straně k povrchu přiblíží na pouhých 250 kilometrů, poté se vzdálenost bude zvětšovat až na více než 60 tisíc kilometrů. Přístroje budou u druhé planety našeho solárního systému zkoumat hlavně teplotu a složení atmosféry.

Ta je pozoruhodná i tím, že rotuje zhruba 50 - 60krát rychleji než planeta sama. Pro mnohé vědce je Venuše klasickým příkladem vlivu skleníkového efektu. Poznatky získané sondou Venus Express mohou být proto životně důležité i pro porozumění způsobu, jakým tento mechanismus ovlivňuje život na Zemi.

Najděte činnou sopku!
Další důležitou činností, na níž se přístroje sondy zaměří, je zkoumání vulkanické činnosti. Pravděpodobně vinou husté atmosféry se zatím nikdy nepodařilo pozorovat erupci činné sopky. Přitom má Venuše nejvíce sopek ze všech planet sluneční soustavy.

Celý výzkum je rozvržen na dobu 500 pozemských dní, což jsou pouhé dva dny na Venuši. Sonda by ale měla mít dost paliva na to, aby v ideálním případě pracovala dvakrát delší dobu.

Autor:

Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama
Agáta Hanychová: Nikdy jsem na nikoho nespoléhala. Sebe i svoje děti uživím sama

Zdá se, že se Agáta s ničím nemaže. Na první pohled ji nerozhodí žádný hejt, ani bývalí partneři, se kterými se dlouho soudila o rozložení péče o...