Lidovky.cz: Jaká byla setkání s Hawkingem?
Potkal jsem se s ním několikrát, naslouchal jsem jeho přednáškám a mluvil s ním veřejně i v soukromí. Vždy byl velice věcný, vtipný a navzdory svém zdravotnímu stavu obdivuhodně přítomný. Mluvit s Hawkingem byla výzva, trvalo mu totiž celkem dlouho, než napsal jednoduchou větu. Otázky jste si tedy musel skutečně dobře rozmyslet. Poté následovala dlouhá pauza. A najednou začal mluvit jeho počítačový hlas. Občas to bylo jako mluvit s antickým orákulem. Na některých místech citují z našich rozhovorů také v knize.
Rüdiger VaasVědecký novináře, redaktor pro fyziku a astronomii populární měsíčníku Bild der Wissenschaft. Publikuje kosmologické a filozofické příspěvky a přednáší po celém světě. V nakladatelství kosmos už publikoval své knihy Smrt přichází z vesmíru, Tunel napříč prostorem a časem či Hawkingův nový vesmír. Letos mu v nakladatelství Grada vyšla kniha Prostě Hawking!. |
Lidovky.cz: Co vám z nich utkvělo v paměti?
Třeba jeho postřehy o Bohu a zákonech přírody. O Bohu mluvil jako o „vševědoucí dobrotivé víle“. Mimochodem německé vydání knihy Prostě Hawking! jsem mu dal k narozeninám během jeho přednášek loni na Cambridge. Měl radost, myslím ale, že to bylo hlavně díky skvělým ilustracím Gunthera Schulze.
Lidovky.cz: Jak svou knihu vůbec vnímáte? Je to popularizace vědy nebo Hawkingova vědecká biografie?
Moje kniha obsahuje biografické a osobní aspekty Hawkingova života, je to ale pořád převážně kniha o jeho vědecké práci a jejím kontextu. Takže většina z ní pojednává o kosmologii a černých dírách. Ptá se například, co to byl ten velký třesk? Jak může být vysvětlen? Znamenal začátek času? A co je vlastně čas? Dá se jím cestovat? A existují i jiné vesmíry? Hawkingův přínos na tyto otázky je obdivuhodný.
Lidovky.cz: Svatý grál fyzikální teorie je teorie všeho, jedna rovnice použitelná na vše. Jaký byl Hawkingův přínos na cestě k ní?
Podle mě byl jeho největším životním přínosem objev, že černé díry musejí kvůli kvantovým jevům v okolí horizontu událostí vyzařovat radiaci. Z hlediska teorie se mu povedlo zkombinovat ty nejzákladnější fyzikální teorie, které známe - obecnou relativitu, kvantovou fyziku a termodynamiku. Ty byly do té doby, a stále jsou, nezávislé a oddělené. Jenže on mezi nimi našel spojitost, kterou vyjadřuje jediná rovnice o černých dírách.
Lidovky.cz: Jsme tedy díky němu o krok blíž k teorii všeho?
Jeho objev nás určitě nasměroval k hlubšímu porozumění základům elementární teorie. Tedy teorie kvantové gravitace, občas nazývané „teorie všeho“. Hawking také přišel s hrubým náčrtem, nazvaným „Euklidovská kvantová gravitace“. Ten ale zcela jistě nebude poslední verzí, na kterou přijdeme.
Lidovky.cz: Ve vaší knize zmiňujete moment, kdy kolegové Laflamme a Page přesvědčili Hawkinga, že jeho výpočty jsou chybné. Jak těžké je jeden z nejnadanějších mozků moderní historie přesvědčit o jeho chybě?
Společně se s tím trápili celé měsíce, pracovali totiž na velice problematickém tématu. Zkoušeli dokázat, zda se proud času v hroutícím se vesmíru otočí, tedy jestli z našeho pohledu poběží nazpět, zatímco se náš vesmír rozpíná. Hawking při tom skutečně zahrnul do svých výpočtů velmi problematickou domněnku. Nakonec ho Laflamme a Page přesvědčili, že se ve výpočtech mýlil. A on se rád poučil, takhle totiž svět vědy funguje. Lepší data, teoretické argumenty a výpočty jsou zkrátka silnější než předsudky.
Lidovky.cz: Přejděme k vám a vaší knize. O kosmologii publikujete často, jak složité je ale čtenářům přiblížit teorie, o kterých může smysluplně debatovat jen hrstka lidí na světě?
Občas je to, alespoň pro mě, skutečně obtížné. Hlavně kvůli abstraktním konceptům a složité matematice. Ve svých dřívějších knihách jsem rovnice vysvětlovat v oddělených sekcích, což někteří zasvěcení čtenáři ocenili. Ale v této nové knize se snažím všechny technikálie skrýt a zaměřit se na hlavní pointu.
Lidovky.cz: Jak do toho zapadají komiksově vypadající ilustrace?
Ilustrace a karikatury Gunthera Schulze, který je výtečným umělcem, nám umožnili přinést do tak složitých témat smysl pro humor a nenucenost. Kniha by tak měla být lehce čitelná a především zábavná. Stále se ale jedná o podání vědecké přesnosti, jen popularizační formou.
Lidovky.cz: Jednu z kapitol jste věnoval mimozemským civilizacím. Na co bych se jich ptal Hawking?
To nevím, záleželo by na tom, jak by se k nám chovali. Možná by se zajímal o fyzikální vysvětlení jejich schopnosti cestovat rychleji než světlo. Je dobré se zamyslet, jak byste s takovou otázkou naložil vy a vaši čtenáři. A co by se stalo, kdybychom znali odpovědi?
Lidovky.cz: Často se hovoří o nedostatku studentů přírodních věd. Přivedly vaše knihy ke studiu těchto oborů mladé studenty?
To by byl skvělý vedlejších efekt. Vlastně mi ale pár studentů řeklo, že mé knihy a články je přivedly ke studiu fyziky.
Lidovky.cz: Naopak hodně je nyní studentů humanitních oborů. Jak se na tyto vědy koukal Hawking?
To je těžké říct obecně. Byl skeptický, ale hádám, že důkladněji vzdělaný v nich nebyl. Je to nekonečný proud slov a interpretací, které nelze ověřit ani vyvrátit skrze vědeckou metodu. Hawking ale o společenských problémech uvažoval často, o politice či náboženství. Varoval nás ostatně opakovaně před devastujícími důsledky přelidnění, náboženského dogmatismu, ekologických škod, změny klimatu a vývojem umělé inteligence. Obával se, že pokud lidstvo nezmění kurz, za tisíc let tu už nebude.