Středa 12. června 2024, svátek má Antonie
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Jak zemřel Tycho Brahe? Věda odhaluje možné příčiny úmrtí po více než 400 letech

Věda

  5:00
Smrt slavného dánského astronoma Tycha Braha byla náhlá a kvůli okolnostem a příznakům, které u něj byly během jeho posledních dnů pozorovány, se dokonce předpokládalo, že mohl být i otráven. Předchozí studie však vyvrátily tuto spekulativní hypotézu o otravě a spíše se přikláněly k možnosti akutního onemocnění jako pravděpodobnější příčiny smrti. V roce 2010 byla provedena druhá exhumace Braheho těla s cílem nalézt odpověď, proč zemřel, a to i na svoji dobu, tak relativně mladý.

Otevírání hrobky a vynesení ostatků Tycha de Braha v Týnském chrámu. foto: Jindřich Mynařík, Lidové noviny

Výzkum byl prováděn ve spolupráci dánských, českých a anglických týmů a podíleli se na něm také profesor Jaroslav Brůžek a doktorandka programu STARS Alizé Lacoste-Jeanson z Katedry antropologie a genetiky člověka Přírodovědecké fakulty.

Tycho Brahe proslul jako největší astronom renesanční doby, a když už ne o jeho objevech, mnoho lidí ví alespoň něco o jeho poměrně divokém životě a umělém nosu (o který přišel zamlada ve studentském šermířském souboji kvůli hádce o svoje matematické schopnosti). Avšak až dosud, čtyři staletí po jeho smrti, nikdo nevěděl, proč vlastně zemřel, a to ve věku pouhých 54 let.

Otevírání hrobky a vynesení ostatků Tycha de Braha v Týnském chrámu.
Otevírání hrobky a vynesení ostatků Tycha de Braha v Týnském chrámu.

V historických pramenech zjistíme, že po návštěvě hostiny pořádané Petrem Vokem z Rožmberka v Praze nebyl již schopen močit a zemřel po 11 dnech bolesti, agónie a nespavosti. Jako nejpravděpodobnější příčiny smrti byly už v jeho době označeny ledvinový kámen a prasklý močový měchýř. Konspirativní teorie však věřila, že Braha ve skutečnosti otrávili jeho nepřátelé nebo konkurenti, například za použití rtuti. Kvůli potřebě přijít této záhadě na kloub, byly ostatky Braha exhumovány z jeho hrobu v kostele Panny Marie před Týnem v Praze již v roce 1901 a podruhé v listopadu 2010.

Druhá exhumace byla provedena na žádost dánské strany, která chtěla ve spolupráci s českými specialisty shromáždit vzorky vlasů, kostí a zubů k měření koncentrace rtuti a prozkoumání úrovně mineralizace kostí, a to obojí za účelem testování hypotézy, že se jednalo o otravu. Jejich analýzy skutečně potvrdily možnost, že Brahe byl v posledních týdnech svého života vystaven nízkým dávkám rtuti, stejně tak jako dalším chemickým prvkům. Nicméně kvůli nízkým hodnotám byly tyto poznatky spíše připsány jeho vlastním experimentům v alchymii.

Vzhledem k tomu, že otrava byla výzkumem vyloučena, tým se soustředil na patologické změny kostí, rekonstrukci složení stravy na základě analýz stabilních izotopů uhlíku a dusíku a na odhad jeho relativního tělesného tuku na základě vnitřní struktury stehenní kosti, což by mohlo odhalit více informací o astronomově posledním fyzickém stavu a zdraví, jelikož tyto informace nebyly z historických pramenů k dispozici.

Vědci objevili určitý stupeň degenerativních změn páteře a jiných kostí, pravděpodobně způsobených difuzní idiopatickou skeletální hyperostózou (DISH), což je porucha charakterizovaná abnormálním vápenatěním a kostnatěním měkkých tkání (vazů a šlach) kolem páteře a dalších kloubů a souvisí s metabolickými procesy v těle. Je častější u mužů, obvykle starších 40 let a vyskytuje se více u některých populací např. v USA nebo v určitých evropských oblastech (severní Evropa nebo Maďarsko).

Vzhledem k tomu, že Brahe žil v Praze jen dva roky a většinu svého života strávil v Dánsku, vědci zrekonstruovali stravovací návyky Braha (a jeho ženy pohřbené ve stejném hrobě) srovnáním s údaji o izotopovém složení kosterních ostatků lidí všech společenských tříd, včetně např. anglického krále Richarda III., a zvířat ze severozápadní Evropy (např. Dánsko, Belgie, a to od pozdního středověku do 20. století, ale také z Prahy (15.-18. století).

Na základě tohoto srovnání odpovídala strava Braha a jeho manželky vyšší společenské třídě s vysokým poměrem bílkovin jak ze suchozemských, tak z mořských (a případně i ze sladkovodních) živočichů. V případě analýz stehenní kosti byla měření Braheho kostry porovnána se současnými 36 dánskými muži, aby bylo možné stanovit normální a obézní kategorie. Toto srovnání založené na testovaném vzorku ukázalo se absolutní spolehlivostí, že Tycho Brahe byl zvláště v posledních letech svého života obézní.

Tyto poznatky doplňují dřívější nálezy, že DISH byla vzácně přítomna i v dávných populacích po celém světě (například i u neandrtálců nebo starověkých egyptských mumií). V dnešních populacích s vysokým životním standardem se stává DISH zcela rozšířeným jevem a provází jej celá řada onemocnění nazývaných civilizační choroby, jako například diabetes mellitus II. typu neboli cukrovka. Přítomnost této nemoci však nemůže být z kosterních ostatků u Braha zpětně prokázána.

DISH se obvykle neprojevuje u postižených osob žádnými příznaky, což by mohl být také případ Braha. Nicméně, některé související změny mohly ovlivnit konec jeho života a způsobit i jeho smrt. Vědci tedy porovnali popis Braheho zdravotních problémů, s příznaky doprovázejícími DISH, a domnívají se, že existuje souvislost mezi DISH, cukrovkou a benigní hypertrofií prostaty (a dalšími komplikacemi, jako je hyperosmolární hyperglykemický stav, které je doprovázejí), jež mohly způsobit příznaky nalezené v historických pramenech (nebyl schopen močit, stav podobný kómatu, bolest).

Kromě toho byl Brahe znám jako náruživý konzument alkoholu, což pravděpodobně ještě umocnilo neduhy, které již měl (obezita, metabolické problémy) a mohl způsobit např. alkoholickou ketoacidózu, tedy stav, který vyvolává náhlou smrt u silných alkoholiků.

I když autoři nemohou prokázat přesnou diagnózu, předpokládají, že Tycha Braha zabily civilizační nemoci spojené s DISH a metabolickými problémy, a ne otrava.

Na studii se podíleli pracovníci 11 českých a zahraničních pracovišť (Univerzita Durham, Národní muzeum, Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Ústav soudní medicíny Univerzity v Kodani, Nemocnice na Homolce, Ústav jaderné fyziky a Ústav chemických procesů Akademie věd ČR, Univerzita jižního Dánska, Národní památkový ústav, Univerzita Bordeaux a Univerzita v Aarhusu). Výzkum byl koordinován antropologickým oddělením Národního muzea, kde i v roce 2010 proběhl vlastní průzkum kosterních ostatků slavného astronoma.

Kacki S., Velemínský P., Brůžek J., Lynnerup N., Kaupova S., Lacoste-Jeanson A., Horák M., Povýšil C., Podliska J., Dragoun Z, Kučera J., Rasmussen K.L., Smolík J., Vellev J. 2018: Diffuse idiopathic skeletal hyperostosis in Danish astronomer Tycho Brahe (1546-1601): palaeopathological assessment, stable isotopes analysis and body weight estimation. PloS ONE 13, 4: 1-32: e0195920.

Autor: