Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

NASA chce na Venuši kvůli mimozemskému životu poslat sondu. V pekelném prostředí má vydržet 60 dní

Věda

  14:14
Washington - Tým amerických vědců chce po objevu fosfanu v atmosféře Venuše vyslat na její povrch kosmickou sondu. Během výzkumu se bude potýkat s extrémními teplotami, tlakem i atmosférou. Nejdéle na ní zatím vydržela kosmická loď jen něco málo přes dvě hodiny. Nyní americký Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA) pracuje na sondě LLISSE, která má na ohnivém povrchu planety provádět výzkum až 60 dní.

Venuše má vzdálenost od Slunce zhruba poloviční než Země. foto: Reuters

Navrhnout a zkonstruovat kosmickou sondu LLISSE (Long-Lived In-situ Solar System Explorer) pro extrémní podmínky na Venuši je velmi náročný úkol, především kvůli atmosféře planety, píše server Wired. Ta je bohatá na oxid uhličitý a mimo něj obsahuje i stopové množství kyseliny sírové, která na normálních elektronických součástkách rychle tvoří krystaly a ničí je.

První přistání na Venuši bylo neúspěšné. V roce 1966 na její povrch dosedla sovětská sonda, která však havarovala a na ohnivé planetě vydržela pouhých 127 minut. Nová sonda NASA je však navržena tak, aby na nepřívětivém povrchu naší sousední planety vydržela až 60 dní, má přitom odolat nejen vysoké teplotě a tlaku, ale i vysoce reaktivní atmosféře ohnivé planety. Finálně postavená a otestovaná má být do roku 2023.

Tibor Kremic, vedoucí kanceláře projektu vesmírných věd ve Glenn Research Center v Ohiu, který za obnovením ambic o výzkum na nehostinné sousední planetě Venuši stojí, spolu s týmem vědců navrhli a vyrobili odolný tvrzený materiál z karbidu křemíku a syntetického materiálu nalezeného v brusném papíru a falešných diamantech, který by měl extrémním podmínkám odolat. Z tohoto materiálu tedy musí být vyrobený každý senzor na sondě, aby byla výzkumná mise amerických vědců úspěšná.

Na rozdíl od vozítek velikosti osobních aut, které mají přistát na Marsu, je LLISSE daleko menší – měří necelých 25,5 centimetru. Vzhledově se podobá krychli, která uvnitř ukrývá nástroje, které budou schopné zkoumat nejen atmosféru planety, ale i její geologii. Avšak malá velikost s sebou přináší i omezení, kvůli kterým bude LLISSE některé dnes již běžné vybavení kosmických sond postrádat. Jsou jím například kamery. „Pokud existuje způsob, jakým bude možné na LLISSE nasadit kameru, vsadíme se, že to zkusíme. Ale sonda je na to opravdu moc malá,“ uvedl pro Wired Kremic.

Jednou z nejtěžších výzev při tom podle něj bylo vymyslet způsob, jakým bude sonda po celých 60 dní mise napájená. Mnoho vesmírných zařízeních se při výrobě energie spoléhá na malé jaderné reaktory, ale v případě LLISSE vědci použijí tepelně aktivovanou baterii podobnou té, která se nachází v raketách.

Jednotlivé komponenty sondy Kremic spolu s jeho výzkumným týmem testovali až dva měsíce ve speciálních komorách, které věrně simulovaly podmínky, které na povrchu Venuše panují. Kremic uvedl, že jeho tým chce, aby byla sonda LLISSE schopná zaznamenat přechod mezi dnem a nocí. „Zatím nemáme žádné údaje o tom, zda se denní a noční podmínky na planetě nějak mění. Chceme během mise zachytit co nejvíce možných dat,“ dodal pro Wired Kremic. Venuše je kvůli své rotační rychlosti pouhých 6,5 km/h nejpomalejší planetou naší Sluneční soustavy, proto je podle Kremica zásadní i správné načasování mise.

Výzkumné zařízení chce tým vědců na Venuši vyslat kvůli fosfanu, který objevili v atmosféře této nehostinné planety. Jeho objev se stal šokujícím především proto, že na Zemi je přítomnost tohoto plynu spojována s mikroorganismy, které žijí v prostředí chudém na kyslík. Samozřejmě by mohla být přítomnost fosfanu vysvětlena různými způsoby, podle vědců z týmu, který výzkum prováděl, je ale tím nejpřijatelnějším právě život. 

„Život na Venuši? Objev fosfanu, vedlejšího produktu anaerobního života, je zatím nejvýznamnějším vývojem v podpoře teorie o životě mimo Zemi,“ uvedl na Twitteru šéfa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Jim Bridenstine.

Venuše bývá často nazývána „zlým dvojčetem“ planety Země. Hmotnost a velikost obou planet je zhruba stejná a vědci se domnívají, že Venuše byla kdysi rájem bohatým na vodu, ve kterém mohl být přítomný elementární život. Podle teorií se na Venuši kdysi nacházel rozsáhlý mělký oceán tekuté vody, která se však kvůli vlivu Slunce vypařila a vodík unikl do vesmíru. 

Dnes jsou však podmínky na jejím povrchu doslova pekelné. Atypická atmosféra způsobila skleníkový efekt, kvůli kterému až na 80 % povrchu druhé planety naší sluneční soustavy vznikly lávové planiny.

Teploty na planetě nikdy neklesají pod 400 °C a atmosférický tlak odpovídá tlaku oceánu v hloubkách tisíců metrů. Mimo to v horních vrstvách atmosféry vanou větry o síle tornáda a celou planetu obklopují mraky z oxidu siřičitého a kapiček kyseliny sírové.

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat