Nobelovu cenu za lékařství dostali objevitelé viru způsobujícího žloutenku typu C |
Tato technologie přispívá kupříkladu k novým léčbám rakoviny a mohla by naplnit sen o vyléčení dědičných chorob, uvedla dnes Královská švédská akademie věd.
Na této metodě se také výrazně podílel český vědec Martin Jínek, který dříve působil v Berkeley a v současné době pracuje na Curyšské univerzitě ve Švýcarsku. „Pomocí této metody se přímo opraví genetická mutace odpovědná za určitou nemoc,“ vysvětlil Martin Jínek pro Ekonom.
Řada chorob jako vrozená slepota, Duchennova svalová dystrofie nebo cystická fibróza má genetický původ a způsobuje je chyba v genetickém kódu. Ten je uložen v lidské DNA. Nástroj CRISPR, na němž se rozhodujícím způsobem podílely oceněné vědkyně, dokáže v DNA najít problematické místo a následně ho zcela odstranit nebo vhodně nahradit.
„Jedná se velmi silný genetický nástroj... který je pro lidstvo obrovskou příležitostí,“ řekl k metodě CRISPR předseda Nobelova výboru pro chemii Claes Gustafsson. Zároveň ale varoval, že uvedená „technologie musí být používána s velkou opatrností“.
Upravená lidská embrya
V roce 2018 obletěla svět zpráva, že čínský vědec Che Ťien-kchuej s využitím techniky CRISPR geneticky upravil několik lidských embryí, z nichž se pak narodila dvojčata, která mají podle Chea díky jeho modifikaci nižší riziko nákazy virem HIV.
Práce čínského vědce se dočkala ve světě odsouzení. Genetické přepisování u lidských embryí je zakázáno v Británii; USA a řada dalších zemí světa ho považují za neetické i nebezpečné experimentování. Panují totiž obavy z přenosu genetických mutací na další generace. Čína již práci vědců, kteří modifikovali lidská embrya, zastavila a Che je nyní ve vězení.
„Já především doufám, že moje práce bude využita pro dobrou věc a prospěje lidstvu,“ uvedla v reakci na zisk ocenění Doudnaová. Nobelův výbor připomněl, že nůžky CRISPR-Cas9 se dnes využívají nejen v základním výzkumu, ale byly díky nim například vyvinuty plodiny odolné vůči plísním a škůdcům.
Charpentierová a Doudnaová jsou teprve šestou a sedmou ženou, které získaly Nobelovu cenu za chemii. „Doufám, že to vyšle pozitivní poselství mladým dívkám, které se budou chtít vydat na cestu vědy,“ prohlásila Charpentierová.
Udělování Nobelových cen probíhá každoročně ve stejném pořadí, kdy se jako první o ocenění v pondělí dozvědí laureáti ceny za lékařství, o den později se oznamují jména nositelů ceny za fyziku. Po oznámení cen za chemii poté následuje ocenění za literaturu, za mír a za ekonomii.
