Jako kanárek v dole, který je už skoro mrtvý. Grónské ledovce se již neobnoví, tvrdí nová studie. |
„Ačkoliv jsme předpokládali, že ledovcové příkrovy budou v reakci na oteplování oceánů a atmosféry přicházet o čím dál větší množství ledu, tak nakonec tají mnohem rychleji, než jsme si mohli představit,“ upozorňuje Tom Slater ze Střediska pro polární pozorování a modelování na Univerzitě v Leedsu, jenž je hlavním autorem studie. „Tání překonává klimatické modely, které používáme, a hrozí, že nebudeme připraveni na rizika spojená s rostoucí hladinou oceánů,“ dodal.
  |
Studie srovnává poslední výsledky satelitního monitorování ledových příkrovů a projekce klimatických modelů. „Satelitní pozorování nám neříkají pouze to, kolik ledu se ztratilo, ale pomáhají nám také identifikovat a pochopit, které části Antarktidy a Grónska o led přicházejí. A během jakého procesu se tak děje,“ podotkl Slater.
Vědci začali systematicky monitorovat tání pevninských ledových příkrovů na počátku 90. let minulého století. Od roku 1992 do roku 2017 přišly Grónsko a Antarktida dohromady o 6,4 bilionu tun ledu, což zvedlo hladinu oceánů o téměř 1,8 centimetru.
Některé druhy hub mohou kvůli změně klimatu zmizet, nebezpečnější je ale kondice lesů, varuje půdní ekolog |
Poslední měření ukazují, že hladina světových oceánů se zvyšuje o čtyři milimetry ročně. Pokud bude toto tempo pokračovat, zvýší se hladina oceánů do konce století o dalších 17 centimetrů, upozorňuje s odkazem na studii Evropská kosmická agentura (ESA). Nastala-li by tato varianta, dalších 16 milionů lidí žijících na pobřežích by ohrožovaly pravidelné povodně.
„Voda nestoupá jen kvůli Antarktidě a Grónsku. V nedávných letech začaly tát nebo zcela zmizely tisíce menších ledovců. Viděli jsme to například u ledovce Ok na Islandu, jenž byl prohlášen ‚mrtvým‘ v roce 2014. To znamená, že tání ledovců se nyní stalo hlavním přispěvatelem k rostoucí hladině oceánů,“ podotkla Ruth Mottramová z Dánského meteorologického ústavu, jenž se na studii podílel.
