O enzymu se předpokládalo, že je klíčový pro průnik spermie do vajíčka, vědci to však dlouho nemohli podpořit důkazem. Pro výzkum totiž bývají využívány převážně myši, ty však akrosin k oplodnění nepotřebují. Výzkumníci v Japonsku proto zvolili pro pro testování křečka. Právě na vývoji vhodného geneticky upraveného modelu se podílela Helena Fulková, která působí v oddělení Vývojové biologie Ústavu experimentální medicíny AV.
„Náš výzkum trval přes tři roky a nakonec se roli akrosinu podařilo nezvratně dokázat. Stejně zásadní podíl na oplodnění se přitom u akrosinu předpokládá i u lidí,“ popsala Fulková. Článek o akrosinu a využití křeččího modelu v lednu publikoval časopis Proceedings of the National Academy of Sciences. Nové poznatky by mohly příspět k dalšímu vývoji asistované reprodukce.
Fulková strávila na stáži v Japonsku několik let. Geneticky modifikované křečky se jí tam podařilo vytvořit v roce 2018. V roce 2014 také jako první vědkyně z Česka naklonovala několik myší. Klonování a genetické modifikace vědcům slouží k výzkumu podstaty biologických procesů a může rozšířit možnosti výzkumu. „V poslední době se ukazují limitace myši jako modelu pro testování a zkoumání funkce genů. Je potřeba se podívat na alternativní modely zvířat, pokud chceme pochopit, jak lidský organismus funguje,“ vysvětlila Fulková.
Bioložka pochází ze známé vědecké rodiny. Její otec Josef Fulka je též odborníkem na klonování, dědeček Josef Fulka starší byl zakladatelem reprodukční biologie v Československu.
