Středa 8. února 2023, svátek má Milada
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Mají větší organismy ve svých tělech větší buňky?

Věda

  5:19
Tuto otázku řeší vědci již od devatenáctého století. Je jisté, že různé organismy mají různě velké buňky jednotlivých typů tkání, ale jejich velikost není vždy úměrná velikosti těla, odpověděl prof. Mgr. Lukáš Kratochvíl, Ph.D., katedra ekologie Přírodovědecké fakulty UK.

Mločík kalifornský, latinsky Batrachoseps attenuatus. foto: Wikimedia Commons

Například i malí ocasatí obojživelnící, třeba mločíci, mají velmi velké buňky, což je vlastnost dosti typická pro celou tuto skupinu. Naproti tomu žáby mají buňky mnohem menší.

Obecně lze na velkých taxonomických škálách vysledovat poměrně silnou souvislost mezi velikostí buněk a velikostí genomu (tedy kompletní genetické informace organismu). Nevíme však jednoznačně, zda a do jaké míry je zvětšení buněk způsobeno přímo zvětšením obsahu DNA v jádrech, nebo zda velké buňky naopak umožňují zvětšení genomu během evoluce.

Každopádně existuje korelace mezi velikostí genomu a velikostí červených krvinek. A to i u savců, kteří jádra během dozrávání červených krvinek vyloučí, takže pak mají tyto buňky bezjaderné.

Souvislost mezi velikostí těla a velikostí buněk byla u obratlovců zjišťována hlavně na červených krvinkách neboli erytrocytech. Obecně se dá říct, že u skupin, kde to bylo zkoumáno, se našla pozitivní závislost – čím větší živočich, tím větší erytrocyty.

Jiným typům buněk nebyla věnována taková pozornost. Nicméně se zdá, že velikosti nejrůznějších typů buněk korelují s rozměry červených krvinek u obojživelníků a ptáků, ale ne u savců.

Zajímavá je také otázka, jaký význam vlastně má rozmanitost ve velikosti buněk. Jeden aspekt je nabíledni: malí živočichové mají problém sestavit dostatečně komplexní tělo z velkých buněk. Jednoduše nejde postavit malou stavbu s mnoha detaily z velkých kostek Lega. Proto třeba u zmíněných mločíků, jejichž buňky jsou skutečně obrovské, nacházíme extrémně zjednodušené mozky nebo stavbu končetin (čtyřprstou místo obvyklé pětiprsté).

Dostupné údaje také naznačují, že celková intenzita metabolismu na jednotku hmotnosti klesá s rostoucí velikostí buněk, především erytrocytů. Za to pravděpodobně může relativně malý povrch membrán vůči objemu buňky u velkých buněk.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás, proč je obloha modrá nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: Otázka pro vědce nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem #otazkaprovedce.

Toto pozorování jsme před časem podpořili při výzkumu jedné skupiny ještěrů. Navíc jsme ukázali, že aspoň u některých druhů těchto plazů velikost červených krvinek docela podstatně roste s velikostí těla i uvnitř druhu – během vývoje jedince.

Už dříve se ukázalo třeba u ryb, že velikost jejich červených krvinek závisí na prostředí. Například ryby chované při vyšší teplotě měly výrazně menší krvinky než ryby stejného druhu chované při teplotách nižších.

Jak se zdá, velikost erytrocytů dokáže poměrně snadno reagovat na evoluční tlaky a může se měnit i v rámci jednoho druhu. Ještě však neznáme zdaleka všechny funkční souvislosti tohoto jevu.

Autor:

Nedělají jen kosmetiku: Ochutnaly jsme sypané čaje od Manufaktury
Nedělají jen kosmetiku: Ochutnaly jsme sypané čaje od Manufaktury

Svěží limonády jsou doslova k nezaplacení v horkém létě, ale právě teď v zimě vás krásně zahřeje teplý šálek dobrého čaje. Čajová sezóna je na...

Právě čtete