Půdní fauna. Může se stát pomocnicí ve stabilizaci uhlíku?
Uhlík je důležitým a hojně zastoupeným prvkem na Zemi i ve vesmíru. Je součástí živé i neživé přírody, přičemž se liší formou a procentuálním...
Není moucha jako moucha. Jak snadněji identifikovat hmyz?
Hmyz má zásadní význam jak z hlediska fungování ekosystému Země, tak z pohledu vlivu na lidskou společnost. Přesné rozpoznání konkrétního druhu však...
Můžeme vlivem úhynu lesů v horských oblastech očekávat rychlejší a závažnější jarní povodně?
Sněhová pokrývka má zásadní vliv na doplňování zásob podzemních vod a na celkovou bilanci vody v povodí. Rychlé tání sněhové pokrývky však také...
Lidé je chovali jako domácí mazlíčky. Jak probíhala invaze ježků na Nový Zéland
Ostrovy Nového Zélandu jsou jediným územím, které ježek západní (Erinaceus europaeus) nově kolonizoval s lidskou pomocí. Vědci dlouho předpokládali,...
Jak mají přežít ohrožené druhy? Nelegální obchod s medvědy roste i v Česku
Ne, nejedná se o obchod s jistou značkou aut, v Česku lidově zvanou medvěd (nebo meďour). Ani o plyšové hračky. Přestože to leckoho jistě překvapí, v...
Další kousek do koronavirové skládačky? Vědci hledají lék na covid-19
Desítky milionů nakažených lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelých, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč...
Testosteron nedělá velké bojovníky. Alespoň u chameleonů?
Velikost těla je u plazů jedním z nejvýraznějších rozdílů mezi pohlavími (tzv. pohlavního dimorfismu), mechanismus jejího vývoje je však stále málo...
Tichý a jedovatý nepřítel. Formaldehyd se produkuje ve velkém a je součástí mnoha nábytku
Pálení očí, podrážděná kůže, ekzémy, bolesti hlavy, vznik astmatu, rakovina a dokonce i smrt. To jsou hlavní zdravotní rizika způsobená...
Mlhy nad Českem. Jaký je jejich vývoj a jaký mají význam?
Mlhy mají zásadní význam jak pro přírodní prostředí, tak pro společnost. Přinášejí do krajiny nezbytnou vláhu a čistí atmosféru. Zároveň však mohou...
Zeptejte se vědců: Co je to za zvláštní ‚housenky‘ na fotografii?
„Housenky“ na fotografii jsou nejspíš vyloučené články tasemnice psí (Dipylidium caninum) obsahující vajíčka parazita. NA otázku odpověděl RNDr....
Zeptali jsme se vědců: Mohou se při nadměrném louhování čaje uvolňovat nějaké škodlivé látky?
Každý druh čaje vyžaduje konkrétní dobu louhování a také požadovanou počáteční teplotu vody, ve které louhování probíhá. Je to z důvodu dosažení...
Zeptali jsme se vědců: Opravdu doprovází otravu fosforem zelený kouř?
V seriálu Hercule Poirot je v epizodě Němý svědek postava otrávena fosforem. Otravu doprovází zelený kouř. Je to reálné? Na otázku odpověděl doc....
Zeptali jsme se vědců: Jaké je složení skořápek vlašských ořechů?
Skořápky vlašských ořechů jsou tvrdé díky vysokému obsahu ligninu v buněčných stěnách vnitřní části oplodí (endokarpu). Na otázku odpověděla Mgr....
Zeptali jsme se vědců: Jak se jmenuje a kde roste nejohroženější endemit jeřábu u nás?
Jeřáby (Sorbus) jsou jednou z nejkomplikovanějších skupin našich stromů. V pozadí jejich evoluce stojí dva zásadní mechanismy – hybridizace a...
Zeptali jsme se vědců: Jak hlízkovité bakterie zpracovávají vzdušný dusík?
Hlízkové bakterie jsou něco mezi anaeroby a snad i mikroaerofily, čili nízká koncentrace kyslíku je přímo nezabíjí, ale vyloženě prostředí s kyslíkem...
Zeptali jsme se vědců: Proč se při mikroskopování nepoužívá záření o velmi krátkých vlnových délkách?
S kratšími vlnovými délkami jsme teoreticky (a někdy i prakticky) opravdu schopni dosáhnout vyššího rozlišení, ale často je to volba mezi „něco...
Zeptali jsme se vědců: Jaké maximální možné teploty může dosáhnout vodní pára?
Pára může dosáhnout v podstatě libovolné teploty, a to v případě molekul až do hodnoty termální disociace na atomy. Na otázku odpověděl doc. RNDr....
Zeptali jsme se vědců: Kolidují spolu protony a elektrony? A co se děje při kolizi s antičásticemi?
Elektrony občas s protony v jádrech kolidují – jedná se o tzv. elektronový záchyt, který patří spolu s alfa a beta rozpady mezi druhy jaderných...
Zeptali jsme se vědců: Co vše se muselo u rostlin vyvinout při přechodu na souš?
Na otázku odpověděl Mgr. Stanislav Vosolsobě, Ph.D., z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
Zeptali jsme se vědců: Jak je to s nesmrtelností u nezmara
U nezmara jsou zajímavé dva fenomény. Nezmar se skládá víceméně z rozličných kmenových buněk, které se neustále obnovují. To by ovšem k nesmrtelnosti...
Zeptali jsme se vědců: V jaké podobě zachovávají rostliny ve svém těle energii?
Rostliny v první fázi fotosyntézy (tzv. světelná reakce) rozkládají vodu. Přitom vzniká kyslík, zároveň jsou z každé molekuly vody uvolněny dva...
Zeptali jsme se vědců: Suchý lehký přírodní útvar, který se při rozkrojení se rozpadá. Oč se jedná?
Jedna se o hlízu, kterou tvoří na svých kořenech olše lepkavá (Alnus glutinosa). Jde o velmi specializovanou strukturu, v jejíž nitru se odehrává...
Zeptali jsme se vědců: Jak funguje soda a ocet při změkčování vody?
Běžná pitná voda obsahuje řadu rozpuštěných iontů, které v určitých kombinacích mohou vytvářet nerozpustné soli – jedná se hlavně o uhličitan a síran...
Zeptali jsme se vědců: Jak postupovat při ‚dolihování‘ vína?
Ředění alkoholických nápojů je dosti komplikované - je to dáno netriviální závislostí hustoty zředěného alkoholu na jeho koncentraci. Na otázku...
Zeptali jsme se vědců: Jak se vyvíjeli koně?
Koně patří mezi lichokopytníky (řád Perissodactyla) mezi jejich příbuzné tedy patří dnes žijící tapíři, nosorožci a vymřelá chalicotheria a...
Zeptali jsme se vědců: Proč dusík není skleníkovým plynem, ale vodní pára ano?
Skleníkový plyn je takový plyn, který účinně absorbuje infračervené záření vyzařované od povrchu Země (jedná se o odraz/rozptyl slunečního záření...
Zeptali jsme se vědců: Jak by zněla kytara v heliu?
Tón vydávaný strunou záleží na délce struny a jejím napětí - pokud struna kmitá v plynu, je celkem jedno, jestli se jedná o helium nebo SF6. Na...
Zeptali jsme se vědců: Proč na hřebenech vln nebo ve vodě narážející do útesu vzniká pěna?
V rozbouřených vlnách vzniká jednak pěna, jednak vodní tříšť. Obě vytvářejí na hladině výrazné bílé motivy, mechanismus jejich vzniku je ovšem...
Zeptali jsme se vědců: Jak se liší Golgiho systém u rostlinných a živočišných buněk?
Golgiho aparát je důležitá organela, kterou najdeme ve všech eukaryotických buňkách. Jeho role je v základních rysech totožná, způsob, jak aparát...
Zeptali jsme se vědců: Čím je způsobeno, že jednovaječná dvojčata jsou jedno pravák a druhé levák?
Jde o fenomén, který dosud není uspokojivě vysvětlen, odpovědí by mohla být např. „zrcadlová dvojčata“. Ani ta však neposkytují dokonalé objasnění,...
Zeptali jsme se vědců: Čím se zabývá výzkum lithiových baterií?
Rozvoj kompaktních, lehkých, elektronických zařízení, jako jsou notebooky, mobilní telefony nebo aku nářadí, by nebyl možný bez využití dlouhodobého...
Zeptali jsme se vědců: Jaká je chemická podstata srážení mléka?
Srážení mléka paří k základním postupům při přípravě mléčných výrobků. Na první pohled jde o banální záležitost, ve skutečnosti jde však o chemické...
Zeptali jsme se vědců: Mají větší organismy ve svých tělech větší buňky?
Tuto otázku řeší vědci již od devatenáctého století. Je jisté, že různé organismy mají různě velké buňky jednotlivých typů tkání, ale jejich velikost...
Zeptali jsme se vědců: Které druhy obojživelníků se využívají v biomedicíně?
Obojživelníci se systematicky dělí na tři základní podtřídy: ocasatí (kam patří například mloci), beznozí (červoři) a bezocasí, jejichž typickým...
Zeptali jsme se vědců: Prdí také hmyz, například vážky?
Takovou otázku si zatím vědci přímo nepoložili a nelze se tedy opřít o žádný takto přímo zaměřený výzkum. Pohled do vědecké literatury však může...
Zeptali jsme se vědců: Zívají i zvířata. Jenže jaký biologický význam to má?
Zívání pozorujeme od ryb až k savcům. U lidského plodu nastupuje od třetího měsíce. Po narození se postupně přenáší hlavně na večer a ráno – tak, jak...
