Čtvrtek 8. prosince 2022, svátek má Květoslava
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Další kousek do koronavirové skládačky? Vědci hledají lék na covid-19

Covid 19

  5:15
Desítky milionů nakažených lidí na celém světě, skoro dva a půl milionu zemřelých, normální život byl prakticky zastaven… vše kvůli jednomu viru. Řeč je samozřejmě o novém koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícím onemocnění covid-19. Kromě vývoje vakcín a léků, je nedílnou stránkou výzkumu také charakterizace jednotlivých součástí virových částic.

Koronavirus (ilustrační) foto: Shutterstock

Na tuto část výzkumu se zaměřil tým pod vedením Václava Veverky a Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výstupem jejich práce byl článek, jehož hlavními autory jsou Dhurvas Chandrasekaran Dinesh a Dominika Chalupská z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie Věd ČR.

Tichý a jedovatý nepřítel. Formaldehyd se produkuje ve velkém a je součástí mnoha nábytku

Vzhledem k probíhající pandemii není divu, že koronavirus již více než rok budí intenzivní pozornost vědců po celém světě. Charakterizace jednotlivých částí viru je zásadní pro porozumění jeho chování a možnost vývoje nových vakcín a léků.

Koronaviry patří mezi tzv. RNA viry, což znamená, že jejich genetickou informaci tvoří ribonukleová kyselina. Podobně jako ostatní známé koronaviry, má i SARS-CoV-2 na RNA viry nezvykle velkou genetickou informaci. Celkem tak kóduje 20 proteinů, z nichž 16 se podílí na životním cyklu viru (tzv. nestrukturní proteiny) a 4 jsou tzv. strukturní proteiny. Ty tvoří membránu, malý obal, tzv. spike protein (ten slouží k rozpoznávání a vstupu viru do buněk) a v neposlední řadě nukleokapsidový protein, který fyzicky pojí genetickou informaci viru s jeho obalem a je velice důležitý pro sbalení pomnožených virových částic.

Právě tento protein byl cílem studie týmu vědců, kterým se podařilo pomocí metody nukleární magnetické rezonance (tzv. NMR je metoda schopná určit strukturu molekul) získat jeho strukturní model s vysokým rozlišením včetně způsobu, jakým propojuje genetickou informaci viru s jeho obalem. Model vysvětluje i nespecifičnost vazby na genetickou informaci, jelikož se ukázalo, že protein váže základní kostru vlákna RNA, jejíž struktura je nezávislá na konkrétní informaci, kterou nese.

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

Všechny části výzkumu tak směřují ke společnému cíli a tím je návrat naší společnosti k normálnímu životu. Největší nadějí pro cestu zpět je aktuálně očkování a vývoj léků. Nejslibnějším lékem proti novému koronaviru byl dlouhou dobu remdesivir, který byl původně vyvinut k léčbě eboly a v čele výzkumného týmu stál český vědec Tomáš Cihlář. Remdesivir cílí na jeden z nestrukturních proteinů zodpovědných za tvorbu nové genetické informace viru v buňce při množení. V listopadu 2020 však byla tato látka Světovou zdravotnickou organizací nedoporučena k léčbě koronaviru. Snahy o vyvinutí nových léků tak stále pokračují.

Nejúčinnější terapie může zahrnovat právě kombinaci účinných látek cílících na různé části viru. Tento přístup je využíván například při potlačování příznaků onemocnění AIDS. Nově charakterizovaný nukleokapsidový protein je tak dalším potenciálním cílem látek účinných v boji proti koronaviru, ačkoliv bude pravděpodobně velmi náročné vyvinout lék, který by na něj cílil, jelikož se jedná o strukturní protein s velmi rozsáhlou vazebnou oblastí.

Dinesh DC, Chalupska D, Silhan J, Koutna E, Nencka R, Veverka V, et al. (2020) Structural basis of RNA recognition by the SARS-CoV-2 nucleocapsid phosphoprotein. PLoS Pathog 16(12): e1009100.

Autor: