Pondělí 20. května 2024, svátek má Zbyšek
  • Premium

    Získejte všechny články mimořádně
    jen za 49 Kč/3 měsíce

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Zeptali jsme se vědců: Jak se liší Golgiho systém u rostlinných a živočišných buněk?

Věda

  5:02
Golgiho aparát je důležitá organela, kterou najdeme ve všech eukaryotických buňkách. Jeho role je v základních rysech totožná, způsob, jak aparát funguje, má však různá specifika. Na otázku odpověděla RNDr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D., z katedry experimentální biologie rostlin.
ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Zeptejte se vědců

Neumíte si vysvětlit některé zákony přírody? Zajímá vás proč je obloha modrá, nebo proč si sova nemůže ukroutit krk? Zeptejte se vědců prostřednictvím rubriky serveru Lidovky.cz.

Otázky posílejte na e-mail internet@lidovky.cz a do předmětu napište: otázka pro vědce a nebo položte otázku přes Twitter s hashtagem # otazkaprovedce.

GA a lyzozomy (v rostlinách nazývané vakuoly) patří k endomembránovému systému buňky, který je dále tvořen ER a endozómy, a zahrnuje též plazmatickou membránu. Mezi složkami endomembránového systému probíhá neustálý transport a výměna, zajišťující transport a recyklaci molekul (lipidů, proteinů, syntetizovaných látek). Všechny organely spolu tedy neustále komunikují a i vznik a udržení struktury organel je na tomto transportu závislé.

Obecně lze říci, že struktura a funkce endomembránového systému jsou konzervované a lze je v obměnách nalézt ve všech eukaryotických buňkách, včetně rostlin. To se týká též Golgiho aparátu, který je důležitou organelou v živočišných i rostlinných buňkách, a hlavní rolí je modifikace a balení molekul z ER, u rostlin též syntéza polysacharidů pro stavbu buněčné stěny. Důležitým strukturním rozdílem mezi živočišným a rostlinným GA je to, že v rostlinách existuje GA jako mnohočetné nezávislé soubory cisteren, nazývané diktyosomy, které se pohybují čile cytoplazmou. Takto mobilní jednotky živočišné GA nevytváří.

Lyzozomální funkci plní v rostlinných buňkách vakuola. Jako živočišný lyzozom i rostlinné vakuoly mají jako hlavní roli degradaci proteinů, polysacharidů, lipidů či nukleových kyselin. K tomuto účelu udržují, stejně jako živočišné lyzozomy, nízké pH, hrají taktéž roli v udržování homeostáze buňky, mají zásobní funkci, podílejí se na signalizaci a autofágii. Strukturní rozdíl je ve velikosti: klasické živočišné lyzozomy jsou malé a četné struktury v buňce, rostlinné vakuoly jsou naopak obrovské organely zabírající 30-90% objemu buněk. 

Vznik rostlinných vakuol je vázán na fúzi membrán; ačkoliv vznik vakuol není zcela dořešen (vznikají záhy v buňkách klíčících rostlinek a narušení procesu vzniku vakuol je většinou letální), velmi pravděpodobně půjde o vznik z membrán endomembránových organel jako je ER, či post-GA struktur (endozómů, podobně jako u živočišných lyzozomů). 

Autor:

Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění
Pracující důchodce skončil po nehodě bez příjmů. Účty poplatil díky životnímu pojištění

Spousta důchodců si dnes přivydělává, aby zvládli zaplatit stále rostoucí výdaje a nemuseli se spoléhat na pomoc svých blízkých. Podobně tomu bylo...