Výzkumníci shromáždili údaje o velikosti mozku a těl u více než 300 fosilií rodu člověka, kam patří i moderní lidé homo sapiens. Tato data tým zkombinoval s rekonstrukcemi podnebí za poslední miliony let a vypočítal klima, ve kterém žili lidé, jejichž fosilie se dochovaly, napsal server televize CNN.
Lidstvo čelí neplodnosti, vědci varují před chemikáliemi. Kterým se vyhnout a proč nepít minerálky |
Vědci zjistili, že klima - zejména teplota - bylo hlavním faktorem, jenž v posledních milionech let ovlivňoval změny tělesné velikosti. Chladnější a drsnější podnebí je spojeno s většími těly, zatímco teplejší podnebí je propojeno s menšími, objevili výzkumníci. „Větší těla mohou jedince chránit před nízkými teplotami - čím větší jste, tím menší je váš povrch v porovnání s vaším objemem, takže účinněji šetříte teplo,“ vysvětluje Andrea Manica, profesor evoluční ekologie na Cambridgeské univerzitě.
Vědci zkoumali také vliv životního prostředí na velikost mozku, nicméně zde je souvislost s klimatem méně zřejmá.
Homo sapiens se objevil před přibližně 300.000 lety v Africe. Avšak rody člověka, který zahrnuje také člověka neandertálského a další vyhynulé příbuzné druhy, jako jsou homo habilis (člověk zručný) nebo homo erectus (člověk vzpřímený), existovaly mnohem dříve. Odborníci přitom tvrdí, že ve srovnání s dřívějšími druhy jako byl homo habilis, je homo sapiens o 50 procent těžší a jeho mozek je třikrát větší - o příčinách těchto změn se však stále debatuje.
Vědci objasnili, jak skupina hormonů ovlivňuje růst kořenů rostlin |
Tým expertů zjistil, že klima sice hraje určitou roli i ve velikosti mozku, ale v jeho případě existuje tolik variant, že je nelze vysvětlit změnami životního prostředí.
„Změny velikosti mozku vůbec nesouvisely s teplotami, takže velikost těla a mozku se vyvíjely pod rozdílnými tlaky,“ tvrdí Manica. „Klima vysvětluje změny velikosti mozku mnohem méně než změny ve velikosti těla. To znamená, že hlavní vliv na změny velikosti mozku měly pravděpodobně jiné faktory, jako jsou kognitivní výzvy spojené se stále složitějším společenským životem, rozmanitější strava a sofistikovanější technologie,“ dodává vědec.
Zároveň je podle něj nepravděpodobné, že současná klimatická změna bude mít dramatický vliv na velikost těl současných lidí. „Změny, které jsme popsali, se odehrály za tisíce, nebo spíše desetitisíce, let. Takže pár let klimatické změny s našimi těly nebo mozky moc neudělá,“ říká výzkumník.
Ropucha obecná.
Přesto však klimatická změna už teď může mít vliv na zmenšování některých zvířat. V posledních čtyřech desetiletích se zmenšují severoameričtí stěhovaví ptáci, přičemž rozpětí jejich křídel se zvětšuje. Podle studie z roku 2019 jsou tyto změny zřejmě reakcí na oteplování. Při analýze 70.716 mrtvých ptáků, kteří reprezentovali 52 druhů, vědci objevili statisticky významné zmenšení tělesné velikosti u 49 druhů. A teplota v oblasti letních hnízdišť těchto opeřenců, která se nacházela severně od Chicaga, stoupla v době studie přibližně o jeden stupeň Celsia.
Jiná studie z roku 2011, která vyšla v odborném časopise Nature Climate Change, dospěla k závěru, že studenokrevní živočichové, jako jsou ropuchy, želvy nebo hadi se s rostoucí teplotou rovněž mění - jejich těla se zmenšují.
