Pondělí 22. dubna 2024, svátek má Evženie
130 let

Lidovky.cz

Zrod vakcíny proti malárii?

Věda

  9:15
Francouzsko-švýcarský tým vědců vedených Pierrem Druilhem z Pasteurova ústavu v Paříži zveřejnil v lékařském časopise PLoS Medicine nadějné výsledky testů nové očkovací látky proti malárii. Třicet dobrovolníků očkovaných novou vakcínou si vyvinulo imunitu k původci malárie a vakcinace jim nezpůsobila vážnější zdravotní problémy.

Komár. foto: Reprofoto

malárie a vakcinace jim nezpůsobila vážnější zdravotní problémy. Malárie patří k největším metlám současného lidstva. Ohrožuje zhruba 40 procent obyvatel Země. Ročně jí onemocní 300 milionů lidí a milion na malárii zemře. Devadesát procent obětí pochází ze subsaharské Afriky. Většinou jde o děti.

Podle oficiálních údajů Světové zdravotnické organizace umírá v Africe na malárii jedno dítě každých 30 vteřin. Vysokému riziku jsou vystaveny i těhotné ženy a jejich plod. Malárie patří v třetím světě k nejčastějším příčinám úmrtí u novorozenců. Pacient trpí ztrátou červených krvinek a ohrožuje jej ucpání krevních kapilár v životně důležitých orgánech včetně mozku.

Chorobu vyvolávají cizopasní prvoci zimničky přenášené komáry rodu Anopheles. Nejzávažnější typ malárie vyvolává zimnička tropická (Plasmodium falciparum). Obyvatelé tropů a subtropů jsou proti malárii prakticky bezmocní. Určitou ochranu jim skýtají moskytiéry napuštěné insekticidy a boj s přenašeči malárie, ke kterému se v mnoha zemích třetího světa stále ještě používá DDT, protože nic lepšího k dispozici není.

Dobře utajené zimničky
Malárie je na postupu. Šíří se do nových oblastí a vrací se tam, kde byla před několika lety vymýcena. Mnoho kmenů zimniček si vyvinulo odolnost k lékům a i u komárů je častější rezistence k insekticidům.

Mnohé z problémů spojených s malárií by nejlépe vyřešila vakcína. Její vývoj však naráží na obrovské problémy. Zimničky jsou vystaveny arsenálu imunitní obrany jen na krátkou dobu, která uplyne mezi jejich zavlečením do těla oběti a průnikem prvoka do nitra červených krvinek. Uvnitř krvinky jsou cizopasníci v bezpečí.

K průniku do krvinky využívá zimnička početnou sadu molekul, kterými se váže na molekuly na povrchu krvinky. Na první pohled je moment, kdy si prvok „odemyká“ krvinku, tím pravým okamžikem pro útok. Vědcům se zdálo, že stačí zneškodnit některý z molekulárních „klíčů“, a krvinka zůstane zimničce uzavřena. Naneštěstí se ukázalo, že si původci malárie mohou otevírat krvinku mnoha různými „dvířky“. Když najdou jedna „zabedněná“, poslouží si jinými.

V roce 1993 odhalil Pierre Druilhe na povrchu zimničky molekulu, bez které se prvok neobejde. Bílkovina nesoucí kódové označení MSP-3 se nachází ve výbavě zimniček, které jsou ve vývojovém stadiu tzv. merozoitů. Ty se volně pohybují krví a hledají cestu do nitra krvinek. Imunitní systém je tedy může poměrně snadno dostat na mušku a zřejmě to i dělá. Někteří lidé vykazují po opakované nákaze malárií značnou odolnost k chorobě. Jejich tělo si proti zimničkám vyvinulo protilátky - klíčové místo mezi nimi patří protilátkám cíleným na bílkovinu MSP-3.

Tým vedený Pierrem Druilhem vyrobil synteticky část bílkoviny MSP-3 a použil ji jako očkovací látku pro 30 dobrovolníků, kteří se nikdy nesetkali s původcem malárie.
 Vakcína byla podávána spolu s látkami, které mají za úkol zvýšit imunitní odezvu na očkování. V těle očkovaných dobrovolníků se vytvořily protilátky proti bílkovině MSP-3 a bylo jich dost. Krevní sérum odebrané očkovaným dobrovolníkům díky těmto protilátkám chránilo v laboratorních testech krvinky před infekcí zimničkami.

Vědci podali tyto protilátky i pokusným myším, kterým vpravili do krevního řečiště lidské krvinky a pak je nakazili malárií. Protilátky myši ochránily a umožnily jim, aby se zimniček zbavily. Výsledky studie jsou vynikajícím východiskem pro další testy, které už prověří schopnost vakcíny chránit člověka před malárií.

Autor: