Až 150 milionů mrtvých
Oficiální statistiky zaznamenaly v Indonésii, Vietnamu, Thajsku a Kambodži 116 případů onemocnění ptačí chřipkou. Šedesát skončilo smrtí.
Nový koordinátor OSN pro boj s touto chorobou David Nabarro šokoval veřejnost prohlášením, že ptačí chřipka může už brzy připravit o život až 150 milionů lidí. "Je to, jako kdyby kombinace globálního oteplení a šíření viru HIV probíhalo desetkrát rychleji, než je tomu dnes," popsal Nabarro současnou hrozbu ptačí chřipky v rozhovoru pro BBC.
I "obyčejná" chřipka, která se každoročně prožene světem, způsobí vážné zdravotní komplikace dvěma až třem milionům pacientů a asi 250 až 500 tisíc připraví o život. Obvykle jí podlehnou lidé, jejichž organismus je nějak oslaben. Většina populace chřipku zvládne za týden či deset dní díky tomu, že se jejich imunitní systém už dříve potkal s podobným virem a je na něj připraven.
Čas od času však projde chřipkový virus zásadní inovací. Než "virového neznámého" imunitní obrana "prokoukne", může být pro nemocného pozdě. V minulém století udeřil silně zrenovovaný virus třikrát - v roce 1918, 1957 a 1968. Poslední pandemie tzv. hongkongské chřipky připravila o život tři čtvrti milionu lidí. Pandemie tzv. španělské chřipky z roku 1918 zahubila 40 až 50 milionů lidí. Mnohem více než tehdy ukončená první světová válka.
Odborníci se přou o to, kolik lidí může příští pandemie nového chřipkového viru zabít.
Světová zdravotnická organizace (SZO) odmítá Nabarrova čísla a počítá s dvěma až sedmi a půl miliony obětí. Všichni se nicméně shodují v tom, že dříve nebo později pandemie chřipky přijde. Nikdo ale neví kdy a jaký virus pohromu způsobí.
Kandidátů na pandemii je více
Virus ptačí chřipky H5N1 je jen jedním z horkých kandidátů. Tažní ptáci jej zanesli z jihovýchodní Asie až do Evropy, ale to neznamená, že nakonec neudeří úplně jiný mikroskopický zabiják. V současném globálním světě mají původci chorob všude blízko. Názorně to dokazuje onemocnění SARS, které sice vzklíčilo v jihovýchodní Číně, ale citelně zasáhlo i kanadské Toronto, kam je převezli turisté.
Smrtící pandemii by mohly vyvolat i chřipkové viry, které se přehnaly světem v roce 1957 a měly původ ve virech divokých kachen. Virus stále přežívá ve vodním ptactvu, a může se proto kdykoli vrátit. Nikdo z obyvatel Země mladší třiceti let se s tímto typem viru za svého života nesetkal a nemá proti němu nabuzenu imunitu. Dalšího kandidáta na světovou pandemii jsme měli "za humny" už v roce 2003. Tehdy ptačí virus H7N7 nakazil chovy drůbeže v Nizozemsku, infikoval personál drůbežáren a jednoho veterinárního lékaře dokonce připravil o život.
Rozhodne bitva v ohnisku
Lidstvo se ocitá v roli generála, který očekává drtivou ofenzivu, ale netuší její termín a nezná protivníka. Katastrofu nelze vyhlížet s rukama v kapsách. Světová zdravotnická organizace vyzvala všechny země, aby si připravily tzv. národní pandemické plány. Na jejich základě si jednotlivé státy vytvářejí zásoby léků proti virovým chorobám. Ty budou chránit vybranou skupinu lidí po několik měsíců, než bude vyvinuta a vyrobena vakcína.
Plány berou na zřetel fakt, že léků ani vakcíny nebude dost pro všechny. Určují proto, kdo léky a vakcíny dostane. V první řadě to budou zdravotníci a lidé, kteří jsou chřipkou bezprostředně ohroženi. Dále se počítá s příslušníky profesí nezbytných pro základní chod společnosti, tj. s armádou, policií či řidiči hromadné dopravy. Plán stanoví zásady boje proti šíření chřipky, například počítá se zrušením akcí, na nichž se schází větší počet lidí, či s uzavřením škol a nemocnic.
Lidé musí počítat i s karanténou a omezením pohybu. Dodržování těchto opatření bude zajišťovat policie a armáda. Hned dvě studie zveřejněné v prestižních vědeckých časopisech Nature a Science však naznačují, že na národní pandemické plány nemusí dojít.
Pandemii lze zadusit v samém počátku, pokud by byla oblast jejího vzniku rychle uzavřena a v "chřipkovém kotli" by každý člověk dostával po deset dní protivirové léky. Pak by se virus nerozšířil mimo ohnisko a pandemie by zanikla.
Létající zásoba léků
Úspěch při úderu vedeném na ohnisko chřipky není myslitelný bez splnění několika podmínek. První je poměrně nízké tempo šíření viru. Chřipku lze zvládnout, pokud každý nemocný dále nakazí v průměru 1,0 až 1,8 lidí. Pokud od něj chřipku chytnou víc než dva lidé, přibývá nemocných tempem, jaké nelze zvládnout.
Jak rychle se bude šířit příští smrtící pandemie? To nikdo neví. Vědci se neshodují ani v hodnocení minulých pandemií. Například americký epidemiolog Marc Lipitsch z Harvard University je přesvědčen, že při španělské chřipce nakazil v USA jeden nemocný až čtyři další lidi. Britský epidemiolog Neil Ferguson z londýnské Imperial College považuje za správnou hodnotu kolem 1,8.
Důležitá je i rychlost celé akce a účinnost karantény. To vše platí v případě, že virus nebude vůči lékům rezistentní. Jak uvádí časopis Nature, některé zprávy z Vietnamu naznačují, že si tam už virus H5N1 vyvinul částečnou odolnost k nejúčinnějšímu léku Tamiflu.
Kamenem úrazu se zdá vytvoření dostatečné zásoby léků pro zásah v ohnisku rodící se pandemie. Bude potřeba až tři miliony dávek a to představuje velkou sumu. Nový typ chřipky vznikne s nejvyšší pravděpodobností v chudých zemích, které si vlastní zásoby protivirových léků nevytvoří. Světová zdravotnická organizace se proto snaží nashromáždit železnou zásobu léků, které by v případě potřeby nasadila kdekoli na světě. Zatím získala od výrobců několik set tisíc dávek léku proti chřipce. Pandemické plány nabízejí pohled z perspektivy zdravotnických "generálů". Jak ji bude prožívat obyčejný člověk?
Sci-fi, nebo předpověď?
O tento náhled se pokusil ve vědeckém týdeníku Nature jeho pařížský redaktor Declan Butler. Článku dal podobu fiktivního internetového deníku americké novinářky Sally O´Reillyové, který začíná 26. prosince 2005 televizním prohlášením George Bushe k počátku chřipkové pandemie.
"Máme pandemický plán, který nás dovede ke zvládnutí chřipkové pandemie. Jsme připraveni!" tvrdí americký prezident. V příběhu opírajícím se o reálné představy epidemiologů líčí Butler boj Ameriky s chřipkou. Není to veselé čtení.
Chřipková pandemie vypukla ve Vietnamu. Svět však propásl šanci potlačit chřipku v samém zrodu, protože žádná země nebyla ochotna poskytnout Vietnamu protivirové léky z vlastních zásob. Letecká doprava pak roznesla virus po světě.
Paříží se chřipka prožene za 10 dnů. Onemocní 2,5 milionu lidí. Umře 50 000. V chudých lidnatých zemích třetího světa jsou následky ještě mnohem horší. Běh událostí v USA určuje Chřipkový pandemický plán. Je vyhlášen zákaz shromažďování na veřejných místech. Dojde k zavření škol a univerzit. U velkých aglomerací vyrůstají stanová městečka. Budou sloužit jako karanténní stanice, nemocnice i márnice.
Armáda je uvedena do stavu pohotovosti. Přesto se schyluje k nepokojům. Lékaři a zdravotnický personál dostávají příděl z omezené zásoby léků, které musí být distribuovány ozbrojenými eskortami. Bují černý trh. Cena obyčejné roušky stoupne z jednoho dolaru na dvacet. Počítačové servery jsou zahlceny e-maily s nabídkami neúčinných či padělaných léků.
Propuká chaos. Polovina lékařů nechodí do práce. Někteří utekli, jiní onemocněli nebo se starají o nemocné příbuzné. Lidé houfně prchají z měst. Konečná bilance chřipkové pandemie je děsivá. Miliony mrtvých, miliardové škody. Svět zaplatil za pandemii mnohem víc, než kolik by ho stál opomíjený výzkum virů, vývoj léků a vakcín. O včasném boji s chřipkou v jejím vietnamském ohnisku nemluvě.
