Naštěstí je zde řešení, které může pomoci prakticky všem.
Již nyní víme, že více než dvě třetiny odpadů vyprodukovaných v obcích a městech, lze dále vytřídit. Vyplývá to z desítek analýz, které v minulých letech provedli odborníci ze společnosti JRK. Zatímco se ukazuje, že třídění složek jako plast, papír nebo sklo bývá v tuzemských obcích a městech na dobré úrovni, tak situace s bioodpadem je mnohem horší. Ten z celkového množství tvoří více než třetinu (35,6 %). Z toho představuje čtvrtinu kuchyňský odpad a necelých jedenáct procent zahradní zeleň. Naštěstí se situace začíná zlepšovat. Pozitivní změny přináší společnost JRK, která ve spolupráci se samosprávami spouští v České republice projekty na sběr kuchyňských odpadů z domácností. Právě jejich úspěšné třídění je nejjednodušším způsobem, jak podstatně zvýšit míru třídění a zásadně snížit objem směsného komunálního odpadu.
Samosprávy třídění oceňují
Nové možnosti třídění kuchyňského odpadu zástupci samospráv, které se účastní pilotních projektů, oceňují. Například náměstek primátora Teplic a senátor Hynek Hanza zavedení třídění kuchyňských odpadů ve městě popisuje: „Občanům jsme umožnili třídit kuchyňský odpad, a ten je zpracován v kompostárně. To je velký přínos i s ohledem na skutečnost, že nás legislativa tlačí ke snižování sládkovaného odpadu. Zároveň se občané města více zamýšlejí nad tím, co kam vyhodí a co s odpadem následně bude.“ David Kodytek, místostarosta Klášterce nad Ohří k tomu říká: „Věříme, že se nový přístup k třídění kuchyňských odpadů promítne do vyšší efektivity nakládání s odpady a zároveň díky tomu město vyjde vstříc náročným požadavkům nového zákona o odpadech. Předpokládáme totiž, ve městě díky třídění zbytků z kuchyně klesne množství odpadů mířících na skládky.“
Jak se daří pilotním projektům?
Výborně. Lidé si na třídění odpadů z kuchyně rychle zvykají a nový přístup přináší skvělé výsledky. Příkladem můžou Teplice a Příbor, tedy města, kde třídění kuchyňského odpadu zavedli mezi prvními v České republice.
V padesátitisícových Teplicích spustili sběr kuchyňského odpadu v dubnu 2021.
- Do projektu se zapojilo téměř 2000 domácností
- Celkem se vysbíralo přes 51 tun kuchyňského odpadu
- Proběhlo přes 100 svozů
- Každá zapojená domácnost vytřídila v průměru 27 kg kuchyňského odpadu
- V Příboru, který má osm tisíc obyvatel, začali sbírat kuchyňský odpad letos v únoru
- Do projektu se zapojilo 1500 domácností a stejný počet se zapojí na začátku roku 2024
- Celkem se vysbíralo přes 31 tun kuchyňského odpadu
- Proběhlo přes 30 svozů
- Každá zapojená domácnost vytřídila v průměru 35 kg kuchyňského odpadu
Italské třídící kouzloTéměř k dokonalosti dovedli třídění odpadů některé samosprávy v severní Itálii. Příkladem je přístup společnosti Contarina, kterou vlastní zhruba padesátka samospráv v regionu Treviso. Zde vytřídí téměř 90 procent odpadů. Občané z této oblasti vyprodukují jen 44 kilogramů směsného komunálního odpadu na osobu ročně, oproti našim 250 kilogramům. V Trevisu totiž vyvinuli jedinečný přístup k třídění. Každá domácnost dostala malé nádoby na různé druhy odpadů. Kromě kuchyňských zbytků tak do nich sbírají i ostatní složky odpadů. Na sběrných místech, která společnost Contarina spravuje, pak chybí velké kontejnery na směsný odpad. Místo toho sem nosí své malé nádoby se směsným odpadem lidé, co tu bydlí. Nádoby jsou očipované, a tak svozová společnost snadno načte informace o jejich obsahu. Platí, že se sváží pouze plná nádoba a díky tomu se nemusí ani vážit. Tříčlenná domácnost vynáší nádobu se směsným odpadem na sběrné místo v průměru jen pětkrát do roka! Jak je to možné? Jednak zde mají vhodně nastavený motivační systém, kdy občané platí za objem vyprodukovaného směsného komunálního odpadu. Tím zásadním důvodem nicméně je, že zde umí vytřídit opravdu téměř vše, kdy přitom hlavní roli hraje právě třídění kuchyňského odpadu. Místní občané se ho naučili třídit v maximální možné míře a díky tomu toho ve směsném odpadu, po vytřídění dalších složek, zůstane jen velmi málo. Není to skvělá inspirace i pro Českou republiku? Odborníci ze společnosti JRK se domnívají, že ano a je tedy možné, že se podobné postupy uplatní i v tuzemsku. |
