Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Nové šance pro německé solární panely

Nastoupená energetická revoluce, jíž se vydala nejsilnější ekonomika EU, sází na obnovitelné zdroje. Důležitou roli hraje výroba elektřiny s pomocí slunce, roste proto poptávka po solárních panelech. Potíž je v tom, že většina výrobců sídlí v Číně.

Solární fotovoltaické panely - ilustrační foto. foto: CTK/Čejka Jaromír, ČTK

Spolková vláda si představuje, že podíl proudu získaného ze „zelených zdrojů“ stoupne do roku 2030 z nynějších zhruba 50 procent na minimálně 80 procent. Aby se tak stalo, je zapotřebí „nasadit“ do praxe podstatně více větrníků a solárních panelů, píše deník Handelsblatt.

Otázkou zůstává, kde je vzít. Ministr hospodářství Robert Habeck je přesvědčen, že německý solární průmysl čeká comeback.

Solární fotovoltaické panely - ilustrační foto.

Mohlo by se tak stát poté, co před pár lety – pod tlakem okolností – většina domácích výrobců zkrachovala. „Můžeme je znovu postavit na nohy,“ uvedl Habeck na konci července v Bitterfeld-Wolfenu. Přijel tam na návštěvu firmy Meyer Burger Technology, patřící k předním hráčům v oboru. Zmíněná společnost původem ze Švýcarska investovala před rokem 145 milionů eur do dvou nových továren v Sasku-Anhaltsku a Sasku, práci získalo 3500 lidí.

Zlověstné mraky z Tchaj-wanu

Je tomu přibližně jedna dekáda, kdy solární obor ve Spolkové republice ztratil na významu tváří v tvář asijské konkurenci. Mnoho podniků ohlásilo insolvenci a bylo prodáno do ciziny. „Co se týče výstavby solárních zřízení, jsme závislí na asijských dodavatelích modulů z více než 90 procent,“ tvrdí Volker Quaschning, profesor na Technické a ekonomické vysoké škole v Berlíně, považovaný za odborníka na obnovitelné energie.

Takovýto stav může mít podobné dopady jako současné utahování kohoutků ruského plynu. „Jestliže se dodávky, jedno z jakých důvodů, přeruší, bude to mít přímé následky na další dění v nastoupené energetické přeměně,“ varuje Quaschning. „Zaútočí-li Čína na Tchaj-wan, může být s německou revolucí v přístupu k energiím konec.“

Výkonný ředitel Spolkového svazu solárního hospodářství (BSW) Carsten Körnig si myslí, že obnova německého a evropského solárního průmyslu je velmi důležitá z důvodu větší odolnosti EU proti globálním krizím. „Předpoklady pro případnou renesanci v tomto oboru se výrazně zlepšily,“ říká Körnig. „Postupující automatizace snižuje podíl pracovních nákladů, přičemž roste význam nákladů na dopravu,“ srovnává manažer.

Pobídky ano, sankce ne

Spolkový svaz energetického a vodního hospodářství (BDEW) považuje v této souvislosti za scestné, aby byl ztěžován přístup k modulům čínského původu, a to formou administrativních překážek nebo uvalováním cel. „Posledně jmenovaný krok uplatňovala EU v minulosti, výsledkem byl drsný propad budování fotovoltaiky v Německu,“ připomíná svaz.

Solární fotovoltaické panely - ilustrační foto.

„Smysluplné by bylo, aby se dařilo dosahovat kýžených cílů prostřednictvím pozitivních pobídek, ne zaváděním trestů. Německo a EU se musí vrátit na solární trh a pokusit se získat na něm nový význam.“

Quaschning zastává názor, že chybí potřebné know-how. „Žádoucí jsou vysoké investice,“ konstatuje profesor.

Svaz Elektro- a digitálního průmyslu (ZVEI) nepovažuje významný nárůst fotovoltaických polí za nemožný. Zákon o obnovitelných zdrojích už zaručuje vyšší objemy pomoci a větší počet v výběrových řízení.

Zároveň vedou stoupající ceny elektřiny a topení k vyšší atraktivitě samovyráběného proudu. „Příležitosti pro comeback solárního průmyslu v Německu vypadají z našeho pohledu velmi dobře,“ zdůrazňuje ZVEI.

Nejsou lidi

Data BSW uvádějí, že loni bylo v Německu vyrobeno 50 terawatthodin slunečního původu, tedy desetina veřejného zásobování energiemi. Počet fotovoltaických zařízení stoupl ve stejném období o 235,6 tisíc na zhruba 2,2 milionu. V prvním pololetí 2022 přibylo 157.566 nových objektů, což je jasně vzestupný trend.

Brzdou, podotýká svaz BSW, zůstávají byrokratická omezení pro připojení solárů do sítí, jejich kontakt na vhodné lokální elektrárny či dodavatelské díry vzniklé během pandemie. Přitěžujícím faktorem je nedostatek odborných pracovních sil. V současnosti působí v odvětví 235 tisíc pracovníků v přibližně pěti tisících závodech. „Aby se předsevzetí stala realitou, musí se tento počet do konce tohoto desetiletí přinejmenším zdvojnásobit,“ nabádá Carsten Körnig.

Centrální svaz Německých odborů v elektro- a informačně-technickém průmyslu přesto sleduje vývoj s obavami. „Poptávka po kvalifikovaných specialistech půjde podle očekávání nahoru,“ ví předák Andreas Habermehl. „To je příjemné, může to však způsobit problém, pokud nepůjdou nahoru ruku v ruce čísla o celkové zaměstnanosti. Jestliže se tak nestane, jen se vyostří nedostatek kvalifikovaných sil.“