OTÁZKA (29.1.2008 21:02) Riki Před nedávnem jste se vyjadřoval k postupu JUDr. Vesecké v kauze Čunek. Nemyslíte si, že Vám to jako předsedovi ÚS nepřísluší ? Jak by pak ÚS řešil případnou stížnost na tento postup, když už jste předem dal najevo svůj právní názor ?

OTÁZKA (29.1.2008 21:13) Roman Brunik Dobrý den, jaký je Váš názor na funkci ÚS? Má ústavu vykládat, nebo dotvářet, doplňovat, resp. měnit. Narážím na rozhodnutí ve věci NS, kdy ÚS rozhodl, že NS má jednoho místopředsedu,ačkoli ústava mluví o místopředsedech.

OTÁZKA (29.1.2008 21:25) Jiří Krupička Pane předsedo, omlouvám se za otázku, protože je jasné, že vztah rodič dítě je citlivé téma a politika do rodiny nepatří. Mohl byste prosím odpovědět na otázku, zda Vaše matka (popřídadě otec) pracovali jako právníci v prezidentské kanceláři v době prez. Gottwalda (či Zápotockého). Postavíte se k otázce jako chlap? Otázka je odůvodněna tím, že toto zázemí může např. přeci jen ovlivňovat Váš pohled na 50-tá léta.

OTÁZKA (29.1.2008 21:43) Vodička Jiří Od roku 2002 soudy nechtějí rozhodnou ve věci mé kvalifikace. Výmluvy jsou až tristní, proč nechtějí soudy rozhodnout. Civilní soud se vymlouval na správní soud a došlo to až k ústavní stížnosti. Ústavní soud řekl, že problematika spadá pod správní soudnictví. Ale správní soudnictví nerespektovalo nejvyšší soudní autority NS a ÚS (nutno podotknou, že spor absolutně nepatřil pod správní soudnictví – v tom měli pravdu) a odmítli spor řešit. Tím se stalo, že byla v ČR odmítnuta soudní ochrana, soudní řešení. Proto byla v jedné věci podána druhá ústavní stížnost. Myslím si že již tento ukazatel není dobrým vysvědčením českého soudnictví. Zajímalo by mě, kolikráte se stalo v ČR, že v jedné věci se podává dvakráte ústavní stížnost. Děkuji za odpověď. Vodička Jiří

OTÁZKA (29.1.2008 21:43) Magda VÁŽENÝ PANE, V ÚSTAVĚ ČR JE ZAKOTVENO, ŽE KAŽDÝ OBČAN MÁ PRÁVO NA SPRAVEDLIVÝ PROCES, ALE ZÁSADNÍ VĚC A TO, ŽE SE PRÁVA DOMOHOU JEN MAJETNÍ A CHUDÍ NE TAM JIŽ ZAKOTVENO NENÍ!

OTÁZKA (29.1.2008 21:48) Vodička Jiří Zákon, i ten nejlepší, který projde parlamentem a který se nedostane do podvědomí ani přes soudy mezi občany je zákonem téměř neexistujícím. Nemyslíte si, že právo na ochranu osobnosti by mělo být časově omezeno pro vyřízení? Nevyřešení zásahu do práv ryze osobních, který je letitý (rok, dva či více), zanechává ve veřejnosti dojem, že ten kdo zásah způsobil vlastně konal dobře, protože jej nikdo za to neodsoudil a po čase to takto vyznívá.Ten kdo je postižen dostává další psychicky zatěžující lekci tím, že si po čase občané v okolí myslí, že soud již proběhl a byl neúspěšný a ti co to sledují a vědí že soud neproběhl se pozastavují nad prací soudů. Ovšem časovým limitem, např. do 6-ti měsíců by se tomuto předešlo, právo by se posílilo a soudci by získávali velmi ztracenou důvěru občanů. Nemyslíte, že aspoň v této záležitosti by měla být časová lhůta na vyřízení? Vodička Jiří

OTÁZKA (29.1.2008 22:40) Jura Zdravím, pane předsedo, nemyslíte si, že Ústavní soud by měl dávat legislativní radě vlády i případné podněty ke změně špatných zákonů? Nevím možná to děláte, ale kupříkladu soudit se dnes o vyšší finanční častky je harakiri pro stranu žalující, protože v případě náhodné prohry platí nejen určité procento děsivých poplatků z vysouzené částky protistraně při prohře, ale také svému advokátovi, který se tím pádem nemusí ani moc snažit , vždy dostane své. Podnikatelům to snižuje schopnosti domoci se spravedlnosti protože při pár odročení již nemá na soudní poplatky peníze. Občané už se díky těmto poplatkům ke spravedlnosti vůbec nedostanou . Žalovaní se jen smějí, protože díky tomuto nesmyslnému zákonu o soudních poplatcích a odměnách advokátům unikají spravedlnosti. Podobně nesmyslný je poplatek při předběžném opatření, který zabraňuje se dostat ke spravedlnosti díky Langerově návrhu. Jaký je Váš názor na věc?

OTÁZKA (29.1.2008 23:59) hel-ča Dobrý den, pane Rychetský. Domníváte se, že nakonec dojde k tomu, že Vás bude moci odvolat z funkce ministr vlády? Může v současnosti výkonná moc "převálcovat" moc soudní? Existují nějaké obranné mechanismy soudní moci proti výše uvedenému, pokud takový návrh projde a bude podepsán prezidentem? Díky za odpověď. Helena B.

OTÁZKA (30.1.2008 0:45) karel prokopič Pane předsedo, chtěl bych znát Váš názor na dvě velmi podobné "věci" - kampaně, které se udály v justici: 1/Hodně brzy po nástupu do funkce prezidenta V. Klause bylo nezbytné NARÁZ doplnit podstatnou část příslušníků Ústavního soudu. 2/Stejně tak v nedávné době byl na V. Klause činěn ( nejen mediální) tlak, aby opět NARÁZ doplnil soudcovský sbor mladými soudci. Takže nyní (když jsou tabulkové počty naplněné), tak i kdyby se tady objevil "super-geniální" člověk do Ústavního soudu nebo do soudcovského sboru, tak nemají šanci. Řekněte otevřeně: JE TO TAK? K čemu je dobrá taková kampaňovitost? Nemohlo být ono doplňování rozděleno nějakým obdobným způsobem, jak je tomu například při "třetinových" volbách do Senátu? Tyto zákony vymýšleli kromě p. Havla také právníci, že? To jsou TAKÉ tak špatní v matematice?

OTÁZKA (30.1.2008 1:55) Patrik Bauer Pane doktore, již se ozývá hlasitá kritika, že Ústaní soud ve věci projednávání ústavnosti reforem postupuje příliš pomalu. Kdy podle vás by byla celá záležitost vyřešena? Můžete vlastními slovy ručit, že ÚS není ve své práci ovlivňován současnou pravicovou vládou, tak jak je to evidentní u nejvyšší státní zástupkyně?

OTÁZKA (30.1.2008 1:58) Arche Byl jste ministrem v Zemanových a Špidlových vládách a senátorem za ČSSD. Jak často sledujete dění v této straně? Jste spokojen s jejím vývojem? Pokud byste skončil s předsednictvím Ústavního soudu, vrátil byste se znovu do politiky?

OTÁZKA (30.1.2008 5:35) Vodička Jiří Velmi sleduji causu exsenátora MUDr. Jaroslava Mitlener (a nejen já).Ústavní stížnost podal před 13-ti měsíci, 27.12.2006, kde žádal o uplatnění § 39 zákona o ÚS, tedy přednostní projednání vzhledem k naléhavosti dané věci, která je dána obecným zájmem. Že se jedná nejen o obecný a společenskopoliticky zájem není snad pochyb. Ale jedná se i o zásah do ryze osobnostních práv. Kdyby to tak nebylo, zajisté by nebyla podávána ústavní stížnost. Ale jak je vidět, ÚS si s tímto případem neví rady, tak jej radši nechává „uležet“. To je typický postup soudů. A celý tento systém nahrává těm lidem, co nedodržují zákony, protože se to jednoduše vyplatí. Pozdní spravedlnost mívá také tu vlastnost, že ve výsledku se rovná spravedlnosti neexistující. V souvislosti s touto causou mě napadli dvě otázky. 1) Chcete vůbec tento případ vyřešit? 2) Jak nejdéle byla jakákoliv ústavní stížnost podaná k ÚS řešena? Děkuji za odpověď , Vodička Jiří

OTÁZKA (30.1.2008 7:15) Tomáš X. Mnohé nemocnice vybraly poplatky už od statisíců lidí. Pokud by ÚS zrušil tento zákon a z technických důvodů by bylo nemožné všem pacientům peníze vrátit, jaký právní stav by nastal? Odcizené peníze v držení nemocnic a lékařů? Co by to udělalo s účetnictvím? Byla by povinnost pacientů si je aktivně vyzdvihnout? Megaakce se složenkami na "nějakou" adresu?

OTÁZKA (30.1.2008 7:25) Josef Antoš Jak je možné, že ještě platíme u lékaře když nám ústava zaručuje bezplatnost. Jak dlouho necháte okrádat chudé!!!!? Vy se máte dobře máte vysoké platy. Nejste schopni rozhodnout ve prospěch lidí kteří Vás živí. Je-li ústava proti občanům musí se změnit, jinak nám do vlády nalezou komunisti nebo fašisti!!

OTÁZKA (30.1.2008 7:27) Jan Pavlovský Mohou být v občabskoprávním řízení ( pracovní spor při třetím stání) změněny obě přísedící bez udání důvodu. Kde najdu definici nárokové a nenárokové složky mzdy. Děkuji.