Je těžké pochopit, jak psychicky labilní jedinec dokázal 19. února 1948 převést prostřednictvím jedné kanadské dřevařské firmy částku6 milionů dolarů pro pana Krajinu, údajně z učtu londýnského velvyslanectví.

Není těžké pochopit, že po takovém tunelování měl potřebu zmizet z republiky, zvláště pokud se dozvěděl o zatčení generála Bartíka, který měl donášet důvěrné materiály doc. Krajinovi.

Ale nelze vůbec pochopit, proč mrtvola na pitevním stole měla délku 178 cm, kdežto živý Jan Masaryk měřil podle paní Davenportové, ale zřejmě i ve skutečnosti 186  cm, na což se nabaluje i potvrzuje celá řada dalších svědectví.

splácaná fakta s nesmysly, přesně dle návodu teoretiků komunismu, proto by zřejmě bolševíci nevymazali jméno TGM a Jan Masaryk ze všech učebnic, neodstranili fanaticky veškeré sochy a busty, názvy ulic, náměstí, budov a společností,- za pouhé zmínění tohoto prokletého  jména tajemníci KSČ vyházeli učitele a profesory ze všech škol

Janu Masarykovi KSČ cítila potřebu ukrást zásluhy za Vítězný únor

Co bolo, to bolo, povedal by major Teracky z Cernych baronu. Teracky mame na Hrade cervene trenirky.

Jak dokumentuje prof. Cerny ve svych Pametech, L. Svoboda byl v te dobe uz leta tajnym clenem Komunisticke Strany, ackoliv jako ministr obrany mel byt nestranikem. On ma taky lvi podil na vysledku komunistickeho puce, kdyz odmitl mobilizovat armadu a rekl E. Benesovi ze "armada nikdy nepujde proti lidem." Jak pise prof. Cerny, kdyby tohle rekl T.G. Masarykovi, tak by odesel z jeho kancelare uz jen v poutech.

Hlavně pan Černý sdělil, že pokud Jan Masaryk nespáchal sebevraždu, tak mu lze připsat rozhodující zásluhy za zorganizování Vítězného února (viz jeho komentář k projevu K. Gottwalda na Masarykově pohřbu).

Kdyz uz někdo píše článek o Janu Masarykovi,tak by si měl zjistit veškeré možné informace,zvláště pokud uvádí jako důvod úmrtí možnou sebevraždu. Je to už cca. 10let, co Prof. Strauss z Policejní akademie kriminalistickou technikou (založenou na výpočtech biomechaniky) prokázal, že Jan Masaryk z okna sám nevyskočil,ale byl vystrčen. Takže se prokazatelně nejednalo o sebevraždu,ale vraždu. Myslím,že o tom byl natočen i dokument vysílaný v TV.  Z úcty k JM bychom to měli mít napaměti a neprezentovat zde dohady staré x let,které byly vyvráceny.

Pan Straus mohl dokázat toliko jediné, že úředně zaznamenaná poloha těla mrtvoly o délce 178 cm neodpovídá možnému proběhu pádu při sebevraždě. Ale to pouze může znamenat, že s mrtvolou někdo manipuloval. MUDR. Teply po ohledání mrtvoly dokonce tvrdil, že pád proběhl zcela jinde z daleko menší výšky.

A profesor Strauss tvrdí, že někdo do Masaryka žduchl, když pochodoval po řimse. Jenže žádný ze svědků žádné stopy na řimse nezaznamenal. A proto také policejní mechanoskop a komisař Goerner průběh pádu rekonstruují zcela jinak.

Svého času jsem se o tom bavil s Dr. Sumem, osobním tajemníkem J.M.. Ten osudný večer se s ním rozloučil, jakoby se neměli nikdy vidět a dal mu svou osobní bibli, ve které si denně četl. Že ji již nebude potřebovat.  Osobně se domnívám, že J.M. který svými postoji a rozhodnutími bohužel ovlivnil události kolem února 48 a pomohl tím nechtěně bolševikům, když si uvědomil a domyslel, co způsobil, propadl depresi a vzal si život. Opět tím ničemu nepomohl spíše naopak.

Zajímavé. Já vždy tušil, že nebyl psychicky OK, ale zatím jsem neznal podrobnosti.

Zajimavy clanek, neco podobneho jsem jeste necetl, zvlastni ze prave tet se rozebira postava J. Masaryka. Tak nejak me to nazapada do teto doby.

Vcelku známé věci, ale hezky sepsané.

Vražda mi nedává logiku - proč by StB vraždila někoho, kdo začal režimu sloužit a byl mimořádně populární.

Masaryk nejspíš doufal, že ho (jako syna slavného otce) i komunisti nechají dělat prezidenta. Proto spolupracoval s Benešem při předávání moci do rukou komunistů. Když (hodně pozdě) prokoukl svůj omyl, chtěl emigrovat. To se ovšem bolševikům nehodilo, protože věděl příliš mnoho o zákulisí bolševického puče. Proto musel zemřít

Je zvláštní, že když si čtete korespondenci mezi EB a JM tak to vychází zcela opačně než uvádí autor, Jan Masaryk Edwarda Beneše neustále za něco peskuje.

Článek vypadá jako by používal výhradně pouze oficiálně publikované zdroje v 50. letech 20. stol.

Postrádám informaci, že to byl prezident Beneš, který se při rozhodování, zda přijmout demisi demokratických ministrů, obrátil v první řadě na (komunistického) ministra obrany Ludvíka Svobodu s dotazem, zda armáda stojí za prezidentem. L. Svoboda odpověděl, že armáda jde s lidem, což znamenalo s těmi, kdo pomáhali komunistickému puči organizovanému ze Sovětského svazu. V okamžiku, kdy za sebou prezident neměl mocenské složky (vnitro bylo jednoznačně pro komunistické), nemohl udělat nic jiného, než demisi přijmout. Od Jana Masaryka se čekalo, že se pokusí především přes Londýn, kde měl své kontakty, získat mezinárodní pomoc. Pro komunistické pučisty byl jedinou vážnější hrozbou. Aspoň tak to viděli lidé kolem kancléře J. Smutného, který vzápětí emigroval s rodinou do Londýna. (Nedělám si nárok na historický rozbor, znám jen z vyprávění matky, která se znala s rodinou kancléře.)

Jak Jan Masaryk měl získávat pomoc v Londýně, když ne jenom oficiálně a veřejně podporoval židovské teroristy, kteří vraždili britské vojáky?

Co se postoje armády týče, tak z existence pozdějších tří pokusů o armádní puč jasně plyne, že většinově byla protikomunistická. Jenomže to by ti demisionující ministři si nesměli na ten pokus o mocenský zvrat jenom hrát. Jak říká Chalupa, na počátku měli vše, na konci nic.