Kocoure, je mi líto tvého

Kocoure, je mi líto tvého učitele češtiny, že nechápeš význam slov a textu. Jalová elektrárna  není jalová elektřina.

Zadej si ta slova do Google, blbečku

a možná to pochopíš. :-)

Tak si doma jednu postav. FV už máš na střeše, stačí propojit.

:-)

Energie z větru

Energie z větru vyhráváElektřina z větrných elektráren je celosvětově nejlevnější. V průměru stojí jedna kilowatthodina (kWh) z větru, ať už na pobřeží nebo ve vnitrozemí, sedm eurocentů (1,75 Kč), a díky strmému poklesu cen solárních modulů je již nyní poměrně levná i energie z fotovoltaiky. Nové solární elektrárny produkují ve střední a jižní Evropě elektřinu v průměru za 14 eurocentů (3,50 Kč) za kWh a panely na střechách budov ve střední Evropě v průměru za 18 eurocentů (4,50) za kWh. Solární parky na jihu Evropy vyrábějí pak jednu kWh dokonce za cenu pod deset eurocentů (2,50 Kč).Oproti tomu elektřina z nových tepelných a jaderných elektráren je dražší, zejména poté, co se do ceny vyprodukované elektřiny započítají škody na zdraví obyvatel a environmentální škody, které jdou na úkor celé společnosti.Podle aktuální studie tak dnes vychází výroba elektrické energie v nových uhelných elektrárnách více jak dvakrát dráž než energie z větrných elektráren a prakticky za stejnou cenu jako z moderních solárních modulů. V roce 2020 bude pak podle nejnovějších prognóz, díky dalším inovacím a stoupajícím cenám fosilních paliv včetně uranu, výroba elektřiny z větru a slunce bezkonkurenčně nejvýhodnější.  

Kecy v kleci! Elektrická

Kecy v kleci! Elektrická proud teče tam kde je nejmenší odpor ve vedení. Nárůst OZE v Německu přinese problémy ČEZu s dodávkami elektřiny do Německa

Když zelený blb - aktivista začne žvanit o energetice....

Víš ty vůbec, co je to "jalová elektřina"?  :D :D

pro ty, co nechápou, že v noci slunce nesvítí.....:-)

Španělsko je také průkopníkem v technologii termálních solárních elektráren, které jsou na rozdíl od fotovoltaiky schopny akumulovat teplo a jeho prostřednictvím vyrábět elektřinu i v noci, kdy slunce nesvítí. Koncem loňského roku bylo v zemi instalováno 39 takových elektráren disponujícími zásobníky tepla až na osm hodin. Jejich instalovaný výkon činí 1800 MW a vyrábějí 5 TWh elektřiny ročně, tedy skoro tolik, jako jeden velký jaderný reaktor.  

možná by stačilo, kdyby si

možná by stačilo, kdyby si prozkoumal grafy ERU o vyrobe a spotřebě. Potom bys tak nežvanil.

Co je to black-out a jaké jsou jeho příčiny a souvislosti s OZE

ČEPS chystá stopku elektřině z německých větrníků   Nárůst alternativních zdrojů v Německu přinese Česku problémy s přetížením  

Má to ale háček, nevyrábějí elektřinu tehdy, když je poptávka,

ale jen když fouká nebo svítí. A když foukat začne, ohrožují německé fofrníky instalovaným (a v daném okamžiku i do sítě dodávaným) výkonem stabilitu rozvodné soustavy s hrozícím black-outem mimořádného rozsahu. Když foukat přestane, musejí být jinak levné uhelné elektrárny pracující bez zátěže v záloze (protože z politického rozhodnutí musí být "OZE" elektřina vykoupena za vysoké ceny přednostně) zase dodávat elektřinu podle poptávky, protože "OZE" toho nejsou schopny. A do ceny účtovat i náklady na pohotovostní provoz naprázdno. A naši zelení tajtrdlíci se (samozřejmě bez znalosti souvislostí) radují, jak je ta elektřina "OZE" báječná věc... a jakých úspěchů zelená podpora dosáhla... 8-ONáš plán 20-20-20 v roce 2020 splníme, soudruzi!(viz M. Barroso a jeho komunistické plánování naší "šťastné budoucnosti")

Takový odporník jako ty, by

Takový odporník jako ty, by měl vědět, že jalové elektrárny byly stavěny právě pro  provoz Dukovan a Temelína jeětě v době kdy se o OZE ani nesnilo....

Zásadní je to, že pro Německo

Zásadní je to, že pro Německo je dosavadní, impozantní vzestup moderních obnovitelných zdrojů pouhým začátkem. Z dnešního podílu dvacet procent na výrobě elektřiny plánuje spolková vláda zvýšit jejich příspěvek na třicet pět procent už v roce 2020, tedy za osm let (sic!), a do roku 2050 prakticky zcela přejít na obnovitelnou energetiku. A plány na úrovni jednotlivých spolkových zemí jsou ještě ambicióznější: pokud se zcela naplní, mohly by obnovitelné technologie dosáhnout podílu padesát procent a stát se tak většinovým zdrojem už počátkem příští dekády.Zajímavé je to, že ambice zemských vlád nejsou ani tak věcí politického přesvědčení jako pragmatického úsudku. Dokonce i konzervativní vlády plánují další rychlý vzestup obnovitelných zdrojů prostě proto, že představují dobré investiční příležitosti, přinášejí do regionu pracovní místa a mají širokou podporu veřejnosti.Odhodlání celé německé společnosti přejít na obnovitelné zdroje je zásadním faktorem, díky kterému celý vpravdě revoluční plán může uspět. Nejde vůbec o iracionální a krátkodobé rozhodnutí spolkové vlády a politické elity, nýbrž o hluboko sahající a historicky ukotvený fenomén daný řadou důvodů, jejichž analýza přesahuje zaměření této diskuze. uvedu jeden fakt, který je velmi pozoruhodný a poměrně neznámý, přitom dobře ilustruje propast, jaká dělí českou energetiku od té německé. Je jím vlastnická struktura OZE v německém elektrárenském parku. Obnovitelné zdroje, instalované v Německu na základě zákona o pevných výkupních cenách, jsou v drtivé převaze vlastněny občany, spolky, obcemi, drobnými podnikateli a progresivními investičními fondy. V tomto ohledu se podařilo úplně obrátit původní systém, kdy energii prodává spotřebitelům několik firem s prakticky monopolním postavením: nový segment obnovitelných zdrojů tuto situaci proměňuje mimo jiné tím, že energii si v čím dál větší vyrábějí a prodávají občané sami. To také tvoří důležitý základ konsensu německé společnosti o „Energiewende“, nebo-li přechodu od jaderných a fosilních elektráren k obnovitelným zdrojům.  A to je na rozdíl od českého prostředí , důvodem podpory OZE v Německu 

Možná bys měl napsat, odkud bereš tyhle texty. Nebo jsou tvoje?

Jan Beránekdenikreferendum.cz/clanek/15043-energetika-po-fukusime-iii-uspech-obnovitelnych-zdroju-v-nemecku-dansku-a-spanelsku

K prvnímu únoru 2013 bylo v

K prvnímu únoru 2013 bylo v Německu připojeno do sítě téměř neuvěřitelných 32 508 MW fotovoltaických elektráren – což je mimochodem v přepočtu na osobu dvojnásobek toho, co máme v České republice – a 30 296 MW elektráren větrných. Jen tyto dvě technologie zde vyrobily za loňský rok dohromady 74 TWh (terawatthodin, tj. miliard kilowatthodin) elektřiny. To je víc, než kolik spotřebuje Česká republika a odpovídá to zhruba výrobě jedenácti velkých klasických elektráren. Z hlediska zmíněného objemu vyrobené elektřiny připadá o něco víc než třetina na fotovoltaické panely, dvě třetiny pak na větrné turbíny.Díky transparentnímu zveřejňování podrobných informací a statistik máme praktické provozní zkušenosti s takovým energetickým mixem.Je například vidět, že obě technologie se celkem dobře sezónně doplňují: slunce pochopitelně nejvíce osvěcuje solární panely v létě, zatímco v zimě, kdy je slunečního svitu málo, výrazně víc fouká vítr. Můžeme si také všimnout, že i v nejméně „úspěšném“ měsíci, kterým byl loňský listopad, dokáží tyhle dva typy elektráren vyrobit tolik proudu jako asi osm velkých klasických elektráren (uhelných nebo jaderných). V lednu, kdy vyrobily elektřiny nejvíc, byly větrné a solární zdroje ekvivalentem dokonce čtrnácti velkých klasických elektrárenských bloků.