Somaliland má přitom všechno, co od takového státu čekáte. Jeho občané mají somalilandský pas, platí somalilandskými šilinky, somalilandská vlajka vlaje v parlamentu, prezident byl demokraticky zvolen v bezproblémových a klidných volbách.
V porovnání se sousedním Somálskem, které je sužováno teroristickými útoky, je Somaliland dokonce relativně stabilní zemí.
Zatím mu ale chybí uznání ze strany Mezinárodní fotbalové federace (FIFA). A to je něco, co se čtyři Britové somalilandského původu rozhodli změnit.
Letos v únoru se Ahmed Ali a Mohammed Saeed z Birminghamu připojili k Abdisalamovi Ahmeddovi a Husseinovi Adanovi z Londýna, aby založili fotbalovou akademii v Somalilandu v domě rodičů jednoho z nich.
„Podle nás by měl každý mladý člověk mít příležitost hrát fotbal,“ říká autor nápadu Ali, bývalý kouč a skaut britských celků West Bromwich Albion a Cardiffu a nyní muž, jenž se stará o fotbalovou mládež v africkém státě.
„V jiných zemích fotbalová struktura existuje. Tady ale byla výzva postavit všechno úplně z ničeho. Chceme dostat fotbal v Somalilandu na mistrovství světa,“ nezastírá Ali.
Kvarteto dorazilo do země s bohatými znalostmi fotbalu, ale bez jakéhokoliv zázemí, hráčů a peněz. Ty jim navíc nemůže poskytnout vláda, protože financí nemá země nazbyt. Průměrný Somalilanďan musí vyžít s 347 dolary ročně.
Na základně v Hargeyse přesto za tři čtvrtě roku vyškolili 132 trenérů a pro fotbal získali 1600 hráčů.
„Ve Velké Británii je všechno nachystáno, vy máte jen koučovat. Tady to bylo od nuly. Spousta dětí hrála fotbal na ulicích, kopaly do lahví nebo ponožek místo balonu, ale chyběla organizace. Neexistovaly žádné týmy,“ popisuje Ali.
Nechyběla naopak vášeň hrát.
„Jednou přišlo na trénink až 140 dětí. Máte jedno dítě, které o týden později přivede dalších šest kamarádů, ti vezmou dalších dvacet a než se nadějete, máte stovky dětí na hřišti,“ směje se Ali.
Co se týče financí, spoléhá akademie na dary. Anglický West Bromwich třeba poskytl tréninkové vybavení včetně dresů. Místo trávy berou děti za vděk prašnou půdou.
„Kluci přijdou na hřiště před začátkem tréninku, zametou je, aby se ujistili, že tam nejsou žádné cihly a kameny,“ říká Ali.
Akademie za rok založila národní ligy pro fotbalisty do 13, 15 a 17 let. Chce také rozvíjet ženský fotbal.
V jedné z nejchudších oblastí vzniklo sportovní centrum, které navštěvují bývalí členové různých gangů a učí se tu na trenéry, rozhodčí i další týmové dovednosti.
Neoficiální „národní“ tým hraje v CONIFA – Konfederaci nezávislých fotbalových asociací. Mužstvo tvoří hlavně amatéři žijící v Británii – učitel tělocviku či správce nemocnice…
Před dvěma roky už Somaliland hrál i na CONIFA World Football Cupu v Abcházii proti dalším mezinárodně neuznaným národům, autonomním regionům a menšinám.
Prohrál tři ze čtyř zápasů a skončil desátý z dvanácti. Ale to není důležité. „Snažíme se získat celosvětové uznání a sport je pro to ideální volba,“ říká Adan.
„Fotbal je mezinárodní jazyk. Kdybychom našli pár talentů, o nichž by se svět dozvěděl, bylo by to dobré pro celou zemi.“
Uznání od FIFA je momentálně nepravděpodobné, ale ne nemožné. Organizace má 211 členů, o 18 víc než OSN.
V roce 2015 FIFA přijala i Gibraltar a Kosovo. Obě území si vydobyla vítězství na hřišti, i když to politické stále chybí. V Somalilandu věří, že se něco podobného podaří i jim.
