Přírodu, obyvatelstvo, folklór a nakonec především fotbal ztvárnilo na 600 tanečníků - a zejména úvodní přírodní variace nepostrádaly půvab.
Stejně jako ukázky bojového baletu capoeiry. Fotbalové pasáže, s tanečníky s míči místo hlav, byly snad až trochu strašidelné. I když je fakt, že tohle je přesně to, co teď šampionát se stamiliony diváků po celém světě provádí.
Největším problémem ceremoniálu bylo jeho načasování na druhou odpoledne - v plném slunci samozřejmě nemohl mít takovou atmosféru jako za tmy.
FOTOGALERIE |
Na nějakou celkově působivou choreografii vlastně ani nedošlo. A slabá divácká kulisa pak chvílemi navozovala dojem, jako by šlo jen o další z mnoha zkoušek, které vystoupení předcházely.
Možná nejsympatičtější na celém ceremoniálu byly blízké záběry na některé z tanečníků a tanečnic: květiny či stromy s brýlemi nebo hodinkami dojemně poukazovaly na lidskost svých představitelů. Možná toto je Brazílie.
Efektní bylo samozřejmě použití centrálního obřího míče coby velké obrazovky - a ovšem nakonec i jako pódia pro vystoupení brazilské zpěvačky Claudie Leitteové a jejích zahraničních kolegů Jennifer Lopezové a rappera Pibulla. Vystoupení s dosti drsně přiznaným playbackem divákům v detailních záběrech připomnělo, že nejen míč je kulatý.
Oficiální píseň šampionátu, i když nebyla zrovna dokonale slyšet, potvrdila svou životaschopnost. Nenáročný popěvek je patřičně chytlavý a jeho poselství nakonec asi vyjadřuje to nejlepší, co může fotbal dnešnímu roztříštěnému světu přinášet: pocit, že je tu něco radostného, na čem se všichni zúčastnění shodnou.
I když pokud jde o spontánní radost, nedá se říci, že zejména Jennifer Lopezová by na ni byla reklamou - těžko říci, zda byl její zakaboněný výraz uměleckým záměrem a vyjadřoval jakousi sportovní odhodlanost, či snad byl důsledkem neshod s pořadateli nebo příliš upnutého kostýmku.
Každopádně je dobře, že fotbalisté budou hrát ve volnějších dresech, než předvedly obě zpěvačky, a přenosy tak budou moci bez problémů běžet i před desátou večer!