Kuchta řídil výhru Slavia proti Nice: Největší zápas kariéry, ani se mi o tom nesnilo |
Slavia má v Evropské lize druhé domácí vítězství, v tabulce je po polovině skupinové fáze druhá o skóre za Leverkusenem, který porazila před týdnem (1:0).
Čtvrteční triumf nad současným čtvrtým týmem francouzské ligy je pro Slavii o to cennější, že ho dosáhla bez pěti reprezentantů: Bořila, Kúdely, Provoda, Malínského a Stancia.
  |
„Smekám před hráči, jak to zvládli. Jak si se zápasem poradili herně a výsledkově po té první pasáži, kdy měl soupeř v prvních pěti osmi minutách po našich ztrátách dvě nebezpečné situace. Zápas byl hodně náročný na taktiku, na přebírání hráčů, protože oni nastoupili v rozestavení tři čtyři tři, na které nejsme moc zvyklí,“ vykládal Trpišovský.
A co ještě nejvíc na výkonu mužstva oceníte?
Kluci hráli srdcem, s touhou se ukázat. Mentalita, pracovitost, nešetřili krokem a díky tomu tam byla i fotbalovost.
Vy jste zase měl šťastnou ruku při skládání sestavy, když jste od začátku nasadil útočníka Kuchtu a krajního záložníka Simu, kteří se postarali o všechny tři branky.
Měl jsem to jednodušší, protože jsme vybírali z kluků, kteří hrát mohli. Na některých pozicích nám nic jiného nezbývalo. I kdy zrovna v útoku jsme měli největší výběr. Pro Kuchtiče jsme se rozhodli z důvodu hry jejich obránců. On je silný v soubojích, dobře pracuje tělem. Oni jsou rychlí, techničtí, fotbaloví, ale chtěli jsme, aby proti nim udržel míč. On to splnil a k tomu dal dva góly.
A výkon donedávna neznámého senegalského ofenzivního hráče Simy?
I proto jsme ho na soupisku narychlo zapsali. Po odchodu Coufala jsme věděli, že Masopusta budeme potřebovat na beka. Zastavili jsme Simovo hostování v jiném ligovém týmu a uspíšili jeho vývoj tím, že jsme ho vzali z béčka rovnou k nám. Přišel jako hrotový hráč, který mluvil francouzsky, anglicky hodně málo. Ale kdybyste viděli, jak se rychle učí. Tu jeho pracovitost a pokoru, s kterou k tomu všemu přistupuje. Je to hráč, který má obrovskou budoucnost. Slavia v něm má poklad. Já jsme z něj unešenej. Je neunavitelný jak Láďa Coufal. V první půli byl nervozní, ale pomohl mu gól.
Překvapil vás Oscar, jak na pozici levého obránce zastoupil kapitána Bořila?
Po jeho příchodu jsem v něm v našem stylu viděl krajního hráče, ne středového. V létě jsme ho vlevo dávali na tréninku, přeškolovali ho a jsem rád, že jsme to dneska mohli využít. Svým stylem hry dopředu mi připomíná Marcela z Realu. Neříkám, že je tam stejná kvalita. Mám z něj ohromnou radost. Pravda leží na hřišti, fotbal nehrají jména.
Vám ta největší za poslední rok odešla, přesto jste v Evropské lize zatím úspěšní.
Měli jsme divné období v kabině, ale teď už z toho mám dobrý pocit. Po těch odchodech jsme to potřebovali dát dohromady. Fotbalově nemám strach, ale potřebovali jsme vybudovat tu hierarchii. Naučit kluky hrát za Slavii. Jsou signály, že jsme na dobré cestě. Kluci v kabině myslí na tým.
To je vidět na hřišti například u Olayinky.
Ohromný bojovník s ohromným srdcem. Na něm je vidět, že chce převzít jednu z těch vůdčích rolí. S Leverkusenem si zlomil nos a dvě minuty po zápase se sháněl po masce, aby mohl proti Nice hrát. Byl zase skvělý, spoluhráče svým výkonem strhává.
Strhnul hráče i ohňostroj, který fanoušci připravili za stadionem při nástupu? Překvapilo vás to?
Moc lidem děkujeme. Ohňostroj, choreo na tribuně. Doba je strašně těžká, bůh ví, jak bude trvat dlouho. Přemýšlel jsem o tom, že lidi jsou zvyklí léta chodit na fotbal a teď nemůžou. My jim musíme dělat radost, hrát do roztrhání těla. To jsme v posledních dvou zápasech udělali.
