„Na semifinále se nás sešlo padesát, na finále už na tři stovky. Delegát cestovky Ibrahim zařídil promítání na velké plátno v baru, kde se pořádají diskotéky. Zápas se Švýcarskem se pouštěl přes jeho notebook,“ líčil Ptáček z destinace vzdálené přes tři tisíce kilometrů vzdušnou čarou. „Vyčlenili číšníky jen pro nás, pověsili českou vlajku, měli jsme koktejlový bar a popcorn skoro jako v O2 areně na klubovém patře.“
Egypťané koukali, co se to děje, a ze všeho byli unesení. „Myslím, že puk viděli poprvé, něco takového tady nezažili,“ pobavilo Miroslava Blažka, populárního vrátného z litvínovského Hlinkova stadionu.
„Asi věděli, o čem hokej je, ale takovou atmosféru ještě nezažili. Zvlášť když jsme začali poskakovat. Natáčeli nás, jak fandíme,“ přiblížil Kamil Burda, další člen výpravy a bývalý ekonom litvínovského klubu.
„A taky s námi Egypťané zpívali hymnu, tedy spíš si jen pobrukovali na na na na,“ usmála se Veronika Filgasová, Ptáčkova milá, která je fanynkou mistrů z Třince.
Mezi turisty byla řada hokejových příznivců. „Byli tam fanoušci opravdu z celého Česka, třeba brněnští, hradečtí, z Olomouce, Pardubic, Třince i od nás z Litvínova. A fandili spolu, tak to má být,“ těšilo Ptáčka.
Překvapení na závěr obstaral metr dlouhý dort v podobě české vlajky. „I ten zařídil Ibrahim. Hokej ho chytil, vyfotili jsme ho s kloboukem ještě od Bohyho, který vyjel s námi na trip,“ zmínil šéf Ropáků svého zesnulého předchůdce Petra Boháče.
I po odjezdu výpravy si v Egyptě budou hokej a fanklub Vervy připomínat, samolepky Ropáků totiž Ptáček a spol. v hotelu a okolí s povolením od místních vylepili. I na bar, místo zlatého opojení.
