Češi už mají jistotu, že v něm nebudou chybět. Pomohlo jim k tomu včerejší zaváhání Lotyšů, kteří prohráli s Dány a připravili se o teoretickou šanci postoupit. Dnešní zápas proti Německu tak přestává hrát významnou roli.
Jenže partu trenéra Aloise Hadamczika zatím výrazně trápí přesilovky. Češi se v efektivnosti pohybují s 20 % v polovině tabulky. Ze dvaceti využili čtyři. Tři ale proti nejslabším Italům. "Je to naše hluché místo," připustil i videokouč Jan Procházka, Hadamczikova pomocná ruka v připravování taktiky. "Hledali jsme optimální složení formací, rozestavení, určité signály. Ale vytvořit střelecké pozice se dařilo až proti Rusku."
Trenéři na turnaji otestovali elitní formace už v několika složeních. Jedna z hlavních potíží zní: málo častá střelba. "Když nám to nefunguje kombinačně, musíme to hodit na modrou čáru a více střílet," nabádal útočník David Krejčí, jedna za zámořských posil. Při včerejším tréninku si nacvičoval s kapitánem Tomášem Plekancem palbu z voleje.
Nejdůležitější na přesilovkách je improvizace
Hadamczik ví: "Chybí tu obránce typu Marka Židlického nebo Karla Rachůnka. Byli na čáře nekompromisní v zakončení, rozehrávce." Včera se mužstvo místo přesilovkovým nácvikům věnovalo hlavně založení útoku a přechodu přes střední pásmo. "Uvažovali jsme, že to zase procvičíme, ale předtím se to nezúročilo," vysvětlil Procházka.
"Hráči už vědí, co mají hrát. Jde o to, si spolu spíš sednout a vyjasnit si, jak se má kdo a kde pohybovat." Na pevně dané šabloně stejně nezáleží. Nejdůležitější na přesilovce je improvizace útočících hráčů podle toho, jak se soupeř rozestaví. Většinou každý mívá jiný vzorec.
Jen Švédové se při bránění přesilovek liší ještě v něčem. Na rozdíl od ostatních jsou aktivní už v napadání v útočném a středním pásmu. "Pro nás je zatím jedinou výhodou to, že se naše neúspěšné přesilovky protivníkům obtížně dešifrují," říká s nadsázkou Procházka. Hodilo by se v dnešním utkání s Německem tuto bilanci vylepšit. I proto, jak moc důležité je jít do čtvrtfinále se zvýšenou sebedůvěrou.
