16. prosince 2017 8:00 Lidovky.cz > Sport > Hokej

Korejci si plní hokejový sen, říká bývalý kanonýr a současný trenér v Koreji Martinec

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Korejští hokejisté si po dlouhé době zahrají na olympijských hrách. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Korejští hokejisté si po dlouhé době zahrají na olympijských hrách. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA Do světa širší hokejové špičky se v posledních letech drápe nová země – Jižní Korea. A nejen proto, že se na jejím území v únoru konají olympijské hry, kde má coby pořadatel místo jisté. „Tamní popularita hokeje rychle roste,“ říká Patrik Martinec, trenér, který v Koreji působí.

Korejci se v následujícím roce představí na olympiádě i v elitní skupině mistrovství světa. A nyní na Channel One Cupu se poprvé utkávají s hokejovými velmocemi. S Kanadou (2:4) i Finskem (1:4) sehráli poměrně vyrovnané partie.

„Korejci jsou strašně pracovití, učenliví a olympiádou si plní svůj sen, pro který dělají všechno,“ říká v rozhovoru pro LN a Lidovky.cz Patrik Martinec (46), bývalý skvělý útočník a trenér, který už druhým rokem působí v jihokorejském klubu Anyang Halla. Právě ten je hlavní zásobárnou hráčů tamní reprezentace.

Jaké je v současnosti v Koreji o hokeji povědomí?
Jeho popularita v Koreji pořád není nijak závratná, platí za takovou popelku, ale zvyšuje se. U nás bych to přirovnal třeba k házené.

Kdy vzestup korejského hokeje začal?
Řekl bych, že to bylo v době, kdy se Korea rozhodla podat kandidaturu na olympiádu (Pchjongčchang uspěl až ve třetí kandidatuře po sobě – pozn. red.), protože si uvědomili, že hokej je důležitou součástí her.

Jakou cestou k progresu došli?
Nebylo to třeba přes mládež, jak by se mohlo předpokládat, protože korejská výchova ve školách funguje úplně jinak, než jsme zvyklí v Evropě. Začali vybudováním tří profesionálních mužstev, jednoho armádního, protože Korejci pořád ještě chodí na vojnu. Většina hráčů jde na univerzitu a potom se dostanou do profesionálního hokeje, což jim ale přerušuje vojna. Nyní v něm mohou pokračovat v profesionálním armádním týmu. K tomu přivedli trenéry a zahraniční hráče, kteří získali korejské občanství a mohou Koreu i reprezentovat.

Mají Korejci předpoklady, aby hráli hokej na dobré úrovni? V čem jsou jejich přednosti?
Tady je velmi populární rychlobruslení, „short track“. Většina stadionů nabízí veřejnosti volný přístup, které lidi využívají ne k takovému tomu našemu veřejnému bruslení, ale k rychlému bruslení dokola. Venku jsou zase fenoménem kolečkové brusle. Bruslení tedy mají v sobě, v něm jsou skvělí. Teď ještě potřebují doučit se hrát hokej.

A po hokejové stránce jsou na tom jak?
V tom je právě jejich problém. Že by mělo každé město svůj klub, v něm mládežnické kategorie, které odehrají spoustu zápasů, to v Koreji neexistuje. Tady se domluví čtyři pět kluků, mají jednoho kouče a trénují individuální dovednosti. Až na střední škole se dostanou k nějakým zápasům, celkově jich ale hrají minimum. Na tréninku vypadají výborně, ale zápasová praxe, kombinační schopnosti nebo improvizace jim schází, a je to poznat.

Nicméně v poslední době se snaží o častou konfrontaci s ruskými a evropskými týmy. Projevuje se přínos těchto duelů?
Hodně jim to pomáhá. Poslední roky hrají Asijskou ligu, utkání Euro Hockey Challenge, jejich zápasová zátěž a zkušenosti rostou, a je to znát. Vždyť letos dokázali postoupit až do elitní skupiny mistrovství světa. Zatím se to však bohužel týká jen nejužší dospělé špičky, která hraje v reprezentaci.

Je pro růst hokeje v Koreji dostatek financí?
Korejské ekonomice se velice daří, a tak jejich hokej nedostatkem financí rozhodně netrpí. Proto si mohou dovolit zaměstnat zkušené trenéry Jima Paeka a Richarda Parka, kteří měli skvělé kariéry v NHL. Problémem je nastavení jejich kultury, podle níž místo aby pokračovali v dobře rozjeté kariéře, jdou na univerzitu, kde sice hokej hrají, ale bez jakékoliv konfrontace se světem. Tím se brzdí.

Zmínil jste trenéry s korejskými kořeny, ale na korejský hokej jistě působí i naturalizovaní hráči, kteří pronikli také do reprezentace.
Určitě jim to hodně pomohlo. Například na brankáři Daltonovi (původem Kanaďan – pozn. red.) národní tým stojí. Nechtěl bych zapomenout na pana Vejvodu (Otakar Vejvoda starší trénoval v Koreji v letech 2005–08), pod kterým několik kluků ze současného národního týmu začínalo.

Nyní v české stopě pokračujete vy. Jaká je to práce?
Bezvadná. Korejci jsou totiž strašně pracovití, učenliví a olympiádou si plní svůj sen, pro který dělají všechno. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat po ní.

Channel One Cup je pro Korejce zatím nejprestižnější konfrontací v jejich hokejové historii vůbec. Z velmocí se dosud utkali pouze přátelsky v březnu s ruským výběrem z KHL. Je to pro ně velká událost?
Těší se, ale zároveň k tomu přistupují s respektem. Jako nováčci se samozřejmě na této úrovni zatím všechno učí, ale jsou za tyto zkušenosti velmi vděční. Zvlášť pro prezidenta svazu Mongwona Chunga, jakéhosi tvůrce korejského hokejového zázraku, který před nějakými 28 lety jeden z týmů, Anyang Hallu, založil, je to obrovský úspěch. Tehdy s jeho týmem nikdo hrát nechtěl, ani třeba Japonci nebo Číňané, a teď je tento mančaft zásobárnou reprezentantů, kteří mohou hrát s Kanadou a dalšími světovými výběry.

Olympiáda začíná za necelé dva měsíce. Už se nemohou dočkat?
To bych neřekl. Nyní je pro ně velkou metou probíhající Channel One Cup, kvůli kterému i přerušili soutěž. Tu v této sezoně dokonce zkrátili na polovinu, aby reprezentace byla co nejvíc pohromadě. Ruský turnaj je pro ně prvním vrcholem, druhý přijde na olympiádě a třetím je mistrovství světa.

Předpokládám, že vy si olympiádu ujít nenecháte...
Zápasy na olympiádě si určitě ujít nenechám, jsem rád, že ji budu mít prakticky za barákem.

Mají Korejci šanci na velkých turnajích uspět?
Na olympiádě mají velmi těžkou skupinu. Švýcarsko, Kanada a Česko jsou podle mě soupeři nad jejich síly. Ale jelikož do play off jdou všechny týmy, tak v tom jednom zápase se může stát cokoliv. Korejci mají vynikajícího brankáře, a když budou mít svůj den a všechno se jim sejde, mohli by v tom jednom zápase překvapit. Byla by to ovšem velká senzace. Jejich level je podle mě pořád zhruba na úrovni Itálie, Polska, Rakouska nebo Maďarska.

  • 0Diskuse




Nákup až domů: Vyhrajte poukaz na Tesco Online nákupy
Nákup až domů: Vyhrajte poukaz na Tesco Online nákupy

Soutěžíme o poukázky na nákup Tesco Online nákupy v hodnotě 1500 Kč, 1000 Kč a 500 Kč. Objednaný nákup vám kurýr přiveze až ke dveřím, což si pochvaluje i naše redakce eMimino.cz - otestovali jsme dovoz do práce a uspořádali místo oběda společný piknik.

Najdete na Lidovky.cz