Pondělí 29. listopadu 2021, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Sport

Rébus pro české hokejové juniory. Jak vzdorovat dalším favoritům?

Čeští hokejisté foto: ČTK

Edmonton - Znovu bylo nad ránem a Česko vstávalo do nového dne. Zase to bylo proti Rusku. Brankář, který vychytal nulu, dal opět v posledních vteřinách ruce nad hlavu a pak ho postupně zavalila těla spoluhráčů. A na jejich hokejových dresech jste taky našli jména Lang či Beránek.
  16:13

Bylo to pro hokejové příznivce věru příjemné a překvapivé probuzení, které pamětníkům vyvolalo i pár reminiscencí na slavný naganský triumf. Jenže pak jste si dali ranní kávu, zkrotili euforii a zamysleli se nad tím, jak na tom vlastně juniorská reprezentace je.

Vypovídá o ní víc sobotní debakl 1:7 od Švédska? Či výhra s Ruskem, která se v Edmontonu zrodila jen o 30 hodin později? Nebyla to spíš náhoda, souhra okolností, nebo triumf dokážou Češi ještě zopakovat?

Čeští hokejisté do dvaceti let se radují z výhry nad Ruskem.
Hokejisté Ruska zdolali na mistrovství světa dvacítek v Edmontonu Spojené státy...

„Všichni dobře víme, že se v minulosti stávalo, že po úspěchu přišlo vystřízlivění. Já tvrdím, že když si tým jednou něco podobného zažije, už ví, co je potřeba k vítězství, a je schopný výkon zopakovat,“ tvrdí kouč Liberce Patrik Augusta. A trenér Alois Hadamczik, který už je 16 let podepsán pod poslední juniorskou světovou medailí, přidává: „Chytrou hrou, kterou tým předvedl, může uspět s každým.“

Už v úterý večer (20:00) přitom hraje s USA. Na co tedy musí navázat?

1. Týmový výkon

Je jasné, že Češi už roky strádají ve výchově výrazných individualit. Vyjma Davida Pastrňáka nepřivážejí na turnaje borce, kteří by před sebou měli nalajnovanou zářivou kariéru v NHL a patřili mezi preferované brance z draftů. Místo hvězd tu mají dělníky, často i hráče, kteří - žel bohu - brzy upadnou do zapomnění. To není nic neuctivého k mladým reprezentantům, jen reálný popis současnosti. A taky vlastně návod, jak hokejovým velmocím vzdorovat.

2. Obětavost

Proti Rusku předvedl celek soudržný týmový výkon, skvěle držel pozice v obranné třetině a zdárně rozbíjel soupeřův rozlet ve středním pásmu. Nechal sice soka v držení puku, leč v rozích a daleko od nebezpečných míst. Byl trpělivý, těžil z brejků. „Jsme nesmírně rádi, že jsme určili strategii, která fungovala celých šedesát minut, ne jen třicet,“ uvedl trenér Karel Mlejnek.

Třicet minut se úspěšně dokázali držet scénáře Češi i se Švédskem, pak přišlo selhání. Teď jim ale utíkající čas i stav zápasu dodával sebevědomí, oni obětavě skákali do střel, zblokovali jich celkem 25, ve třetí třetině rovnou 14. Hru soupeři znechutili, Rusové pak víc a víc sázeli na individuální pojetí, což Čechům vyhovovalo. Je to recept, i když… „Taktika, která fungovala na Rusy, nemusí fungovat na USA, které hrají jiný systém a jiný styl hokeje. Tam budeme muset být trošku aktivnější, než to jenom takto zatáhnout,“ ví Augusta.

3. Oslabení

To je bolest hokejových reprezentačních mužstev napříč kategoriemi. V duelech často panuje přímá úměra, čím víc sokům nestačíte, tím víc faulujete, hrajete v oslabení a inkasujete. Švédsko to trestalo, Rusko se ale v prvních dvou třetinách dočkalo jediné početní výhody. Minimum oslabení má ještě jeden vedlejší, avšak veledůležitý efekt. Tým, který hraje 5 na 5, mnohem lépe v zápase rozloží síly, protože bránění ve čtyřech odlišně zatěžuje hráče. Celek je pohyblivější, rychlejší, mnohem lépe bruslí a zvládá brejky. „Dokázali jsme sami sobě, že když budeme hrát chytrý český hokej a nebudeme chtít někoho přehrávat lítáním po celém hřišti, že to jde. Nemáme bláznit, máme čekat na chyby soupeře,“ tvrdí Hadamczik.

4. Brankář

Když se za posledních 15 let Česko na juniorském šampionátu jedinkrát přehouplo přes čtvrtfinále do bojů o medaile, mohl za to senzační výkon Josefa Kořenáře. Bez významných individualit, o kterých už byla řeč, je právě gólman – tak jak to známe z historie – tím chlapíkem, který může „ukrást zápas“. Zvlášť když heroicky odolává salvě střel, pumpuje nadšení i sebevědomí do svých spoluhráčů.

To byl i nedělní případ Lukáše Paříka, který si připsal 30 zákroků. Mimochodem proti ruským juniorům nastoupil před pár týdny na seniorském turnaji Karjala ve Finsku. Český dospělý nároďák, rovněž doplněný o několik juniorů, tehdy prohrál. „Jsem rád, že Lukáš a další kluci z dvacítky dostali příležitost na Karjale. Mohla to být jedna ze součástí dnešní výhry. Jeden z kamínků celé mozaiky,“ myslí si Mlejnek.

Ano, od neděle už junioři znají cestu, po které se dá dokráčet k překvapivé výhře nad favoritem. Znají klíčové atributy, které jim pomohly uspět. Dnes se zkusí po oné cestě vydat znovu a právě duel se Spojenými státy nejlépe odpoví, jakou tvář teď mladá reprezentace vlastně má. Později ji čeká ještě Rakousko a následně – pokud nedojde k překvapení – klíčové čtvrtfinále.

ANALÝZA: Případ Kenosha. Média si napsala vlastní verzi

Premium Půlka Ameriky si udělala z Kylea Rittenhouse, jenž zastřelil dva lidi, vzorovou karikaturu bílého rasisty s puškou, a...

Pět nejčastějších chyb, které Češi dělají v penzijním spoření

Premium Ve starém „penzijku“ si na důchod spoří více než tři miliony Čechů a v nových fondech už přes 1,3 milionu lidí. Stát...

Strach se do lidí pouští jako jed. Horší než covid je hysterie, říká herec Dušek

Premium Je hercem, režisérem, scenáristou, moderátorem. Renesančního ducha zřejmě Jaroslav Dušek zdědil po svém rodu s modrou...

Mohlo by vás zajímat