Zápas to byl dost opatrný a vyrovnaný. Dobře chytali brankáři a na obou stranách se zodpovědně bránilo. Ve druhé třetině se mi zdálo, že byli trochu lepší Švédi, my zase ve třetí části hry.
Jenže pak jsme dostali ve 4. minutě prodloužení hodně smolný gól a tím všechno skončilo. Nešťastná ale byla i vyrovnávající branka Švédů necelé tři minuty před koncem normální hrací doby. Hnilda vyjel, srazil se s jedním ze Švédů, upadl, a než se zvedl a srovnal se, už to tam měl... Při rozhodující brance zase puk vyrazil, ten se ale odrazil myslím od Čáslavy a doklouzal do naší sítě. Takový už ale někdy bývá sport.
Po skončení utkání se Švédy jsem si vzpomněl na MS v Praze před čtyřmi roky, kdy jsme zvládli výtečně základní část, a pak prohráli ve čtvrtfinále s Amerikou na nájezdy. To byl pro mě jeden z nejhorších momentů, které jsem v dresu národního týmu zažil...
