Navíc i po projásaném týdnu dokázali naši borci jako jediní na jaře vyhrát v Teplicích. Pravda, v některých chvílích to byla spíš otázka štěstí, ale to na věci nic nemění a první ligová nula pro gólmana Romanovse se také počítá.
Ovšem je před námi ještě poslední kolo. Jeden z mála příčetných sparťanů Patrik Berger očekává, že „tam trošičku adrenalinu bude“. Což o to, emocí si při oslavách titulu jistě užijeme dostatek, ale obecně bych se spíše bál, aby to celkově nebyla „trošičku fraška“. Doufejme tedy, že se ani v Boleslavi, ani v Edenu žádný penaltový festival a přehlídka „neuvěřitelných chyb rozhodčího“ konat nebude.
Jistě, pokušení pomoci Liberci do předkola Ligy mistrů je nesnesitelně velké. Ale uhájení domácí pevnosti až do konce má taky svou cenu. Pro nás, kterým nebude při pohledu na skóre zaručující nějakému atletickému klubu (sic!) druhý flek ve fotbalové soutěži dobře, mám radu. Představme si, že tento ACS posíláme vstříc Šachtaru Doněck či Anderlechtu. Myslím, že se nám nedávno někdo smál, že jsme přes ně nedokázali postoupit. Nevzpomenu si bohužel, k jakému elitnímu týmu posměváčci patřili...
Autor (40) je tradicionalista ctící víru otců a zásadu, že krev není voda, i pokud jde o fotbal a věrnost Slavii.
