Zdá se tedy, že se snad Slávinka konečně odrazila od dna a nejhorší máme už za sebou. Ostatně i loni jsme měli po třetím kole, nepletu-li se, rovněž pouhé čtyři body, a jaká to nakonec byla na podzim jízda.
Ale pozor, neměli bychom přehlédnout, že soupeř, kterého jsme teď přehráli, nebyl Real Madrid, ba ani třeba alespoň Baník, ale pouze jakýsi obskurní spolek odněkud z Proseka, respektive ze Strahova, který ani neví, jak se doopravdy jmenuje. Neurvat zrovna s nimi doma v Edenu tři body, bylo by to už pomalu na dobrovolné odstoupení z ligové soutěže!
Říct, že je vše, zapomeneme-li na Ligu mistrů, opět na dobré cestě, budeme moci nejdříve až po prvním zápase se Srby a úspěšně zvládnutých mačích v Budějkách a Teplicích. Bylo by ovšem rozhodně krásné, kdybychom nakonec obhájili titul a prohnali třeba ještě trochu Evropu s podobnou základní sestavou, jaká nastoupila v neděli.
Kdyby soupeře dál ničila stará dobrá červenobílá bojová síla: Matej Krajčík, Tijany Belaid, Zdeněk Šenkeřík. A do brány by se mohl vrátit ještě Martin Vaniak.
Ukázali bychom všem ostatním, že my si klidně můžeme dovolit vyhodit i v době krize pár desítek milionů za hráče na lavičku. Protože - kdo z vás to má, jak říká Jirka Paroubek. A ten punč platíme my!
