14. října 2018 8:03 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Byl jednou nohou na ulici, pak mu pomohl Váňa. Kousek je teď favoritem Velké pardubické

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Žokej Jiří Kousek (uprostřed) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Žokej Jiří Kousek (uprostřed) | foto:  Dan Materna, MAFRA

Pardubice Před dvěma lety náhle přišel o práci a bál se o střechu nad hlavou, teď prožívá přední český žokej Jiří Kousek mnohem libější pocity. Sbírá prestižní vítězství a do nedělní Velké pardubické se vydá s Angem Guardianem jako jeden z favoritů.

Má fazonu, zkušenosti i špičkového koně. Možná konečně nadešla jeho chvíle. Ač Kousek vyhrál na tři stovky dostihů v šesti zemích a stal se německým šampionem, na nejcennější tuzemský vavřín třiačtyřicetiletý rutinér Jiří Kousek stále čeká. 

Při Velké pardubické dojel nejlépe druhý, byl i třetí, čtvrtý a pátý. „A teď bych rád zvítězil,“ přeje si. Bez šancí není. Josef Váňa starší mu svěřil Ange Guardiana, desetiletého hnědáka na vrcholu sil. „Jet tak výborného koně se nepoštěstí každý rok. Stále se zlepšuje,“ pochvaluje si Kousek. 

Bookmakeři více věří už jen dalšímu z Váňových koní No Time To Lose, na obhájci titulu pojede místo zraněného Jana Kratochvíla Josef Váňa mladší. Kousek patrně nikdy neměl pro Velkou lépe rozdané karty. Kolena se mu z toho ale jen těžko roztřesou. „Je vyzrálý,“ chválí ho Jiří Charvát, první muž českého Jockey Clubu. Pro Charvátovu stáj vyhrál Kousek před dvěma týdny v sedle Azteka prestižní závod v Meranu, o týden později triumfoval na italské půdě znovu, tentokrát ve Váňových službách. 

Byla to právě česká dostihová legenda, kdo Kouskovi pomohl restartovat kariéru. V roce 2016 zaskočil uznávaného žokeje i trenéra vyhazov od stáje BORS Břeclav. „Bral jsem to jako ránu pod pás. Profesně jsem z mého pohledu žádnou chybu neudělal, ale rozhodly vztahy s novými majiteli. Ale to už je minulost,“ tvrdí Kousek smířeně. Sám říká, že tehdy byl na dně. Přišel o práci trenéra i žokeje, měl se vystěhovat z bytu. Ten obýval na statku Nový Dvůr, který patřil BORS Břeclav. „Už jsme byli jednou nohou na ulici,“ vzpomíná na nelehké chvíle, které prožíval i se dvěma malými dětmi. 

Kousek se tehdy přesvědčil, že lidská paměť bývá krátká. Úspěšná spolupráce, která vyvrcholila senzačním čtvrtým místem Universe de Gracie při Velké pardubické, byla šmahem zapomenuta. „Vypořádal jsem se s tím díky panu Váňovi. Nebýt jeho, možná bych už nezávodil,“ přiznává. Sice si rychle našel další „job“, přestěhoval se do Kladrub, chyběla mu ale chuť i kvalitní koně. Nakoplo ho, až když loni na podzim skvěle zajel jeden z nejhodnotnějších dostihů v Meranu. „Pán Váňa mě posadil na výtečného koně, s malým Pepčou (Josefem Váňou mladším) jsme byli shodně druzí. To byl pro mě rozhodující impulz. Řekl jsem si, že ještě nejsem starý a mám na to,“ vybavuje si. 

Nejvíce se bál taxisu

 Od té doby září. A o víkendu může napsat zlatou kapitolu příběhu, který pro něj začal před dvaceti lety. V roce 1998 absolvoval Velkou pardubickou poprvé. I když měl tou dobou za sebou už těžké překážkové závody, ať už v Hannoveru či Baden Badenu, byl trochu vyjukaný. Měl respekt z pardubického závodiště i velkého počtu koní, z překážek se obával hlavně Taxisu. „Původně jsem měl jet jiného koně, ale nakonec jsem seděl na neznámém koníkovi, Foks se jmenoval,“ vypráví. Byli šestí. Teď Kousek míří výš. Ještě než bude ze hřbetu Ange Guardiana Taxisův příkop vyhlížet, ocitne se v neděli v jiném sedle. Bude šlapat na horském kole po rovinách kolem Kladrub. Vypotí se, vyčistí si hlavu. 

„Vysportuju se. Podle mě je to nejlepší cesta, jak se dostih připravit,“ tvrdí zkušený žokej. Oprostí se od všech vlivů i od rodiny, jak sám pobaveně podotýká. „V den závodu nemá cenu někde sedět a koukat na videa a sestřihy, to je podle mě zase ta nejhorší varianta,“ myslí si. „O výsledku se stejně rozhoduje až na trati,“ dodává. Ta věta vystihuje Kouskův žokejský styl. Dá na intuici, umí skvěle odhadnout, co daný kůň potřebuje. „Jezdí na pocit,“ cení si u něj Charvát. 

Kousek věří, že dokáže rozpoznat i to, co bude zítra sedět Ange Guardianovi. Od trenéra Váni už ví, že desetiletý valach raději běhá ve středu startovního pole a že mu tolik nesedí tahat tempo. „Když ale jedete vzadu, zase vám hrozí větší riziko pádů,“ vysvětluje Kousek, proč raději jezdí na špici. „Až při Velké poznám, na co se bude Ange Guardian cítit. Záleží i na tom, zda se pojede rychlý, nebo pomalý závod,“ přibližuje, že nelze stoprocentně sázet na předem určenou taktiku. Mluví rozvážně, do řeči se mu občas připlete slovenské slovíčko. Po otci je Brňák, ale narodil se na Slovensku. 128. ročník Velké pardubické už vyhlíží hodně netrpělivě. „Cítím, že jsem na vítězné vlně,“ těší ho. Kromě nedávných italských úspěchů si připsal také triumf v poslední kvalifikaci na největší český dostihový svátek. Jako tradičně si před závodem osladí kávu s mlékem medem. Bude mít pro něj stejnou příchuť i samotná Velká pardubická? 

„Hlavním cílem je, abychom ji dokončili a koníček zůstal zdravý,“ dodává s nadhledem zkušeného rutinéra, kterého už může překvapit jen máloco. Kousek může dopsat osobní pohádku

  • 0Diskuse




Advantage Consulting, s.r.o.
VEDOUCÍ PROJEKTŮ – ELEKTRO

Advantage Consulting, s.r.o.
Pardubický kraj
nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč