Drsné a kluzké kostky, do toho déšť, zima. Jak vám je?
Teď už nádherně, protože to byl naprosto výjimečný den, jak pro mě, tak pro všechny ostatní. Jsem dnes hrdý na náš tým, odvedli skvělou práci, drželi jsme se dlouho vepředu, akorát v tom nejdelším kostkovém úseku před cílem se mi zablokoval ořech v zadním kole, takže jsem začal ztrácet.
A měnit kolo?
To už nemělo cenu, čekat na mechanické auto, protože bych ztratil ještě víc. Mohlo to být lepší, ale jsem absolutně šťastný, jsme pořád ve hře, i když jsme ztratili nějaké minuty. Viděli jsme, jak to dnes pro některé dopadlo.
Tak, že obhájce prvenství Froome skončil.
Ale to je úplně normální situace. Wiggins, tuším tři roky zpátky, spadl taky, loni zase v prvním týdnu sletěl Van den Broeck. My naštěstí nemáme žádné větší újmy na zdraví, žádný problém, což je jedině dobře do dalších dnů.
Ale záda vás asi bolí, ne? Za cílem jste si je bolestivě rovnal.
Strašně mě bolí, strašně! Fyzioterapeutka na mě bude dnes dlouho pracovat, protože to byl nápor. Celý den se držet dole, i na kostkách, ani ne tak nohy, ale záda bolí.
Jaké to je zažít peklo?
Osvobozující pocit v cíli, ale čtyři hodiny se vám svírá žaludek, jste nervózní, protože snad každých pět kilometrů to spadlo. Já jsem se pádům vyhýbal a i z toho důvodu hodnotím etapu pozitivně. Spousta závodníků skončila na zemi a ponesou si následky v podstatě celou Tour, dva týdny je bude bolet všechno.
