Do senegalské metropole se proto 6. ledna vydá jako řidič novinářského vozu. I tak bude v rodinném Loprais Tatra Teamu slavné jméno zachováno. V ostrém autě pojede synovec Aleš s Petrem Gilarem a syn Leoš bude závodní posádku zajišťovat z doprovodné tatry.
* LN Jaký to pro vás bude Dakar, když si vyzkoušíte roli diváka?
Role bude trochu jiná, ale můžu být kdekoli na trati, při startu, při dojezdech. Takže budu vidět daleko víc než běžný divák.
* LN Dvacet let se v těchto dnech připravujete na ostrý start. Tentokrát nemusíte být nervózní, když vás nečeká souboj se soupeři. Jsou přípravy rozdílné?
Moc rozdílné nejsou, protože připravujeme závodní a doprovodný kamion a k tomu navíc ještě novinářský Nissan Navaro, takže práce je víc.
* LN Nebudou vás svrbět ruce, až se dá konvoj do pohybu?
Řídit budu a myslím, že v mnoha případech můžeme s osobním autem zažít víc dobrodružství než se závodním. Často bude potřeba jet delší trasou, než je trať závodu.
* LN V bivaku budete v kontaktu s posádkou. Plánujete probírat taktiku?
Pokud budou etapy podobné těm, kde se jelo dřív, tak to můžeme probírat. Většinu trasy ovšem zná Petr Gilar. Podle mě je ale úplně normální, když se pobavíme o tom, co je podle itineráře čeká příští den, a o tom, co zažili.
* LN O letošní konkurenci v kategorii kamionů se říká, že je nejtěžší v historii. Jak v ní může obstát vaše omlazená posádka?
Pojede kolem dvaceti vozů, které mají na vítězství. Aleš už letos Dakar jel. Byl se mnou v autě jako navigátor, takže ví, co ho čeká. Z pozice řidiče je to samozřejmě jiné, ale věřím, že to zvládne a že pojede bez problémů.
* LN Někdo se ale může ptát, jestli má tolik zkušeností, aby takovou soutěž zvládl.
Tolik zkušeností asi nemá, protože zatím neměl šanci je jako řidič získat. Jel jen krátkou soutěž v Maroku, pak testoval v Tunisu. Dobře ale ví, co je s autem potřeba. Jeho předností je mládí a jezdit umí.
* LN Jedou ve dvojici, ale většina posádek je tříčlenná. Má to nějaké výhody?
Výhodou je, že jsme odlehčili přední nápravu o sto kilo plus sedačku. Bylo to ale tak, že do poslední chvíle panovalo přesvědčení, že pojedou ve třech. Pak ale ten třetí prostě nemohl a už nebyla šance tam nikoho dalšího kvůli přihlášce posadit.
* LN Jak odhadujete průběh soutěže - kamazy, dafy, ginafy a many jsou hrozně rychlá auta...
Zapomněl jste na tatry... Bude to střelba, samozřejmě. Dakar přitvrdil tak, že se závodí od první etapy. Pak ale není rozhodující první etapu vyhrát, ale ve zdraví ji přežít a vyhrát celý Dakar. To je důležité.
* LN Tomáš Tomeček z druhého tatrováckého týmu tvrdí, že úspěchem bude umístění do desátého místa. Není to přílišný respekt?
Těch dvacet kamionů na to má, záleží, jak se to poskládá v prvních etapách a jak se bude závodit. On je rozdíl jet s jedním autem a sám za sebe, nebo závodit, když máte další dva kamiony v zádech, jako to mají právě dafy, ginafy, kamazy nebo many. Tatry jedou samy za sebe, takové zázemí nemají. Dakar je o tom, že je třeba jet od začátku až do konce, nezastavovat, nebloudit a pak je šance uspět i nad silnými týmy. Už se nám to několikrát podařilo.
* LN Jak se změnil Dakar od začátků, které jste poznal?
Změnil se hodně, protože to je v poslední době velice komerční záležitost. Přitom tak pět roků zpátky to vypadalo, že se Dakar nepojede. Teď je situace opačná, zájem zase stoupá. Myslím, že je to proto, že se na Dakaru může stát cokoliv. Výsledky můžou být úplně jiné, než se předpokládá.
* LN Nezměnil se také duch závodu, nebrali jste Dakar trochu jinak, než je to dnes?
Určitě vypadal jinak. Hlavně v prvním roce, kdy jsme se dostali do Afriky, tak jsme vůbec nevěděli, do čeho jdeme a v jakých oblastech budeme závodit. Ani kamiony nebyly tak upravené, opravdu to byly sériové vozy. Dneska je ta sériovost taky, ale výkon motoru je dvojnásobný proti minulým letům.
* LN Jak vypadal boj mezi posádkami, nepanovala spíš filozofie, že víc než vítězství je dojet ve zdraví do cíle?
Na trati se určitě tolik nezávodilo. Když přišel nějaký problém, tak jeden pomáhal druhému, i když netvrdím, že se dneska nepomáhá. Ovšem ti, co bojují o první místo, nemají šanci někoho vytahovat, protože každá ztráta je nenahraditelná.
* LN Šestkrát jste vyhrál, měl jste na výhry nějaký recept?
To ne. Buďto to jde, anebo nejde, tak je to v kterémkoli sportu. V závodě může člověka navíc zradit technika. Kdyby nás za léta nepotkalo tolik zrad v motoru, tak jsme vyhráli třeba desetkrát. V roce 1991 jsme byli dvacet kilometrů před cílem na prvním místě, jeli jsme v poslední etapě po pláži, ale zradil nás propálený píst. A nebyl to jen tento ročník. Stalo se, že jsme byli druzí o pár minut. Často totiž záleží na jednom defektu. Byly roky, kdy jsme měli i deset defektů, ale někdy jsme neměli žádný. Taky se stane, že se jede od začátku na maximum a skončí se na čtvrtém místě. Jindy se do toho sedne, nechci říct, že to jde samo, ale nepřijdou technické problémy, nezapadne se a nejsou defekty. Víme moc dobře, že s náskokem pár hodin se nemusí vyhrát. Dakar končí odevzdáním karty v cíli, pak je ještě čas na protesty, které by mohly nastat, a pak... pak už je to jasné.
* LN Měli jste slavné období v devadesátých letech, pak se ale kamazy zbavily dětských nemocí, vrátily se dafy a začali jste prohrávat. Bylo těžké se smířit s tím, že vás konkurence předbíhá technicky?
Velkou roli hraje zázemí. Konkurence má dostatek financí na to, aby mohly jet další dva kamiony za prvním, který útočí na vítězství. Rusové mají takové zázemí, o jakém se nám ani nesní. Mají svou kuchyň, spaní, sprchu, doktora, maséra, mají všechno. To je veliký rozdíl a všechno pak vypadá jinak.
* LN Dakar je hlavně o penězích. Co zbývá českým posádkám, aby s favority držely krok?
Nic jiného než houževnatost při závodě, a jak jsem říkal, jet, nezastavovat, nebloudit, nezapadat.
* LN A čekat na chyby soupeřů?
I to je řešení. Ale i při čekání na chybu se může chyba udělat. Takže lepší je moc nečekat. Je třeba jet.
* LN Vy nejedete kvůli obratli, který jste měl zlomený. Jak se cítíte teď zdravotně?
Cítím se velice dobře, ale problém je v tom, že ten obratel není ještě doléčený. Než abych někde riskoval v poušti, dohodl jsem se s doktory, a dal si rok odklad.
* LN Když se chcete příští rok vrátit, nepřemýšlíte o možnosti nasadit dvě auta?
Vše závisí na financích. Pokud na to bude, tak klidně pojedou dvě auta.
* LN Je vám sedmapadesát, ale Dakar jezdí v kamionech i šedesátníci. Nenapadlo vás přesto někdy, že byste se místo trmácení po pustinách a riskování zdraví mohl spíš věnovat vnoučatům, chození po Beskydech nebo své sbírce historických aut?
To všechno zvládám. To nemůžu vynechat. Je ale pravda, že na to nemám tolik času. Mám ovšem ještě kus života před sebou, tak to, co jsem zmeškal, ještě doženu.
* LN Téměř každoročně přijde při Dakaru někdo o život. Jak vás to ovlivňuje při rozmýšlení o dalších startech?
Nemyslím, že Dakar je zase tak nebezpečný. Horší to je na našich silnicích. Na pistě nás v protisměru málokdo ohrozí. Dakar není o tom, aby se jezdec hnal za každou cenu do cíle, protože ono to za každou cenu nejde. Život je jen jeden a je třeba si ho hlídat a šetřit se. Takže věřím, že většina posádek jede hlavou, protože jinak to nejde.
* LN Na jaký okamžik z Dakaru nejraději vzpomínáte?
Bylo to první vítězství, protože ten ročník byl dost bloudivý, ale nám se nakonec podařilo vyhrát. V té době to bylo obrovské nadšení pro všechny. Nejenom pro ty, co se podílejí na stavbě auta a kteří jeli. Myslím, že tím žila celá republika.
* LN Domníváte se, že první vítězství odstartovalo úspěšnou éru a že ovlivnilo vaši budoucnost?
Ono to bylo tak, že jsme měli štěstí, že jsme mohli vůbec pokračovat. V roce 1989 kamiony kvůli smrtelné havárii dafu nejely. Tatra sice byla zastoupená, ale jela jen doprovod. A když jsme začínali znova v devadesátém roce, jeli jsme s autem, které bylo úplně sériové. Udělaly se akorát úpravy, které byly nutné pro bezpečnostní a technickém přejímky, ale jinak prakticky nic, co je nutné pro maratonské soutěže. No a s tímto vozem jsme vyjeli čtvrté místo. Takže jsme byli rádi, jak dokázal neupravený vůz na Dakaru takhle uspět. Když se pak za pár let postavil nový „hasičák“, tak to už šlo skoro jako po másle. Byl to nejen výborný kamion, ale i výborná posádka. Šlo to ruku v ruce jedno s druhým. Prostě se nám dařilo.
* LN Můžete říct, co vás na cestách do Dakaru nejvíc přitahuje?
Hlavně je to vynikající atmosféra, která se asi těžko najde někde jinde než v prostředí Rallye Dakar. Když přijedeme do bivaku, tak je tam na začátku třeba tisíc lidí. A právě taková atmosféra se nenajde při žádných jiných závodech. Okruhové závody nebo rallye mají své kouzlo, ale kdo jednou přičichne k maratonům, tak asi těžko začne závodit na okruzích. Každému je prostě nejlíp v přírodě. A navíc ta krásná atmosféra...
