Takhle jste si asi návrat do Světového poháru představoval, ne?
Rozhodně. Vždycky máte sny, které jsou skoro nereálné. Proto bych skoro ani nečekal, že to bude takhle dobré. Ty tři týdny jsem slušně potrénoval, necítil jsem se špatně, byť to běžecky ještě není úplně ono, ale mé psychice tenhle výsledek pomůže. Dneska jsem spokojený se vším všudy. Super výsledek.
Na střelnici jste vypadal hodně jistě. Byl jste jedním ze sedmi biatlonistů, kteří zvládli sprint čistě. To je dobrá vizitka, ne?
Určitě. Včera v ženském závodu se taky relativně dost chybovalo. Proto jsem věděl, že alfou a omegou úspěchu bude i u nás zvládnout střelbu. Jsem rád, že se mi to povedlo. Zaplať pánbůh, že to dalo aspoň na to jedenácté místo.
Podmínky byly klasicky oberhofské. Sníh v televizi vypadal ve velmi špatné kondici, spousta závodníků spadlo.
Je to hrůza, kameny, bahno, hnus. Ráno jsme se probudili a bylo tady totálně holo. Přitom když jsem do Oberhofu přijel, na zemi bylo 10 čísel prašanu, mrzlo. A tři dny na to a co se tady stalo… Bohužel na to nejsou úplně připraveni, přitom se to neděje poprvé, ani podruhé, je to tady běžné.
I proto pořadatelé upravili trať, vzdali se tříkilometrového okruhu a nechali jen ten 2,5kilometrový.
Zvolili dobrou taktiku, že se ten tříkilometrový nesnaží udržet, stálo by je to víc sněhu. Snad udrží aspoň ten dvou a půl a dvoukilometrový. Před chvílí přestalo pršet, tak snad se i ochladí. Pokud ne, bude to problém.
Když obleva bude pokračovat, hrozí, že se o víkendu nepojede? Nebo že se odjedou štafety, ale hromadný závod ne?
To by se stát mohlo. Včera večer bylo asi sedm stupňů, pršelo. Dneska bylo třeba pět stupňů. Pokud by takhle bylo i v dalších dnech, byli bychom neradi, to by jim ten sníh uplaval. Nemrzne, takže ho nemají ani jak vyrobit a nevím, jaké jsou možnosti v tunelu, který prý nepatří k areálu. Neděle by ale byla hodně ohrožená, což se, doufám, nestane.
Jak jste se cítil na trati běžecky? Pomohly tři týdny tréninku?
Pocitově to o trochu lepší bylo, i když to na papíře tak patrné nebylo. Zaměřil jsem se na vytrvalost, tréninky v intenzitě a věřím v to, že postupně zlepšovat budu. Náznak tam je, dál uvidíme.
Jedenácté místo tedy pomohlo hlavně psychicky.
Určitě. Začal jsem víc věřit sám v sebe, že s těmi rychlíky ještě jde závodit. I když stačit jim je strašně těžké, zatím to je skoro až nad moje síly, ale věřím, že se to může zlepšit. Že když dá člověk nuly na střelnici a podpoří to lepším během, výsledek může být ještě o něco málo lepší.
Což je hlavně po vašem létě plném tréninkových výpadků fajn zjištění.
Je to tak. Ani začátek sezony nebyl až tak hrozný, nejezdil jsem na chvostu, ale k ideálu to mělo daleko. Jedenácté místo je ale obrat o 180 stupňů. Snad to nebude jediná vlaštovka a nějaký standard teď udržím.
Pokud by se závodilo během celého víkendu, pojedete kromě nedělního hromadného závodu i sobotní štafetu?
Jojo. Ptal se mě Bleky (trenér Zdeněk Vítek), jak jsem na tom. Tak jsem mu říkal, že žiju, dýchám. Nevidím důvod, proč nejet a šetřit se na masák. Možná by mi to pomohlo, na druhou stranu ale ve štafetě můžu týmu pomoct já. Šetřit se po třech týdnech bez závodu by byla blbost. Jsem tady od toho, abych závodil, ne trénoval.
