Vypadalo vlastně trochu podobně jako v Pchjongčchangu po vítězném super-G.
Ani teď si Ester Ledecká nebyla jistá, jestli skutečně v Pekingu na snowboardu vyhrála. Neslavila, koukala kolem sebe.
„Tak nějak jsem tušila, že jedu finálovou jízdu, ale jistá jsem si nebyla,“ rozesmála reportéry. „Nevěděla jsem, jestli se pojede ještě jedna jízda, nebo ne.“
A tak ji nenapadlo nic jiného, než přijet k v tu chvíli už stříbrné Daniele Ulbingové, které se zeptala, jestli už je opravdu konec.
„A ona že jo, že teda po nás ještě pojedou kluci. A já na ni: Ale my už nepojedeme? A ona: Ne ne, my už nepojedeme. Tak říkám, jo, dobrý dobrý,“ líčila.
Až v tu chvíli začala vnímat, že své pchjongčchangské zlato na snowboardu skutečně obhájila.
Ester, nejprve obrovská gratulace k velkému úspěchu. Jak se ale může stát, že ztratíte přehled o tom, kde se v pavouku nacházíte?
Já nevím. Musíte být asi strašný mimoň jako já. To já totiž jsem. Jak jsem přemýšlela nad tou tratí, co mám udělat nejlíp a tak, tak mně to nějak nedošlo. (smích)
Zlatá olympijská vítězka Ester Ledecká v Pekingu 2022. (8. února 2022)
Takže jste byla ještě spíš smutná, že už nemůžete dál závodit?
Kopec byl úžasný, trať skvělá, pořád to drželo a obě dráhy byly hodně podobné, takže bylo fakt super dneska jezdit. Já si to moc užila a klidně bych ještě jezdila.
Jaký to pro vás byl celkově den?
Byl fajn. A co pro vás? Já se omlouvám, že jsem tady tak pozdě, ale to kolečko je takové zvláštní.
No rychleji už jste ze svahu jet nemohla, ne?
Bylo to dobrý, jsem hrozně ráda za celý den. Moje jízdy byly takové konzistentní. Jela jsem si furt to svoje, což byl plán. A myslím, že jsem ho dobře splnila. Jsem hrozně pyšná na celý svůj tým, který odvedl skvělou práci.
Měla jste vlastně v průběhu všech těch jízd nějaký krizový moment?
Z šesti jízd se vám ne vždy povede zajet všechno úplně dokonale, takže určitě tam nějaké chyby byly, ale jsem ráda, že jsem se z nich dokázala rychle dostat. Tolik jsem tím neztratila a dokázala jsem se vrátit do svého rytmu a jízdu rychle dojet.
Zato vaše soupeřky velmi často chybovaly a padaly.
Takový je to sport, hodně se v něm chybuje. Jde jednoduše o to, kdo těch chyb udělá nejmíň a kdo nejlépe zvládne tlak. Je to jiné než v lyžování, kde vedle sebe nikoho nemáte, nikdo vás netlačí a nesnaží se vás předjet. Já jsem se celou dobu soustředila na sebe, a to mi pomohlo.
Kdybyste měla říct, v čem jste za ty čtyři roky od Pchjongčchangu udělala největší pokrok, co by to bylo?
Je tam spousta věcí, které bych neměla vyzrazovat, protože to je naše know-how. Ale přešla jsem třeba na jiné prkno, mám jiné boty, ale nejvíc mi pomohlo, na čem jsme pracovali s Justinem. Věci kolem techniky, které vzal hodně precizně a od základů. Samozřejmě stavěl na tom, co už bylo, ale taky mi ukázal spoustu věcí a jiných variant ježdění. Za to jsem mu strašně vděčná.
 |
Za co ještě?
Za to, jakou má se mnou trpělivost a že pokaždé, když jdu na lyže, tak mi úplně upřímně řekne, že je to skvělé a dobré rozhodnutí, ať si to užiju, že se zase potkáme na snowboardu. Je to strašný kliďas, čímž mi předává sebevědomí, pomáhá mi, abych se při závodě cítila dobře psychicky i fyzicky. Je to úžasný kouč, jeden z nejlepších, co jsem kdy měla.
Říká se, že jakýkoliv úspěch je těžší obhájit. Vnímala jste to tak?
Nevím, možná včera nebo předevčírem. Dneska ale vůbec. Pro mě je vždycky divné takové to čekání, když člověk někam přijede a nezná to tam. V tomhle jsem trochu autista, chci mít svoje věci připravené. A když jsem na kopci, jsem doma, jsem nejvíc v klidu a jsem šťastná.
Vychutnáte si vůbec dnešní triumf, vzhledem k tomu, že se hned večer přesouváte do lyžařské vesnice?
Asi to bude náročné, ale takhle to je. Všechno to jsou příjemné povinnosti spojené s tím, že jsem vyhrála, což je skvělé. Stavím se k tomu tak, že to jsou věci, které k úspěchu patří. Doufám, že se rychle pobalíme, že mi kluci trochu pomůžou. Mám na pokoji binec, není to úplně zorganizované, takže bude chvíli trvat, než to narveme do tašek. A hlavně, budu potřebovat víc tašek, protože tu furt dostáváme nějaké dárečky a už se to kupí, nemám to kam dávat. Budu si asi muset koupit novou tašku.
