V ruské Superlize totiž už letos týmy musí platit, když mají jiného než ruského gólmana, příští rok mají evropští brankáři vstup zcela zakázán. „Je to pro mě vlastně poslední šance si v Rusku zahrát, což taky hrálo roli,“ řekl Hnilička, který zároveň v Liberci prodloužil smlouvu do dubna 2010.
LN: Rozhodlo, jak se říká, volání druhé mízy, nebo byla nabídka tak neodolatelná?
Ta druhá míza naskočila až potom. (smích) Celý sportovní život mě něco žene, a když přijde nabídka z týmu, který má vysoké ambice, tak se to špatně odmítá.
Neobjevilo se už dřív nějaké jiné lákadlo?
Už jsem byl nahlodanej v létě, když byla nabídka z NHL. Tušil jsem, že se to může opakovat, takže už jsem o tom mluvil s Petrem (Syrovátkem, prezidentem libereckého klubu). Dohodli jsme se, že kdyby přišla nějaká nabídka ze zahraničí a já v sobě našel tu druhou mízu, tak by mě uvolnili.
Prozradíte, jaký tým z NHL se o vás zajímal?
Neřeknu, protože to nedopadlo, tak nemyslím, že bych to měl říkal.
Proč jste nechtěli nic prozradit už v pátek, kdy váš přestup vyšel najevo?
Po zkušenosti z léta jsme to chtěli oznámit, až to bude na sto procent hotové. Ve Finsku jsem se chtěl soustředit jen na zápas, proto jsem k hostování nechtěl nic říct.
V neděli proti vám v ruské reprezentaci nastoupilo několik vašich budoucích spoluhráčů. Stačili jste si něco říct?
Kluci se na mě po zápase smáli a těšili se, že se uvidíme v Ufě. To mě překvapilo.
Trenér vám už řekl, co od vás očekává?
Nemluvili jsme spolu. Všechno probíhalo přes Vláďu Vůjtka. Mě potěšilo, že trenér o mě měl obrovský zájem, že mě tam chtěl.
V Liberci jste byl jasná jednička, tam bude situace asi jiná, Jerjomenko je také reprezentant. Těšíte se na konkurenci?
Tarasov je dlouhodobě zraněný, to je ten důvod, proč mě angažovali. Já jsem tohle zažil v zámoří, člověk to nemá tak jednoduché.
V jaké pozici tam jedete?
Jestli budu jednička nebo dvojka, nemůžu soudit, v životě jsem tam nehrál. Logicky to beru tak, že když za mě utratili tolik peněz, tak mi šanci dají.
V Ufě budete čtyři Češi, to je asi velká výhoda, že?
Bude to pro mě mnohem snazší.
Hrát ale můžou jen tři Evropané, je možné, že někoho vytlačíte ze sestavy...
Zatím to tak snad nebude. Aby ale nevyšoupli oni mě. (smích) Já budu mít problémy sám ze sebou, abych se aklimatizoval a podával výkony jako v Liberci.
Dají se srovnat finanční podmínky v Rusku a NHL?
Asi by se to srovnat dalo. Mně nevadí mluvit o penězích, v Americe se ví, kdo kolik má, takže jsem na to byl zvyklý. Evropa na to není připravená, takže o tom nebudu mluvit.
Víte něco o Ufě?
Zjišťoval jsem si něco u kluků. Mělo by to být na té nejvyšší úrovni. Hlavně mužstvo je vynikající, na něj jsou jen samé skvělé reference.
Rozhodovalo, že Ufa není průmyslové město jako třeba Magnitogorsk?
Je to snad dokonce vědecké město. (zamyslí se) Jsem zvědavý, jak to tam vypadá. Spíš je pro mě důležité, jestli si tam budu nebo nebudu moct vzít rodinu. Nejsem zvyklý bez nich hrát, jsem na nich závislý.
Bude rodina jezdit za vámi?
Zatím ne. Měl bych přijet zpátky v další reprezentační přestávce. Takže bych měl být doma na pár dní. Pak je Spengler Cup v Davosu a tam bych měl být i s rodinou. Dál jsme zatím nic neplánovali.
Šel jste do Liberce získat titul. Myslíte, že se vám to ještě splní?
Tým je tak ambiciózní, že šance je každý rok. Nevím, co bude dál, ale ruská Superliga se pro evropské gólmany uzavře, takže bych se měl vrátit sem. Je to pro mě vlastně poslední šance si v Rusku zahrát, což taky hrálo roli.
