Druhý den ve funkci vás přijal prezident Václav Klaus. Vidíte v tom určitý signál, že by zase mohl někdo brát ČSTV vážně?
Pan prezident sportem žije, bere to jako součást kultury národa. Bylo vidět, že jemu rozhodně není jedno, v jaké situaci se sport nachází.
O čem jste mluvili?
Zajímal se, co mě vedlo ke kandidatuře a co chci se svým týmem změnit. Nastínil jsem mu svoje názory a on mi popřál, aby se nám to povedlo. Tuší, že situace je vážná a vrcholné sportovní orgány jsou ve špatném stavu. Jejich nefunkčnost vedla až ke ztrátě nejlukrativnějšího majetku, který měly – tedy Sazky. Musíme udělat nový systém a přivést nové lidi, kteří nebudou žít ze sportu, ale pro sport.
Cítíte, že byste mohl mít i jeho politickou podporu, nebo se budete spoléhat spíš na své kolegy z mateřské ČSSD?
Byl bych rád, kdyby si politici napříč spektrem vzpomněli, co před volbami slibovali. Jsem dvacet let členem sociální demokracie, ale jsem až znechucen postojem jejích senátorů. Ti totiž v otázce loterijního zákona hlasovali v rozporu s volebním programem, ve kterém slibovali, že z výnosů loterií a her přidají sportu jednu a půl miliardy. Místo toho nám ale všechno vzali. A nebýt ministra financí Miroslava Kalouska, kterým nám přidal 800 milionů, tak jsme díky těmto senátorům ztratili 2,5 miliardy, což byl náš výtěžek z dobra v roce 2010.
Sport si za mnoho problémů ale může i sám...
Ano. Všichni, kdo žili ze systému Sazka-Hušák, musí skončit ve vrcholných funkcích. Tato skupina 25 lidí z vrcholného managementu Sazky, z představenstva společnosti a dozorčí rady za posledních deset let měla příjem kolem 970 milionů. Když k tomu připočtete odvody a daně, jsme už na 1,25 miliardy. A k tomu si dejte ještě náklady na auta nebo letadla. Víte, jaký je výsledek? Dvě miliardy. Za to mohlo být zrekonstruováno mnoho sportovišť.
To znamená, že je vyzýváte k odchodu ze sportu? Třeba šéfa českého hokeje Tomáše Krále nebo předsedu olympijského výboru Milana Jiráska...
Já nevyzývám jednotlivé svazy, aby se jich zbavily. Mluvím o ČSTV, ČOV a jiných organizacích, které zastřešují český sport. A tam pan Král není. Navíc byl v představenstvu jen rok a půl a nebral tyto peníze.
A pan Jirásek?
Pana Jiráska si osobně vážím, ale chci s ním o této věci mluvit osobně, rozhodně ne přes média.
Lidé netuší, zda je ČSTV vůbec potřebný. Jak by měl fungovat v budoucnu?
Nejen ČSTV, ale i ČOV musí najít nový systém fungování. Svou představu mám, ale nejprve ji chci říct zástupcům svazů i jednot. Sportovcům dole se musí dát jasně najevo, s kým dělají a kdo je vlastně organizuje. Dnes to vůbec nevědí. Po listopadu tu vzniklo mnoho asociací, ale my musíme sport spíše sjednotit. Aby tu byl jeden partner ve vztahu ke státu, samosprávám i nadnárodním společnostem.
Je tedy ve hře sloučení ČSTV a ČOV?
Proč bychom něco slučovali? Může to být i něco nového, ať už na půdě ČSTV, nebo ČOV. Můj osobní názor ale je, že by střešní organizací měl být zásadně pozměněný olympijský výbor.
A ČSTV by pak zanikl?
Ne. Ten nezanikne. Bude fungovat jako servisní organizace, která by spravovala společný majetek, ten by se totiž podle mého prodávat neměl, ani lyžařské areály. Musí se o něj ale starat profesionálové, kteří se budou zodpovídat střešní organizaci. Stejně tak bych chtěl, aby jednoty utvořily unii, která bude také začleněna pod střešní organizaci a která jim bude dělat záštitu v jednání s partnery v jejich krajích a obcích.
Ministerstva už neposílají peníze přes ČSTV, ale přímo svazům. Nedůvěřovala jeho představitelům. Dojde v tomto ke změně?
S panem ministrem Dobešem jsem dnes také jednal. Souhlasím s jeho politikou, kterou nastavil. Svazy budou fungovat. Se změnou ČSTV budou spojeny určité transformační náklady, na kterých by se ministerstvo podílelo, protože to má také zájem najít něco lepšího. Na nastoleném trendu se nic měnit nebude. Ale musíme zajistit financování jednot.
