Stejným způsobem například Slavia tři týdny usiluje o chorvatského obránce Lovre Vulina z maďarského Zaelegerszegu. „Zřejmě z toho sejde, protože my prosazujeme hostování, zatímco jeho klub souhlasí pouze s přestupem,“ vysvětluje záměry pražského klubu jeho šéf Petr Doležal.
Může to být cesta, kterou se brzy vydají i další kluby. „Stále častěji se setkávám s tím, že se zajímají o hostování zahraničních hráčů, kteří se neprosadili v evropských klubech. Chybí jim ale kontakty, dostat se k takovým hráčům je proto pro ně složité,“ míní hráčský agent Viktor Kolář.
Zní to bláznivě, aby si Sparta nebo Slavia půjčila hráče, který vysedává na lavičce německého Hannoveru nebo španělské La Coruni, ale z finančního hlediska to je reálné. „Dva tři české kluby by si zřejmě mohly dovolit zaplatit jejich vysoké platy,“ souhlasí ředitel Teplic František Hrdlička.
Záložník Interu Milán ve Slavii Právě Severočeši se snažili takovou posilu získat například z německého Frankfurtu, kam v lednu prodali svého útočníka Martina Fenina, nebo o půl roku dříve ve Wolfsburgu, když vyjednávali o přestupu Edina Džeka. V obou případech neuspěli.
Sparta byla úspěšnější, když si stejnou cestou v zimě na půl roku z italského Udine půjčila Tomáše Sivoka. Ukázkovým příkladem je ovšem hostování Tijaniho Belaida ve Slavii, která si francouzského záložníka loni půjčila z Interu Milán. Kromě Vulina mohl přitom vedoucí tým ligy do léta posílit ještě další cizinec. „Dostali jsme nabídku na hostování zajímavého hráče z ruské ligy, jenže jeho platové požadavky byly příliš vysoké,“ říká Doležal bez dalších podrobností.
Zahraniční hráči by českou ligu oživili a mohli by přilákat i více diváků. Jinou než českou národnost mělo na podzim v tuzemských klubech pouze 17 procent hráčů, bez slovenských fotbalistů by to však bylo výrazně méně.
Pro kluby by forma hostování byla výhodná - po nevydařených a drahých přestupech Igora Gluščeviče nebo Maora Lustrinelliho do Sparty totiž už žádný z nich nechce riskovat. Náklady na půlroční hostování by se jim navíc vrátily ve chvíli, kdy by jim zapůjčená posila pomohla do evropských pohárů.
České kluby přesto váhají a o nevyužitého cizince usilují stále jen výjimečně. „Totálně by to mohlo rozházet vztahy v kabině. Dokážu si představit, jak by čeští hráči takovou posilu přijali, kdyby věděli, kolik mu platíme,“ tvrdí Hrdlička.
Hlavní příčina, proč české kluby zatím nedokázaly přilákat více zahraničních hráčů, však podle teplického šéfa spočívá v atraktivitě české ligy. „Při jednáních s Frankfurtem jsme zjistili, že jejich náhradníci by sem šli jedině za trest. Raději by hráli druhou německou ligu,“ vysvětluje Hrdlička.
Může to být cesta, kterou se brzy vydají i další kluby. „Stále častěji se setkávám s tím, že se zajímají o hostování zahraničních hráčů, kteří se neprosadili v evropských klubech. Chybí jim ale kontakty, dostat se k takovým hráčům je proto pro ně složité,“ míní hráčský agent Viktor Kolář.
Zní to bláznivě, aby si Sparta nebo Slavia půjčila hráče, který vysedává na lavičce německého Hannoveru nebo španělské La Coruni, ale z finančního hlediska to je reálné. „Dva tři české kluby by si zřejmě mohly dovolit zaplatit jejich vysoké platy,“ souhlasí ředitel Teplic František Hrdlička.
Záložník Interu Milán ve Slavii Právě Severočeši se snažili takovou posilu získat například z německého Frankfurtu, kam v lednu prodali svého útočníka Martina Fenina, nebo o půl roku dříve ve Wolfsburgu, když vyjednávali o přestupu Edina Džeka. V obou případech neuspěli.
Sparta byla úspěšnější, když si stejnou cestou v zimě na půl roku z italského Udine půjčila Tomáše Sivoka. Ukázkovým příkladem je ovšem hostování Tijaniho Belaida ve Slavii, která si francouzského záložníka loni půjčila z Interu Milán. Kromě Vulina mohl přitom vedoucí tým ligy do léta posílit ještě další cizinec. „Dostali jsme nabídku na hostování zajímavého hráče z ruské ligy, jenže jeho platové požadavky byly příliš vysoké,“ říká Doležal bez dalších podrobností.
Zahraniční hráči by českou ligu oživili a mohli by přilákat i více diváků. Jinou než českou národnost mělo na podzim v tuzemských klubech pouze 17 procent hráčů, bez slovenských fotbalistů by to však bylo výrazně méně.
Pro kluby by forma hostování byla výhodná - po nevydařených a drahých přestupech Igora Gluščeviče nebo Maora Lustrinelliho do Sparty totiž už žádný z nich nechce riskovat. Náklady na půlroční hostování by se jim navíc vrátily ve chvíli, kdy by jim zapůjčená posila pomohla do evropských pohárů.
České kluby přesto váhají a o nevyužitého cizince usilují stále jen výjimečně. „Totálně by to mohlo rozházet vztahy v kabině. Dokážu si představit, jak by čeští hráči takovou posilu přijali, kdyby věděli, kolik mu platíme,“ tvrdí Hrdlička.
Hlavní příčina, proč české kluby zatím nedokázaly přilákat více zahraničních hráčů, však podle teplického šéfa spočívá v atraktivitě české ligy. „Při jednáních s Frankfurtem jsme zjistili, že jejich náhradníci by sem šli jedině za trest. Raději by hráli druhou německou ligu,“ vysvětluje Hrdlička.
