„Je to překvapivě dlouhý čas, ale určitě ho strávím příjemně,“ liboval si včera Kraus, den poté, co se vrátil ze čtyřtýdenního pobytu v USA. „Vezmu holky o víkendu na Český pohár ve skikrosu na Špičák, dostanou kulicha a bude pohoda,“ smál se.
Ze zámoří si přivezl šesté místo z prestižních X - Games, pátou příčku ze čtvrtého pokračování Světového poháru v Deer Valley, ale hlavně - víkendové vítězství v závodu seriálu Jeep King of the Mountains.
Právě tahle první příčka má pro Krause mimořádný význam. V zámoří je totiž mnohem složitější vyhrávat než v Evropě a porážet na tamějším strukturou odlišném sněhu domácí skikrosaře.
„Američani ani Kanaďani nebývají v Evropě tak silní jako doma. Ostatně to samé vědí i o nás, když závodíme pro změnu u nich,“ vysvětluje Kraus. „I proto je pokaždé povzbudivé, když tam uspějete. Možná si pak budou o trochu méně věřit. A třeba i na olympiádě...“
V Evropě se víc zatáčí
Rozdíl v závodění v USA a Evropě je podle Krause značný. „Jedna jízda na X - Games trvá okolo 90 vteřin, zatímco Světové poháry asi polovinu,“ připomíná základní rozdíl.
V zámoří zároveň nemívají tratě tolik zatáček jako v Evropě, zato si lyžaři užijí zpravidla pořádnou náruč skoků.
Kraus soudí, že olympijská trať ve Vancouveru by se k jeho radosti údajně měla svým profilem blížit spíše k evropským zvyklostem.
„Je pravda, že mně sedí více zatáček. A jestli bude olympijská trať o trochu delší, nemělo by to pro mě představovat zásadní problém,“ přemítá Kraus.
Navzdory skutečnosti, že na rovných tratích se třeba smazává výhoda bleskového startu, protože lyžaři často využívají možnosti jet za vedoucím závodníkem v závěsu. A o Krausovi se ví, že právě start patří k jeho velkým zbraním.
Starty se mu dařily i v zámoří, přestože zápěstí jeho levé ruky zdobila ortéza. „Trápí mě tzv. lyžařský palec, při pádu jsem si natáhl vaz,“ vysvětluje. „Tak jsem si říkal, že si nechám udělat ortézu i na druhé ruce, docela mi při startu vyhovovala,“ pokračuje v dobrém rozmaru.
Olympijská trať v Cypress Mountains se zatím teprve rodí. Údajně se na ní teprve nedávno kácely stromy. Kraus ale nečeká, že by od domácích Kanaďanů nějaké informace dostal. Dokonce ani moc nevěří ve sdílnost jednoho ze svých největších soupeřů Stanleyho Hayera, který se nedávno od českého občanství vrátil zpět ke kanadskému.
„Člověk nikdy neví,“ hledá Kraus slova. „Kanaďani budou chtít určitě využít znalosti domácího prostředí. Jedna věc je totiž kamarádství a druhá závodění... “
Kraus si také ověřil, že v zámoří bývá kontakt na tratích ostřejší než v Evropě. „Občas tam někdo udělá něco hodně nebezpečného.“
Pozor na Pucketta
Na mysli měl konkrétně Casey Pucketta, s nímž měl před pádem na X - Games kolizi. „Už párkrát mně tohle udělal, zdá se už, že to nebude náhoda. Musím si na něj dávat velký pozor. Mimochodem, v nějakém komentáři se chlubil, že ví, jak soupeře vystrčit z trati. Což mi přijde dost hloupý, ale hlavně strašně nebezpečný.“
Ne každý se ale chová jako Puckett. Především Daron Rahlves patří k vyhlášeným gentlemanům. Bývalý skvělý sjezdař, vítěz dvanácti závodů SP a mistr světa prý třeba na startu každému podá ruku. „Podobné chvíle jsou skutečně příjemné,“ potvrzuje Kraus.
Ze zámoří si přivezl šesté místo z prestižních X - Games, pátou příčku ze čtvrtého pokračování Světového poháru v Deer Valley, ale hlavně - víkendové vítězství v závodu seriálu Jeep King of the Mountains.
Právě tahle první příčka má pro Krause mimořádný význam. V zámoří je totiž mnohem složitější vyhrávat než v Evropě a porážet na tamějším strukturou odlišném sněhu domácí skikrosaře.
„Američani ani Kanaďani nebývají v Evropě tak silní jako doma. Ostatně to samé vědí i o nás, když závodíme pro změnu u nich,“ vysvětluje Kraus. „I proto je pokaždé povzbudivé, když tam uspějete. Možná si pak budou o trochu méně věřit. A třeba i na olympiádě...“
V Evropě se víc zatáčí
Rozdíl v závodění v USA a Evropě je podle Krause značný. „Jedna jízda na X - Games trvá okolo 90 vteřin, zatímco Světové poháry asi polovinu,“ připomíná základní rozdíl.
V zámoří zároveň nemívají tratě tolik zatáček jako v Evropě, zato si lyžaři užijí zpravidla pořádnou náruč skoků.
Kraus soudí, že olympijská trať ve Vancouveru by se k jeho radosti údajně měla svým profilem blížit spíše k evropským zvyklostem.
„Je pravda, že mně sedí více zatáček. A jestli bude olympijská trať o trochu delší, nemělo by to pro mě představovat zásadní problém,“ přemítá Kraus.
Navzdory skutečnosti, že na rovných tratích se třeba smazává výhoda bleskového startu, protože lyžaři často využívají možnosti jet za vedoucím závodníkem v závěsu. A o Krausovi se ví, že právě start patří k jeho velkým zbraním.
Starty se mu dařily i v zámoří, přestože zápěstí jeho levé ruky zdobila ortéza. „Trápí mě tzv. lyžařský palec, při pádu jsem si natáhl vaz,“ vysvětluje. „Tak jsem si říkal, že si nechám udělat ortézu i na druhé ruce, docela mi při startu vyhovovala,“ pokračuje v dobrém rozmaru.
Olympijská trať v Cypress Mountains se zatím teprve rodí. Údajně se na ní teprve nedávno kácely stromy. Kraus ale nečeká, že by od domácích Kanaďanů nějaké informace dostal. Dokonce ani moc nevěří ve sdílnost jednoho ze svých největších soupeřů Stanleyho Hayera, který se nedávno od českého občanství vrátil zpět ke kanadskému.
„Člověk nikdy neví,“ hledá Kraus slova. „Kanaďani budou chtít určitě využít znalosti domácího prostředí. Jedna věc je totiž kamarádství a druhá závodění... “
Kraus si také ověřil, že v zámoří bývá kontakt na tratích ostřejší než v Evropě. „Občas tam někdo udělá něco hodně nebezpečného.“
Pozor na Pucketta
Na mysli měl konkrétně Casey Pucketta, s nímž měl před pádem na X - Games kolizi. „Už párkrát mně tohle udělal, zdá se už, že to nebude náhoda. Musím si na něj dávat velký pozor. Mimochodem, v nějakém komentáři se chlubil, že ví, jak soupeře vystrčit z trati. Což mi přijde dost hloupý, ale hlavně strašně nebezpečný.“
Ne každý se ale chová jako Puckett. Především Daron Rahlves patří k vyhlášeným gentlemanům. Bývalý skvělý sjezdař, vítěz dvanácti závodů SP a mistr světa prý třeba na startu každému podá ruku. „Podobné chvíle jsou skutečně příjemné,“ potvrzuje Kraus.
