VIDEO: Frajer Sagan. Během závodu stihl na Tour de France podepsat fanouškovi knížku |
Z kraje luk a pastvin pod pyrenejskými velikány se v neděli přesunuli k palmám v okolí Nimes, na pomezí Středozemního moře. Tour změnila scénu a ve druhém volném dni se za koncertu cikád nadechla k rozhodujícímu týdnu.
Roman Kreuziger do něj vstoupí ze 14. místa. A ve 33 letech se zároveň stal bardem pelotonu, těžícím jak z vyrovnanosti výkonů, tak z dlouholetých zkušeností.
Naučil se rozpoznat, co si může na trati dovolit, aby se neocitl za svými limity a na hraně kolapsu.
Roman Kreuziger.
Přesně víte, co udělat, abyste se během etapy nedostal do červených čísel?
V červených číslech se ocitnete vždy. Jde o to, jak dlouho v nich můžete zůstat, abyste přežil.
A jak dlouho?
Někdy pět, jindy deset minut. Záleží, jak se vám od začátku etapy jede. V neděli byl v Pyrenejích začátek etapy tak extrémně rychlý, že největší intenzita se jela v prvních dvou hodinách. Pak už jsme se do červených čísel ani tolik nedostávali.
Víc dáte na to, co vám oznamuje počítač na kole, nebo co vám napovídá vaše tělo?
Tělo. V jednorázových závodech wattmetr a watty vůbec neřeším. V týdenních etapácích se jimi trochu řídit mohu. Napoví mi, jak moc se mohu zmáčknout, když udržím stejná čísla jako při intenzivním tréninku. Ale na Grand Tour tohle nejde.
Proč ne?
Do hry vstupuje spousta dalších faktorů, extrémní délka závodu, rostoucí únava. Čísla jsou najednou zrádná, kolikrát vám tepovka vůbec nesedí k wattům. Musíte vnímat, kam vás pustí tělo, a ignorovat, co vám říká wattmetr.
Přesto se traduje, že wattmetry ovládají dnešní daty svázanou cyklistiku a určují úsilí jezdců...
Jsou dobré pro trenéra, aby z nich vyčetl, co se s vámi v závodě odehrávalo a proč vám případně tělo vypovědělo. Ale v žádném případě se jimi nedá řídit.
Roman Kreuziger.
Máte tedy daleko k typům, jako je Chris Froome, který se na wattmetr při závodě neustále dívá?
Podle mě se na něj ani Froome moc nekouká. To jeho neustálé sklánění hlavy je spíš způsob, jak si zvykl na kole dýchat. Když máte hlavu skloněnou, dýchá se vám mnohem líp.
O vás platí, že čím jste starší, umíte z řeči těla číst mnohem lépe?
Ano. Už své tělo znám natolik, že poznám, co od něj očekávat.
Třeba už před etapou?
Během prvních 30 kilometrů etapy, když mám těžké nohy. Ale je to různé. Někdy je během etapy rozhýbáte. Nejhorší je, když vám připadá, že jsou ty nohy jaksi prázdné, bez energie.
Kdy jste zažil naposledy takový stav?
Po prvním volném dni, v rovinaté etapě z Albi. A pak ve čtvrtek v první pyrenejské, kdy se sice jelo solidní tempo, ale favorité nezávodili. Za to jsem byl vděčný, cítil jsem, že mi něco chybí.
Pomůže hlavě, když během etapy ve vysílačce slyšíte, kdo všechno je za vámi?
To ano. Jenže potom vás předjede letící Pinot a vy si říkáte, jestli vám ještě zůstaly reklamy na kraťasech nebo jestli je tím průvanem všechny serval. Ale je pravda, že poslední dva dny v Pyrenejích, i když jsem se trápil, se mi nejelo špatně. Trápil se každý. Obzvlášť neděle byla dost přes klapku, 185 kilometrů, kdy se od startu do cíle jelo pořád naplno.
  |
Letošní Tour je co do vrcholů nejvyšší ročník posledních let. Souhlasíte?
Určitě patří k nejtěžším. Jen si vezměte, kolik jsme už nastoupali metrů a co nás ještě čeká. A zároveň ty rychlostní průměry, které jezdíme... Navzdory všem těm výškám je to i jedna z nejrychlejších Tour.
Co myslíte, kdo ji vyhraje?
Překvapením by byl Landa. Má sice větší ztrátu, ale nebojí se útočit, tak proč ne? Je to otevřená Tour.
S velmi nečekaným lídrem...
Alaphilippe v neděli naznačil, že to asi v Alpách nebude úplně ono. Skončí do desítky, podle mě však nevyhraje. Jsou tu Ineos s Thomasem a Bernalem, silně vypadají Pinot a Kruijswijk i jejich týmy. Ale Pinot byl loni na Giru tři dny před koncem kandidátem na titul, načež v poslední horské etapě zkolaboval a skončil. A tady skoro každý den někdo vybouchne. Základem je zůstat zdravý a bez pádů, i pro mě. A uvidíme, jak to bude v Paříži.
