Marpo měl Rytmuse na lopatě, nakonec jej ale porazil až na body |
Jaké jsou aktuální pocity krátce po výhře?
Super, klasicky jsem nedodržel stanovenou taktiku, hnal jsem se za knockoutem, protože v thajském boxu jsou tři knockdowny v kole konec, v profesionálním boxu ne, což jsem se přesvědčil sám… Užil jsem si to, že to bylo na šest kol, protože podobná noc je jednou za život.
Překvapilo vás, že Rytmus vydržel až do konce?
Určitě, ve druhém byl nahulený, klobouk dolů před tím, co vydržel. Podívejte se na tu ruku (ukazuje svoji pravačku a klouby), vydržel pořádné bomby. Nevěřil jsem, že vydrží fyzicky až do konce, na jeho věk klobouk dolů. Vydržel velké bomby.
Zlomené?
Ne, to ne, ale naražené to je. Daleko větším problémem bylo, že jsem měl před dvěma měsíci čtyři zlomená žebra, což jsem se snažil, aby se to nikde nepropálilo veřejně. Jsem rád, že jsem mohl vůbec nastoupit. Hodně to komplikovalo přípravu, ostatně i Patrik (Vrbovský alias Rytmus) vzpomínal, že mám krátké údery. Taky ano, protože jsem vůbec nemohl hýbat trupem.
Oba bojovníci k sobě chovají velký respekt.
Kdy se to zranění stalo? Během kempu na Floridě?
Ano, na konci. Po sparinzích, dostal jsem po spodku a celý ten prostředek se mi rozlámal. Po návratu jsem šel na CT a tři zlomená žebra a fraktura chrupavky.
Nebál ses, že by tě chytil i Rytmus?
Hele, ten adrenalin je v zápase tak velký, takže ne. Jeden zápas jsem doboxoval s proraženou plící, takže tohle je v pohodě. V ringu tu bolest tolik necítí až poté, co slezeš z ringu.
A co tedy bolí?
Jen klouby a ta pazoura. Hlava je v pohodě.
Jak těžké bylo se vrátit z té euforie, kdy sis myslel, že je ve druhém kole konec?
Nasralo mě to. Nemile mne to překvapilo.
Nebyl jsi na to upozorněn před zápasem?
On tady byl docela mejdan, takže jsem to asi nevnímal. (úsměv)
A bude mejdan pokračovat?
Až v pátek. Dneska si chci už odpočinout.
Dovolená v Thajsku bude?
Určitě, potřebuji si odpočinout, tenhle rok byl opravdu dlouhý a náročný.
  |
Mimochodem, nepřepálil jsi to druhé kolo?
Jasně, že ano, klasika. Ale věděl jsem, že mám natrénováno, že mám pak tři kola v kapse, tak jsem si ve čtvrtém trošku polevil, vydýchal, že jsem do toho pak mohl šlapat.
Co jste si říkali, že vás musel ringový napomínat?
On na mne: Dobrý na skoro dvaačtyřicet let? Já na něj: Jo, ty vole, dobrý.
A to se ringovému nelíbilo?
Asi ne. (úsměv)
Zápas se nakonec nesl v docela přátelském duchu…
To je tak vždycky. Před ním na sebe musíte být naštvaný, nabroušení, ale po něm? Je to sport, ne pouliční bitva. Jsem rád, že to tak vnímal i soupeř.
Kdy ten vztek zmizel? Ve chvíli, kdy začal zápas?
Já vzdávám respekt každému, kdo ty provazy přeleze a bojuje. Zažil jsem strašně moc internetových pisálků, protože ta dřina, která za tím, je to nikdo nevidí.
Rytmus tady před chvíli byl, co jste si řekli?
Nic velkého, jen jsme se objali a řekli si: Ty vole. (smích) Necítím se nějak extra utahaný, po koncertech se někdy cítím hůře, hlavně hala mne často bolí více. Ale to je asi tím chlastem. (rozesměje se)
Marpo posílá Rytmuse k zemi. Dohromady jej do počítání poslal třikrát.
Jak sis užíval zaplněnou arénu?
Neskutečně, všem patří obrovský díky, že vydrželi v aréně i u televizí. Ta podpora mne hnala neskutečně vpřed. Něco podobného jsem při koncertech nezažil. Žila tím celá republika, vážně jsem měl pocit, že to bylo Nagano.
Cítíte úlevu, že všechno skončilo?
Mrzí mě, že je po všem. Byl to první zápas, na který jsem se opravdu těšil, šíleně jsem si to užil.
Co bude s vaší boxerskou kariérou dál?
To vůbec nevím, teď to neřeším.
Karlos Vémola vás nepřímo vyzval…
Tak já myslel, že v té době bude Karlos už v UFC. (směje se)
Vzal byste ten duel?
Tohle nebudu komentovat, podle mne jsou to úplné nesmysly.
Celý dnešní program byl hodně dlouhý, jak těžké bylo vydržet ostrý až do jedné do noci?
Je to trošku voser, byl jsem tady od pěti od odpoledne. Kdyby to bylo o tři hodiny dříve, byl bych raději a byl bych více nabušený.
