Tvrdil, že čekal těžší závod, ale když prý viděl, že mu to hned od začátku jde, řekl si: „Přidej plyn a ujeď všem.“ A všem taky ujel.
Jak snadné se může zdát závodění v podání Marka Márqueze – 21letého jezdce s nakažlivým úsměvem, který si teď podmanil svět MotoGP podobně jak to v minulých letech dělal Sebastian Vettel v F1.
Tahle sezona má za sebou teprve měsíc, čtyři závody z 18 a už se chce vynést ortel: Mistrem světa bude znovu on! „Je neskutečné, jak jede. Překvapuje mě, že má letos takovou nadvládu,“ říká Karel Abraham, jeden z jeho soupeřů v MotoGP.
I když... Má Márquez vůbec soupeře? Upřímně: Nezdá se. Už loni překonával jeden věkový rekord za druhým, na konci sezony se stal vůbec nejmladším světovým šampionem v historii. Teď je zase po 22 letech prvním, kdo dokázal v elitní třídě vyhrát čtyři úvodní závody v řadě. Když se to naposledy povedlo Micku Doohanovi, Márquez ještě nebyl na světě.
Jeho dominance je dokonce taková, že vyhrál i všechny čtyři kvalifikace, do cíle dojíždí s náskokem a osamocen (šampionát vede o 28 bodů před Pedrosou), a abyste měli úplnou představu, jakou mašinou je, sluší se přidat ještě jednu statistiku: po nedělním vítězství v Jerezu už neexistuje ve světovém šampionátu okruh, na kterém by nevyhrál.
Čím to je? Jen dokonalým strojem, jímž se vysvětlovala i Vettelova nadvláda? Jenže proč ho potom neprohání Dani Pedrosa, jeho týmový kolega, který má stejnou motorku?
Abraham vysvětluje: „Není to jen o motorce. Sešlo se mu všechno naráz – má ohromný talent a povahou je vítěz, prostě mistr světa.
Je to o motorce, týmu, štěstí, sponzorech, zkrátka potřebujete celý balík, abyste mohl jet o titul. Bylo by hloupé si myslet, že jezdec přijde do padoku, dostane super motorku a začne vyhrávat.“
Fronty na 93
Že je Márquez fenomén, prokazuje ve Španělsku i pohled na tribuny či „střet“ s fanoušky. Zatímco dřív byly hitem trička a čepice s Lorenzem či Pedrosou, teď se stojí fronty na cokoliv, kde je Márquezovo číslo 93. „Je mladý, sympatický a vyhrává. A kdo vyhrává, tomu se fandí,“ myslí si Abraham.
Ano, pro mnohé je Márquez novým Rossim – zázračným jezdcem, který uchvacuje davy. Je na tom obdobně jako Vettel, jenž se neubrání srovnání se Schumacherem či rallyeovým šampionem Ogierem, který zase dostal nálepku nástupce neporazitelného Loeba.
Jenže i u Márqueze se nabízí stejná otázka jako u mistrů z F1 a rallye: nemůže jeho dominance MotoGP zničit? Karel Abraham přikývne. „Bohužel MotoGP není tak zajímavá, jak by mohla být. Mám strach, že díky Márquezovi budou závody nudné. Jede sám, málokdy někoho předjede a pokaždé je to stejné. Diváka to moc nebaví. O to víc, když ho v televizi pořád zabírají.“
Pravda – MotoGP jako by se začala opičit po formuli 1. Vytrácejí se z ní předjížděcí manévry a až na první dvě tři kola jezdci po většinou „krouží“ po trati jako solitéři. A když už k soubojům, třeba v hloubi pole dochází, televize je prošvihne.
Ví to i Abraham, který před týdnem bojoval v Argentině několik kol se čtyřmi piloty o 10. místo, v televizi však z této „mely“ bylo jen pár vteřin. „Přitom to bylo parádní.“ Zkrátka Márquez fascinuje i režiséry.