Psalo se, že tato hala bude stát ve Žďáru, ve Velkém Oseku, v Pardubicích, v Brně, v Novém Městě na Moravě.
Měla být financována ze státních zdrojů či z evropských fondů, pak dokonce z prodeje dlouhodobých permanentek, případně tajemným investorem s českými kořeny.
Její rozpočet osciloval během let od 200 tisíc korun do 1,5 miliardy.
S procesem výstavby slibovali pomoci Jiří Paroubek, Miloš Zeman a nejnověji Andrej Babiš.
A nic, po třinácti letech hala nadále nestojí.
„Jsem smířená s tím, že za mé kariéry se ta hala asi nestihne.“Martina Sáblíková, trojnásobná olympijská vítězka, před zahájením letošní sezony |
Vyrůstají jinde, za hranicemi, v rychlobruslařsky méně úspěšných zemích. Například předloni v polském Tomaszówě.
„Pracujeme na její výstavbě. V poslední době jsme se posunuli dál,“ tvrdí Josef Nechutný, předseda Českého svazu rychlobruslení. Hala je coby jedna ze 17 tisíc položek vedena i v Národním investičním plánu na léta 2019 až 2030, prezentovaném v listopadu premiérem Babišem.
V neděli však sám Babiš na Facebooku sděloval: „O prvním rychlobruslařském stadionu pro Martinu Sáblíkovou jsme jednali už několikrát. Nabízeli jsme místo v Brně, které pan trenér Novák odmítl kvůli nízké nadmořské výšce. Trvá na Novém Městě na Moravě. Tam ho ale nechtějí, protože se bojí, že ho město neuživí, a biatlonisti tomu taky nefandí. Takže jsme se zatím bohužel nepohnuli z místa.“
Než se pohnou, je důležité ujasnit si jednu zásadní věc: nelze dál mluvit o hale PRO Sáblíkovou. Nejen proto, že než by se arénu povedlo dobudovat, kariéra Sáblíkové by patrně dospěla ke svému konci.
„Stavba haly je dlouhodobý proces, i administrativní,“ říká Nechutný. „Jen samotné výběrové řízení trvá minimálně půl roku. Nebude stát do roka ani do dvou.“
Závodní kariéra jedenatřicetileté rychlobruslařky může naopak dle současných indicií skončit na zimních hrách v Pekingu 2022.
Už sama původní myšlenka stavět halu PRO Sáblíkovou však byla zhoubná a logicky u mnohých nestravitelná. Investice do takového projektu bude mít smysl pouze tehdy, pokud půjde o víceúčelovou halu pro ledové sporty, na profesionální i amatérské bázi.
  |
„Potřebuji garanci vytížení takové arény,“ řekl už loni vládní zmocněnec pro sport Milan Hnilička.
„S tím počítáme. Uvnitř oválu by byla dvě hokejová hřiště, hrál by se tu curling, provozoval short track a měla by široké využití na bruslení pro veřejnost,“ reaguje nyní Nechutný.
Nejde totiž jen o to získat finance na výstavbu, ale zároveň také na provoz haly. Ten může stát i více než 10 milionů korun ročně. Na vygenerování takové částky by se musely podílet zainteresované sportovní svazy, ale i veřejné aktivity.
„Nebudeme muset platit výjezdy závodníků na soustředění do Inzellu, Collalba, Erfurtu nebo Tomaszówa, protože budou trénovat v naší hale. Díky tomu získáme část financí na provoz,“ říká Nechutný. Dostupnost haly má napomoci i k výraznému navýšení členské základny českých rychlobruslařů ze současných 400 (včetně short tracku).
Svaz pracuje s projektem, jenž byl původně připraven pro Nové Město na Moravě a je přenositelný. Loni v něm vyčíslil náklady na výstavbu multifunkční ledové arény na 350 milionů korun. „Ovšem ceny stavebnin od té doby letí nahoru,“ podotýká Nechutný.
350 milionů korun by podle projektu svazu stála ledová multifunkční hala.O její výstavbě se hovoří 13 let, zatím bez výsledku. |
Nová polská rychlobruslařská hala v Tomaszówě, považovaná za nízkonákladovou, stála v přepočtu 300 milionů korun. Má uvnitř i basketbalové hřiště, a proto se její strop nachází výš, než je obvyklé. Hala se tudíž špatně chladí a led je pomalejší. Efektivnější hala typu Inzellu by přišla zhruba na dvojnásobek.
Ale kde by mohla v Česku stát?
To je aktuální problém. Milan Hnilička požaduje kvůli jejímu využití velká města: buď Prahu nebo Brno. Rychlobruslaři tvrdí, že se víceméně dohodli s jiným krajem, u jehož vedení našli pro stavbu podporu.
Martina Sáblíková.
S jakým? „To zatím nechceme zveřejňovat,“ říká Nechutný. „Jakmile se v minulosti psalo, že někde ta hala bude, bylo za půl roku po plánech. Ale jsme k ní tak blízko, jak jsme dosud nebyli. Doufám, že panu vládnímu zmocněnci vyargumentujeme, že náš projekt má hlavu a patu i mimo Prahu a Brno.“
Hnilička je údajně přesvědčen, že dvě největší česká města nabízejí nejširší možné zázemí v podobě škol a veřejnosti, která by multifunkční arénu také využívala.
Jestli budou obě strany trvat na svém, uváznou jednání na mrtvém bodě.
Tak jako mnohokrát předtím.
„Jsem smířená s tím, že za mé kariéry se asi ta hala nestihne,“ přiznala před touto sezonou Martina Sáblíková. „Stále doufám, ale uvěřím, až ji opravdu uvidím.“
Ačkoliv to nebude hala pro ni, jednou by v ní v roli trenérky mohla pečovat o následovníky. Ať už by vyrostla kdekoliv, třeba i v Brně, hodinu autem od jejího Žďáru nad Sázavou.
„A Martina se svými vlastnostmi bude úžasný trenér,“ věří Nechutný.
