10. února 2019 13:00 Lidovky.cz > Sport > Ostatní sporty

Sáblíková: Když jsme se s bráchou uviděli, měli jsme v očích slzy. I kvůli němu jsem vyhrála

Martina Sáblíková | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martina Sáblíková | foto: ČTK/AP

Inzell (Od našeho zpravodaje) Že je rychlobruslařská pětka někdy nudná? Sobotní drama v Inzellu bylo pravým opakem. V ledové detektivce s neustále se přelévajícím pořadím se Esmee Visserová stala stříbrnou obětí - a Martina Sáblíková zlatou hrdinkou. Její návrat na světový trůn byl dokonán a podtrhnut. Naše reportáž přibližuje zákulisí úchvatného souboje dvou skvělých rychlobruslařek.

V pátek večer usíná Martina Sáblíková překvapivě už před desátou hodinou, což se jí běžně nestává a už vůbec ne před významným závodem.

„Připadalo mi, že jsem děsně vyčerpaná. Přitom nevím z čeho. Vždyť já byla v pátek na ledu při tréninku jen chviličku a potom jsem jen 45 minut šlapala na kole,“ vypráví, když se v sobotu před osmou probere.

Po snídani se rozhodne k další změně oproti zvyklostem: Půjdu si ještě dopoledne zatrénovat.

Šťastná Martina Sáblíková si připsala další zlatou medaili z MS v...

Šťastná Martina Sáblíková si připsala další zlatou medaili z MS v rychlobruslení.

Takřka nikdy to v den závodu nedělá. Jenže tentokrát usoudí: „Bude to lepší, než abych půl dne ležela na pokoji.“

Na oválu v Max Aicher Areně jí trenér Petr Novák naordinuje: „Zkusíš si závodní tempo.“ Vzápětí už jezdí jedno kolo za druhým za 32 sekund.

Když za ní později kouč dorazí v penzionu na pokoj, Sáblíková mu povídá: „Esmee (Visserová) jela v lednu v Heerenveenu pětku za 6:47. A tady ji může dát ještě rychleji.“

Novák odvětí: „Budeš na to připravená.“

Ano, pokud Sáblíková udrží tempo na jednotlivá kola okolo oněch 32 sekund, může protnout cíl dokonce v čase 6:44.

Pouze jednou v historii rychlobruslení se jela ženská pětka rychleji. Na vysokohorské dráze v Salt Lake City, v roce 2011, při světovém rekordu 6:42,66. Ona sama ten rekord vlastní.

V poledne se vydává do haly znovu, nyní už na samotný závod. U ledu potkává bratra Milana, bývalého reprezentanta, který do Inzellu speciálně na tento den přicestoval.

„Když jsme se s Milanem uviděli, měli jsme najednou oba v očích slzy,“ prozradí Sáblíková. „Bylo to krásné. Slíbila jsem si: Kvůli bráchovi a kvůli všem lidem, co za mnou stojí, tu placku prostě musím mít.“

Rozcvičí se, odejde na ovál, nazuje brusle, začne s rozbruslením. Závod na 5000 metrů je mezitím v plném proudu. 

Na startu čtvrté rozjížďky právě stojí studentka farmacie na amsterodamské univerzitě Esmee Visserová, řečená Diesel z Beinsdorpu. Olympijská šampionka.

Od prvních kol je jasné, že se tato třiadvacetiletá žena ze země oranjes pokouší o cosi velkolepého.

„Pokud se Visserová bude snažit držet tak rychlé tempo, jaké si tu zkoušela na tréninku, v osmém kole vyhnije,“ věštil před závodem Petr Novák.

Jenže ona nevyhnije. Ano, v posledních kolech sice mírně zpomaluje a to úplně poslední zvládá za 33,0, přesto se tribuny zvedají a pořádají Nizozemce ovace ve stoje, když se cílovou rovinkou řítí do cíle.

Svou největší konkurentku, Nizozemku Visserovou, porazila o více než vteřinu.

Svou největší konkurentku, Nizozemku Visserovou, porazila o více než vteřinu.

Časomíra se zastaví na 6:46,14! Rekord dráhy vylepšený o čtyři a půl sekundy. Nizozemský rekord. Jasné vedení v mistrovském závodě. Bezbřehá oranžová euforie.

„Neuvěřitelně vysoko nasazená laťka,“ sděluje hlasatel.

„Fantazie, cosi neskutečného,“ glosuje jízdu Marianne Timmerová, slavná nizozemská trenérka, která kdysi pomáhala i Karolíně Erbanové.

Sáblíková, stále se rozjíždějící ve vnitřní dráze oválu, s obličejem skoro celým zachumlaným do šátku, si při krátkém návalu pesimismu pomyslí: Tenhle čas nemůžu zajet.

Ano, jistě, vzpomene si zároveň, jak s Novákem naplánovali útok na metu 6:44. „No jo, jenže říkat na pokoji, že bych mohla něco zajet, a pak to skutečně na ledu předvést, jsou dvě úplně odlišné věci,“ zapochybuje.

Znovu se však rychle přepne do bojového módu. Čerpá sílu z pohledů na svůj tým, na bratra, přátele, fanoušky. Ještě jednou pohlédne na tabuli, kde září čas Visserové, a (jak později prozradí) promlouvá sama k sobě: 

Jo, vidím to tu pěkně černé na bílém. Už není cesty zpět. Musím hrát vabank. Tohle bude veliké. Buď to nepřežiju, nebo mě bude naprosto všechno bolet.

„Je zase odhodlaná. Jde do závodu s tím, že ten čas může zajet. Nepropadá panice,“ potěší Nováka.

Zbývá poslední rozjížďka na extrémně rychlém inzellském ledu. Pět závodnic si už při této pětce zlepšilo osobní rekordy. 

Martina Sáblíková je opět mistryní světa na trati 5000 metrů.

Martina Sáblíková je opět mistryní světa na trati 5000 metrů.

Visserová vede o pět sekund před Ruskou Voroninovou a čeká. Na startu jsou nachystány Kanaďanka Blondinová - a s ní Martina Sáblíková.

Loni Visserová na hrách v Pchjongčchangu rozbolavělou Sáblíkovou porazila. A s tak úžasným časem, který dnes zajela, ji musí porazit opět, jsou skálopevně přesvědčení Nizozemci.

Jenže tentokrát je česká sokyně zdravá. Po startu Sáblíková nad Visserovou na mezičasech hned vede a drží tempo na kola, jak si řekli: 31,8... 32,0... 31,8... 32,1.

Přesto její náskok klesá. Už jen 21 setin k dobru. Na metě 2600 metrů Češka poprvé virtuální souboj s Visserovou prohrává. 

Údaj o jejím odstupu už není na digitální časomíře zelený, nýbrž červený. Jednu jedinou setinu sekundy na Nizozemku ztrácí. Po dalším kole zaostává o 22 setin.

Ale o kolo později je to plichta. Naprosto stejný čas s Visserovou po 3400 metrech.

Další mezičas: a údaj je zelený! Sáblíková už po několikáté očima nakratičko vzhlédne ke světelné tabuli. Ano, vede o setinu.

Bezprostřední radost Martiny Sáblíkové. Opět slaví zlato z mistrovství světa.

Bezprostřední radost Martiny Sáblíkové. Opět slaví zlato z mistrovství světa.

To snad není možné, to je ale závod. Ale teprve teď mě bude opravdu bolet, bleskne jí hlavou.

Novák při jejím průjezdu tleská. Takový je jejich domluvený signál: Když povedeš, budu tleskat.

A kouč tleská dál. Mezičas na 4200 metrů: náskok činí 13 setin.

Nizozemci jsou najednou jako opaření. Visserová, sedící v bundě uprostřed oválu, se chytne za hlavu a začne se kousat do rtu.

„Es ist superspannend,“ vykřikuje hlasatel. Je to supernapínavé. Přeladí do angličtiny a přidá ještě: „Ice thriller in Inzell.“

Zvonec hlásí nájezd do závěrečného kola: náskok 0,49 sekundy pro Sáblíkovou. A stále narůstá. Jednatřicetiletá Češka si v hlavě připomíná: Visserová jela to poslední kolo „jen“ za 33,0. Udrž to tempo!

Kolega nizozemský novinář, sedící na tribuně v řadě přede mnou, si už v průběhu této jízdy předepsal tweet, nachystaný k odeslání:

5000 m:
1. Visser
2. Sablikova

Teď při pohledu na dráhu kroutí hlavou - a ztrácí víru.

Martina Sáblíková si připsala místo na pódiu nejcennější.

Martina Sáblíková si připsala místo na pódiu nejcennější.

Sáblíková projíždí cílem za 6:44,85, ve druhém historicky nejlepším čase na 5000 metrů. Teď už nemusí zkoumat barvy na tabuli. Ví, co se stalo. Všichni to vědí. Tohle je zlatý čas. Vítězí dokonce o 1,29 sekundy. Vymrští ruce nad hlavu.

Jen o 2,19 sekundy zaostala za svým vysokohorským světovým rekordem z roku 2011.

„Grandiózní,“ křičí hlasatel.

Nizozemský kolega s nechutí prohodí u svého tweetu první a druhý řádek.

Při čestném kole už jí tleskali vestoje, ale předtím Martina Sáblíková způsobila, že všem nizozemským fanouškům i jejich star Esmee Visserové doslova ztuhl úsměv na rtech. 

Copak se dá čas 6:46,14 porazit? Ale dá! Sáblíková to po thrilleru na pětce dokázala a má 19. světové zlato. 

A Esmee Visserová se v objetí svého trenéra usedavě rozpláče.

Ne proto, že coby velká milovnice čokolády měla za zlato slíbenou čokoládovou panenku v životní velikosti. Jenže copak jde prohrát pětku s časem 6:46,14? 

To přece nejde, to není normální! Přesto teď u jejího jména svítí dvojka. Má stříbro a podobně jako o dva dny dříve Antoinette de Jongová se z medaile ani trochu neraduje.

Martina Sáblíková slaví stříbro na 5000 metrů na ZOH 2018.

Martina Sáblíková slaví stříbro na 5000 metrů na ZOH 2018.

„Já vím, že jsem mladá, že mám ještě spoustu dalších mistrovství před sebou, že budu mít spousty dalších možností,“ vykládá mezi slzami. 

„Ale nemůžu si pomoci, je mi teď tak smutno. Všechny závody na pětce jsem v sezoně vyhrála. Jen jeden ne. A zrovna tady. Po takovém čase.“

Legenda rychlobruslení Rintje Riitsma, spolukomentátor nizozemské televize NOS, se do mikrofonu nepřestává divit, jak je možné, že je Sáblíková zase lepší a lepší a kde stále bere motivaci, když je doma na tak vysoké úrovni jediná, když v Česku ani nemá kde trénovat a když je neustále jen s jedním koučem.

V českém táboře panují o tolik jiné emoce. Nikola Zdráhalová, za normálních okolností uklidňující element Sáblíkové, už je zase rozesmátá, ovšem přiznává: „Dneska jsem od rána byla mnohem nervóznější než Martina.“

Masérka Eliška Dřímalová vykládá: „Od fandění mám vykřičené hlasivky.“

Martina Sáblíková kráčí na stupně vítězů a po čtvrtečním výskoku na zlatém stupni podle vzoru skrčka předvede tentokrát roznožku. Co asi bude příště? Salto? „To ne, po saltu bych z těch stupňů určitě spadla,“ zasměje se.

Teď na nich pevně stojí, naslouchá hymně, hledí na vlajku, zpívá.

Bronzová Natalija Voroninová se v tunelu pod ledem, kde na rychlobruslařky čekají reportéři, zjeví z medailistek nejdříve. Po ní přichází Visserová a před kamerami se znovu rozpláče. 

Když k ní dorazí Sáblíková, mladou Nizozemku obejme a promlouvá k ní: „Nebreč, nebuď smutná. Zajela jsi úžasný čas. Chápu, že jsi teď zklamaná, ale jsi skvělá a bruslíš výborně.“

Zdráhalová, sledující scénu opodál, zavtipkuje: „Martina ji uklidňuje... a nebo jí říká, že má na dalších deset let utrum.“

Nadšení Martiny Sáblíkové.
Svou největší konkurentku, Nizozemku Visserovou, porazila o více než vteřinu.

Visserová každopádně o chvíli později nizozemským reportérům povídá: „Už mi složila komplimenty Ireen (Wüstová) a teď i Martina. Slyšet je od dvou takových legend je báječné. Až budu starší, chci být jako ony.“

Sáblíková, se zlatou medailí na krku, se přesune k české enklávě a v komplimentech pokračuje: 

„Esmee je famózní sportovec. Její výkon mě dnes nahecoval. Nevím, jestli bych dokázala zajet vítězný čas i tehdy, kdybych startovala před ní. Ale mám tuhle zlatou placku a všechno je fantastické.“

V minulosti prožila také pětky, po nichž vypadala za cílem mnohem hůře, především po vancouverském olympijském souboji s Němkou Beckertovou, kdy se doslova plazila z ledu. 

Teď působí devatenáctinásobná světová šampionka na první pohled relativně čerstvě.

„To jen tak vypadá, díky té zlaté euforii,“ usměje se. „Ve skutečnosti mě tak moc bolí nohy, že je k podivu, že ještě vůbec stojím. Jako bych místo nohou měla dva kameny.“

Začne si je protřepávat a přiznává: „Ty křeče už jsou vážně docela velké.“

Přichází Novák a povídá jí: „Musím ti říct, že naprosto ve všem, v bruslení i ve vystupování, jsi přerostla svého učitele.“ 

Potom se kouč otočí k reportérům a pokračuje v ódě na Sáblíkovou: 

„Když je člověk nemocný, těžko se mu trénuje a těžko drží pódium. Martina dokázala loni uhájit stupně vítězů i s tím hendikepem. Teď se vrátila ještě silnější než předtím a vyhrála jeden z nejtvrdších závodů v historii.“

Trenérovi se dere do hlasu a do očí dojetí, svěřenkyně jej vybízí: „Nebreč, nebo budu brečet taky.“

Nohy bolí Martinu Sáblíkovou víc a víc. Na chvíli si sedne na lavičku. Když se zvedá, jde to ztuha, Zdráhalová jí pomáhá.

„Jsem ráda, že jsem ráda,“ prohodí šampionka.

Tak, až do posledních sil, se bojuje o světové zlato.