Šestičlenné finále boulderingu se v závěru zúžilo na boj tří mužů, kteří si měli rozdělit jednotlivé medaile.
Jen Uznik, Avezou a Ondra, který se jako vítěz semifinále nacházel ve výhodné pozici a na každý boulder lezl jako poslední v pořadí, totiž dvakrát topovali a měli před posledním výstupem na zbylé soupeře náskok.
Oba Ondrovi vyzyvatelé neuspěli, před Čechem tak stála jasná podmínka. Pokud chce zlato, musí se dostat do prvního bodovaného místa, takzvané zóny.
„Věděl jsem to, ale vnímal jsem to jako velmi nepravděpodobné,“ přiznal Ondra po závodě. „K držení zóny jsem měl daleko.“
Koordinačně obtížný boulder totiž obnášel ručkování po třech zaoblených chytech, jež českému závodníkovi nevyhovovaly. Podobně jako první problém, který vyžadoval pevné přichycení zespodu po výskoku.
„Pro první a čtvrtý boulder jsem se asi nenarodil, i kdybych byl v lepší formě, nejspíš by to na zónu nestačilo,“ popisoval prostřednictvím své agentury.
Trable neměl jen on, ale také soupeři. Na dvou zmíněných dynamických boulderech padla dohromady jediná zóna, které dosáhl mladý a pohotový Francouz Mejdi Schalck. Počet řešených problémů se de facto snížil ze čtyř na pouhé dva, z čehož museli být smutní zejména stavitelé tratí.
Klíčovou se tak stala druhá překážka, na které Ondra při napínavých přebězích vypotřeboval hned deset pokusů. Mohutně slavil v posledních sekundách dosažený top. Na druhou stranu nabral na své dva hlavní protivníky ztrátu, kterou už jen těžko doháněl.
Technický třetí boulder následně sice rozlouskl napodruhé, jenže Uznik si s ním poradil ihned a Avezou, který si nejlépe počínal na předešlé překážce, využil ve srovnání s českou hvězdou jen jeden pokus navíc. Na Ondru zbyl tím pádem vinou titěrného rozdílu bronz.
Reprezentant ale nesmutnil. Naopak hlásil velkou spokojenost. Vždyť získal další cenný boulderingový kov. Bronz přidal ke světovému zlatu (2014) a dvěma titulům vicemistra Evropy (2010, 2015) i světa (2011, 2016).
V Mnichově dostane ještě dvě jiné medailové příležitosti. Nejprve se pokusí zabodovat v neděli ve své královské disciplíně - obtížnosti. Posléze se nabízí otázka, zdali fenomén sportovního lezení nalezne vyrovnaného soupeře pro úterní kombinaci boulderingu a obtížnosti.
Adamovská si oproti semifinále polepšila
Česká reprezentantka Adamovská se do finále těsně probojovala z poslední osmé pozice díky solidnímu výsledku v kvalifikaci i zacvaknutí poslední expresní smyčky, a souboj o medaile tak odstartovala.
Na vytrvalecké trati se obhájkyně stříbrné medaile z před dvou let zlepšila a skončila šestá, když se dostala ke 37. chytu a díky vyvinuté akci navíc ještě zapsala znaménko plus. Cenný kov visel o další čtyři chyty výše, kam se dostala bronzová Francouzka Manon Hilyová.
„Kdybych špatně nepřečetla jednu sekvenci, tak jsem možná mohla lézt ještě dál, ale na bednu by to stejně nestačilo. Takže jsem spokojená a finále jsem si užila,“ uvedla pro ČT Adamovská, která se v neděli představí v semifinále boulderingu.
Sobotní závod ovládla suverénní olympijská vítězka a dvojnásobná mistryně světa Janja Garnbretová ze Slovinska, jež spadla poslední chyt (50+) před topem a jasně předčila i stříbrnou Rakušanku a bývalou světovou šampionku Jessicu Pilzovou.