Společně se postarali o závěrečné hudební číslo večera, když zazpívali duet na nápěv písně Čo bolí, to prebolí. O text přizpůsobený úskalím oštěpařské kariéry se postaral Radan Dolejš. „Co hodíš, to přehodí někdo příště zas,“ popisoval v něm.
Nejlepší čeští atleti letošního roku také zpívali, jak je třeba makat dál a být třeba zase tím, kdo hodí dál. „Kdo by se bál, když pes štěká. Vítězství dál někde čeká. Medaile dál někde čeká,“ znělo sálem.
Původně byla ve hře i jiná píseň, ale ta se Špotákové příliš nelíbila, tak nakonec vybrali tento duet Mira Žbirky a zpěvačky Marthy.
„Pak jsem tedy zjistila, že je na mě dost těžká, ale to už bylo rozhodnutý, že ji musíme zpívat. Byla jsem překvapená, že jsem neodhadla úplně své možnosti. Ale nakonec si myslím, že jsem sama sebe i překvapila. Že jsem se vybičovala k výkonu, ke kterému normálně ne,“ vyprávěla Špotáková, pro kterou byl ženský part nezvykle vysoko.
Ráno byla nervózní, ale při generálce se uklidnila. Z vystoupení byla nakonec nadšená.
„Opravdu krásný zážitek. Já jsem nejdřív myslela, že to mám tak trochu za trest, protože jsou to nervy, nejsem v tom ryba ve vodě. Ale pak se to přeměnilo a byl to nádherný zážitek,“ řekla.
Vadlejch od dětství zpívá velmi rád. „Mamka by byla určitě ráda, kdybych se zpěvu věnoval, když jsem byl mladší. Nějaké školní zkušenosti byly ve víc lidech, ale určitě nic profesionálního,“ řekl vicemistr světa z Londýna.
