"Upřímně řečeno nevím, co si o tom myslet. Spadlo to tak nějak z nebe," řekla Emmons, za svobodna střílející jako Kůrková, novinářům po svém finálovém vystoupení.
Kdyby jí někdo před olympiádou řekl, že v Pekingu vystoupí dvakrát na stupně vítězů, považovala by ho prý za blázna. "To zlato bych mu asi věřila, protože jsem věděla, že šance jsou. I když je to vysoký cíl, tak jsem to chtěla zkusit. Na stříbro jsem si ale určitě nemyslela. Prostě to byl dobrý den a všechno mi hrálo do noty," uvedla olympijská šampionka ve vzduchové pušce.
V malorážce, své spíše doplňkové disciplíně, totiž doufala v postup do finálové osmičky. "Věděla jsem, že to může být dobré, ale ne až tak. Myslela jsem si, že bych mohla nastřílet 582 až 584, 586 je super," vrátila se k výsledku v kvalifikaci, kdy si vyrovnala osobní maximum.
Dnes se jí vyplatilo, že se poslední rok věnovala hlavně malorážce. "Někteří, i taťka, mysleli, jestli to není riskantní. Tady jsem se ale plně věnovala vzduchovce a malorážku trénovala trochu až poslední dva dny. Už nemělo cenu nic řešit. Jen jsem se chtěla dostat do pohody," uvedla svěřenkyně trenéra a otce v jedné osobě Petra Kůrky.
