Favoritem jsou Francouzi, říká před semifinálovou bitvou Berdych

V sobotu ráno se vrátil do Česka, ale už v neděli byl na letišti znovu. Se zbytkem týmu se Berdych chystal na odlet do Paříže, kde se obhájci titulu 12. až 14. září utkají s domácím týmem v areálu Roland Garros.

Zatímco Češi v Davis Cupu v posledních letech válí, Francouzi čekají na titul od roku 2001. I proto moc touží v pařížském semifinále uspět. A jejich forma vzbuzuje respekt, vždyť třeba Monfils ve čtvrtek dlouho trápil na US Open velkého favorita Rogera Federera. „Forma je jedna věc a zápas je něco jiného,“ říká 28letý Berdych.

Co tím myslíte?
Už jsme takových situací zažili hodně, kdy byli hráči soupeře ve formě, hráli skvěle a pak to utkání dopadlo jinak. Bude záležet i na tom, jak si zvyknou na antuku, protože na US Open hráli také dlouho do konce. Podmínky budou mít stejné jako my.

Jak těžký bude přechod na antuku pro vás?
To bude samozřejmě strašně těžké. Možná to nejtěžší. Když hraje člověk dlouho na betonu a je tam takovýhle vložený týden, kdy člověk musí povrch takhle hodně změnit, tak to není nic příjemného. Vždycky jsem říkal, že přesun na antuku je jeden z nejtěžších. Bude to velká výzva.

O co by se Češi chtěli opírat?
Samozřejmě se budeme snažit hledat pozitivní věci a to, na čem budeme chtít my stavět. Favorité jsou jasně oni, hrají doma, mají výborný tým. Budeme hledat jakékoliv drobnosti, maličkosti, i ty zkušenosti, které už máme. Předloni jsme něco podobného absolvovali při cestě do Argentiny, tam se to povedlo. I něco odtamtud si budeme chtít vzít.

Může to být na Roland Garros podobně vypjaté jako v Argentině?
Určitě to bude hodně bouřlivé. Oni jsou slyšet, domácí tým ženou. I když člověk hraje na French Open, tak své hráče ženou hodně a atmosféra se i při turnaji podobá spíše té daviscupové, takže teď to bude na sto procent. Myslím si, že to bude hodně hlučné, ale už jsme si to vyzkoušeli v Argentině i na jiných místech, tak se s tím jdeme poprat.

Na druhou stranu: francouzské publikum možná bude férovější než v Argentině, ne?
Každá země má něco, fanoušci jsou jiní a vždycky je to tak nějak spojené, jak se zápasy vyvíjejí. To asi nejde dopředu naplánovat, jak se budou chovat, jací budou. Je to Davis Cup a aby si někdo stěžoval, jestli moc nebo málo fandí, je úplně zbytečné.

Daviscupová reprezentace před odletem do Francie.

Jak vám sedí francouzští tenisté?
Jsou to strašně těžcí soupeři, to je bez debat. Ještě když budou hrát doma, budou mít v zádech publikum. Bilanci mám s Tsongou zatím pozitivní, dobrou, většinu jsme toho odehráli na tvrdých površích. Pro nás pro oba, myslím, není antuka tím povrchem, na kterém bychom chtěli hrát. Ale bude to aspoň stejné pro oba. S Monfilsem mám spíše špatnou zkušenost, když jsem s ním prohrál v prvním kole na French Open, ale byl to výborný zápas. Zkušenosti ze zápasů jsou, ale v Davis Cupu se to všechno maže.

Čtvrtfinálovou porážku na US Open s Čiličem už jste hodil za hlavu?
Jo. Každá porážka mrzí, každá porážka štve. Člověk nerad prohrává. Ale je to i o tom, jak se zápas vyvíjí. Když člověk začne špatně a nehraje úplně podle svých představ, když nepředvede výkon, kterého je schopný, tak je to o to těžší. Ale už je to za mnou, teď se jede dál, čeká mě další důležitý týden.