Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Sport

To je pro tebe, Niko. Jak Kwiatkowski poslal dárek do cyklistického nebe

Osmnáctou etapu Tour de France ovládl Michal Kwiatkowski (vpravo) před týmovým kolegou Richardem Carapazem. foto: Reuters

La-Roche-sur-Foron (Od našeho zpravodaje) - Byla to ta nejdojemnější tisková konference na celé letošní Tour. Michal Kwiatkowski na ní dlouze vyprávěl, otíral si slzy z očí, zadrhával se mu hlas. Stal se už ve své kariéře mistrem světa, vyhrál slavné klasiky, a přesto, takhle dojatý ještě nebyl. Povídal a povídal. Chtěl se ze svých pocitů vymluvit. A nakonec se i omluvil: „Promiňte mi tu dlouhou řeč, jsem plný emocí.“
  13:33

Právě vyhrál v La-Roche-sur-Foron alpskou etapu Tour. Předvedli s týmovým kolegou Richardem Carapazem skvělý výkon v úniku. Po sérii zklamání konečně dodali týmu Ineos důvod k radosti.

A snad také muži, který už s nimi není, ale kterého všichni z týmu nosí ve svých srdcích.

Nicolasi Portalovi.

V netradičním dojezdu osmnácté etapy se radoval Michal Kwiatkowski.
V závěru osmnácté etapy absolvovali cyklisté pasáž po šotolině.

Dlouholetý hlavní sportovní ředitel týmu Ineos/Sky náhle zemřel v březnu ve svém andorském bytu. Na infarkt. V pouhých 40 letech. Celý Ineos jeho ztráta šokovala. A Kwiatkowski své čtvrteční vítězství věnoval právě jemu.

Se slzami v očích pak vyprávěl: „Spousta lidí rozebírala, co náš tým tady na Tour předvedl, a říkali, že postrádáme Nika v týmovém autě. A... ano, my ho postrádáme. Moc. Ale musíme se s tou ztrátou naučit žít. Vzpomínáme na Nika, ať už jsme zrovna úspěšní nebo ne, vzpomínáme pořád. Je těžké to slovy popsat. Ale vím, že týmový duch, který jsme si tady během Tour udrželi, byl inspirován právě Nikem. Je tu jedním z nás. Neustále.“

Nebyla to letos pro Ineos dobrá Tour. Egan Bernal ztratil šance na obhajobu, později odstoupil. Snažili se tedy útočit na etapy, Carapaz se v úterý i ve středu v Alpách v únicích k etapovému vítězství dvakrát přiblížil, ale ani jednou na něj nedosáhl.

„Já strávil první dvě alpské etapy v grupettu,“ líčil Kwiatkowski. „Ale dnes jsem si řekl, že musím skočit do úniku za každou cenu.“

Povedlo se, šlapal s Carapazem ve zpočátku početné skupině uprchlíků, která vytrvale řídla, až zbyli jen čtyři: oni dva, Mark Hirschi ze Sunwebu a Pello Bilbao z Bahrainu.

Pak při sjezdu ze Saises v zatáčce upadl Hirschi. „Bojoval s Richardem o puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, riskoval a najel zatáčku příliš rychle,“ popisoval situaci Kwiatkowski. „Jel jsem zrovna za ním, sáhl jsem rychle na brzdy a dobře to pro mě dopadlo.“

Švýcar se zvedal ze země, ale kolegové z úniku na něj nečekali. „Odmítal předtím spolupracovat na tempu. Proto jsme si chtěli jet náš vlastní závod,“ vysvětlil polský cyklista.

Při stoupání na prémii mimořádné kategorie na Plateau de Glieres odpárali také Bilbaa. Carapaz si tu dojel pro potřebné body, aby v souboji na dálku vysvlékl z vrchařského dresu Tadeje Pogačara.

Peter Kennaugh, bývalý jezdec Ineosu, vzápětí ve studiu britské televize ITV s úsměvem připomněl, jak jim kouč Tim Kerrison kdysi tvrdil: „O puntíkatý dres se ve Sky nezajímáme.“

Tehdy byl tento dres pod rozlišovacími schopnostmi britského velkotýmu.

Ale časy se mění.

Na následné šotolinové pasáži duo Ineosu navyšovalo náskok. Uvěřili, že už je nikdo nedojede.

Načež Carapaz svému parťákovi řekl: „Já mám za dnešek puntíky, takže etapa bude tvoje.“

Před cílem v La Roche-sur-Foron se objali a Carapaz nechal Kwiatkowského přední kolo projet páskou o kousek dřív.

Polák by jej s velkou pravděpodobností ve spurtu porazil, přesto ho také toto gesto dojalo. Vždyť Carapaz mohl bojovat o první ekvádorské etapové vítězství v historii Tour.

„Nikdy to Richardovi nezapomenu, udělám pro něj na oplátku cokoliv,“ ujišťoval Kwiatkowski. „Víte, prožil jsem některé opravdu pěkné chvíle v cyklistice, ale tohle je úplně nový zážitek. Měl jsem husí kůži na posledních kilometrech, protože jsem věděl, že to zvládneme. Oba jsme si tu koncovku opravdu užívali. Bylo to neskutečné. Taková etapa překonala veškerou moji představivost. Asi si ji nechám celou nahrát a budu si ji pouštět zas a znovu.“

V týmovém hotelu Ineosu byl večer důvod k oslavě. „Ta musí být,“ říkal Kwiatkowski. „Po tolika dnech tvrdé práce jsme si ji zasloužili. Věřím, že jsme dnes lidem předvedli dobrou show.“

Mnohem méně emocí tentokrát obsahoval po etapě proslov Primože Rogliče. „Všechno bylo fajn, s týmem jsme kontrolovali celou etapu,“ řekl lídr Tour. Ze svého náskoku 57 sekund na Tadeje Pogačara neztratil ani sekundu. A jeho sok po etapě konstatoval: „Ke žlutému trikotu už mám daleko. Jen kdyby prožil Primož v sobotní časovce superšpatný den, měl bych snad šanci. Ale myslím spíš na to, abych v ní měl dobrý den a pojistil si druhé místo.“

Jedinou ztrátou Jumba tudíž ve čtvrtek bylo vyloučení jejich sportovního ředitele Merijna Zeemana z celé Tour za verbální i fyzickou inzultaci komisaře UCI po středeční etapě na Col de la Loze.

Což ale neznamená, že by poslední alpské dějství postrádalo mezi jezdci na celkovou klasifikaci bojovnou příchuť. Naopak.

Mikel Landa útočil při stoupání na Plateau de Glieres znovu a znovu, i za pomoci Pella Bilbaa, který se k němu stáhl poté, co neudržel v úniku kontakt se dvojicí Ineosu.

A jejich akce měla efekt. Za skupinou favoritů postupně zaostávali Adam Yates, Rigoberto Uran, Alejandro Valverde.

„Ve chvíli, kdy mě utrhli v úniku, jsem ve vysílačce slyšel, že Mikel útočí zezadu,“ říkal Bilbao. „Proto jsem měl důvod, abych bojoval dál a pomohl mu odpárat některé soupeře v celkovém pořadí.“

K Landovi se přitáhli Roglič, Kuss, Pogačar, Mas, López.

Na šotolinové pasáži Mas zaútočil na bílý dres Pogačara, ten chvíli ztrácel, dotáhl se, vzápětí atakoval Roglič, ale Pogačar se znovu dotáhl.

Zároveň dostal na šotolině defekt Richie Porte, čtvrtý muž pořadí!

Hirt po osmnácté etapě Tour: Změnil jsem taktiku. Ale měl jsem být hned v tom prvním úniku

Snažili se mu pomoci z neutrálního servisního motocyklu, ale neměli pro Australana vhodné kolo. Když se k němu konečně probil týmový vůz Treku, ztrácel na Rogliče, Landu a spol. už přes půl minuty. 

Copak se smůla, která Porta na závodech Grand Tour tolik let provázela, od něj neodlepí ani při jeho posledním grandtourovém vystoupení v roli lídra?

Pustil se do zběsilé stíhačky. A pomocníky při ni nalezl paradoxně v konkurenčním týmu, dotahoval se do Rogličovy skupiny s Tomem Dumoulinem a Woutem Van Aertem z Jumba.

A zvládl to!

Uhájil čtvrtou příčku.

Týmový kolega Kenny Elissonde uznale vykládal: „Nemohu být na Richieho víc pyšný. Neměl vždy štěstí na své straně, ale dnes ukázal, jaký je bojovník. Klobouk dolů.“

Sen o stupních vítězů v Paříži se 35letému Richiemu Portovi stále nerozplynul. Na třetího Lópeze ztrácí 1:39 minuty, ale je výrazně lepší časovkářem než Kolumbijec z Astany.

Po páteční klasikářské etapě by měl být právě jejich souboj o třetí příčku, duel dvou generací, největším tahákem sobotního boje s časem na Planině krásných dívek.

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!