Turci v infarktovém dramatu prohráli ‚vyhraný‘ zápas s Američany. Ti zachránili Česko v boji o postup |
Tohle město mnohokrát zažilo chvíle, které formovaly světové dějiny. Nyní může přibýt událost, jež by pro změnu znamenala nový milník v historii českého sportu.
Bude to šichta. Mimořádně náročný, takřka titánský úkol. Ale šance existuje!
  |
Porazí-li čeští basketbalisté ve čtvrtek od 10.30 v Šanghaji na závěr skupiny E Turecko, projdou při premiérové účasti na světovém šampionátu mezi elitních šestnáct celků.
„Nejsme favorité, to si řekněme rovnou,“ přiznává trenér Ronen Ginzburg. „Ale outsideři, co by neměli vůbec žádnou šanci, také ne. Zkusíme zařídit senzaci.“
Jsme tam, kde jsme chtěli být
V Šanghaji se včera málem zrodila jiná. Amerika, jindy nezdolná velmoc tohoto sportu, byla pár chvil od ukončení své bohatýrské vítězné série na šampionátech.
Turci dostali hvězdy z NBA až do prodloužení. Stačilo jim v koncovce proměnit šestky. Trefit závěrečnou trojku…
Nestalo se. Triumf USA až po dodatečné pětiminutovce a nejtěsnějším poměrem 93:92 nabídl Čechům možnost, jež se nemusí opakovat desítky let. Jakákoli výhra nad Tureckem znamená postup.
„Teď jsme přesně v té situaci, vníž jsme před šampionátem chtěli být. Rozdáme si to s nimi,“ burcuje křídelník Jaromír Bohačík.
Z velké části to byla zásluha jeho a Blakea Schilba, shodně autorů 22 bodů, že si Češi připsali své premiérové vítězství na MS v poměru 89:76 nad Japonskem a odjížděli do hotelu Ritz-Carlton sledovat svého budoucího soupeře.
Co viděli? Protivníka, který se díval multimilionářům z nejlepší světové soutěže do očí jako rovný rovnému.
Co naopak z pokojů spatřit nemohli? Sklopené tváře těch, co byli tak blízko, blizoučko k tomu, aby způsobili mezinárodní basketbalový poprask nejvyšší kategorie.
„Měli jsme to celé ve svých rukou. Jsme velmi smutní, je to těžké,“ říkal Furkan Korkmaz, jedno z tureckých es. „Musíme zapomenout. Proti Česku to bude naše finále.“
Snadno se to řekne, složitěji udělá. Trenér Ufuk Sarica na palubovce objímal své hráče a na tiskové konferenci sliboval: „Ano, bude to chtít hodně psychických sil. Ale dáme se do kupy.“
Pokud z mužstva chandru odstraní, bude Česko čelit ohromné síle. Potká celek, který zvlášť po představení proti USA náleží do okruhu adeptů na medaile.
„Turci jsou velmi fyzičtí, agresivní ve hře jeden na jednoho. Když se splaší z trojek, je těžké je zastavit,“ odhaduje český obr Ondřej Balvín.
„Kromě Tomáše (Satoranského) nemáme tak velké hvězdy jako oni, ale náš kádr je zase o dost vyrovnanější, nemají takovou lavičku.“
„Bude záležet na tom, jak se popereme sjejich základní pětkou. Navíc půjde o třetí zápas během pěti dnů. Může to být naše výhoda, mohli bychom si držet vysoký rytmus.“
Třetí a nejtěžší cíl
Výhra nad Japonskem má cenu už teď, protože i pokud by Češi favorita nepřetlačili, získali přinejhorším dva body do následného zápolení oolympijskou kvalifikaci. Ale to je poslední věc, již by nyní řešili.
Už po loňském losu si vnitřně začali vizualizovat určitý scénář. Teď ho v Číně skutečně prožívají.
Obstát se ctí proti Američanům – splněno. Porazit Japonce – také splněno. „To byly naše cíle jedna advě. Nyní je tu třetí,“ popisuje kouč Ginzburg.
„Bude to ohromně těžké. Ale když budeme koncentrovaní a budeme dělat správně věci, vnichž jsme silní, možná se můžeme postarat ovelké překvapení.“
